Stolní víno si v obchodech už nekoupíte, Evropská unie změnila pravidla

Evropská unie si vymyslela změny ve značení vín. Zákazníkům výběr v obchodě neulehčí, naopak ho může zkomplikovat. Sotva jsme se totiž naučili rozlišovat mezi vínem stolním, zemským, jakostním a přívlastkovým, je všechno jinak.

Z lahví zmizel pojem "stolní víno". Místoněj je se objevuje jen "víno" nebo "odrůdové víno".

Stále je to však ta nejnižší kategorie vína, vyrobeného z neověřených hroznů pocházejících z kterékoliv země Evropské unie, může být i ze stolních nebo neregistrovaných odrůd. Povoleno je míchání vín různého původu, různých odrůd i ročníků.

Pravidlo 85 procent

Na stolním vínu nesměl být název odrůdy ani jakýkoliv zeměpisný údaj. Zatímco na lahvi či krabici "vína" tento údaj být může. Lze zde najít nejen název odrůdy, ročník, ale i místo původu. A to v případě, že splní podmínku 85 procent.

Víno se může jmenovat Cabernet Sauvignon, pokud obsahuje alespoň pětaosmdesát procent této odrůdy. Může na něm být ročník 2008, pokud je z tohoto ročníku alespoň 85 procent. Amůže být na něm uvedena vinařská oblast, pokud je z ní nejméně 85 procent hroznů. Zpracováno už může být víno kdekoliv.

Vína certifikovaná vinaři

Stolní víno z tuzemských vinic má svou samostatnou kategorii - zemské víno. Podle toho, z které vinařské oblasti pochází, je označeno jako "moravské zemské víno" a "české zemské víno". Na tom není nic nového. Nově může vinař uvést i podoblast, vinařskou obec i viniční trať, pokud jsou však údaje pravdivé.

U jakostních a přívlastkových vín se značení nemění. Přibyla k nim vína originální certifikace, označená VOC, podobně jako se na francouzských vínech setkáváme s AOC nebo na italských s DOC (viz text dole).

Čeští vinaři chtějí zachovat germánský způsob značení

Evropská unie zavedla i možnost označovat vína značkami CHOP (chráněné označení původu) a CHZO(chráněné zeměpisné označení původu), se kterými se setkáváme na některých pivech.

Vinařům se tato varianta nelíbí, proto se s největší pravděpodobností používat nebude. "Spolu s německými, rakouskými a slovenskými kolegy jsme dojednali, že zachováme takzvaný germánský způsob značení vína, který se používá ve střední Evropě," říká Antonín Králíček zministerstva zemědělství.

Projednávána je už novela vinařského zákona, která takové značení vín přímo zakáže. "Hodnotu má označení vín 'jakostní' a 'jakostní s přívlastkem'. Je to zavedený systém, podle kterého se zákazník dobře orientuje."

Jakostní a přívlastková vína musí být před uvedením na trh schválena komisí expertů Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Kdo chce tedy mít jistotu, že si kupuje skutečně tuzemské víno, musí hledat na etiketě označení "vinařská oblast Morava/Čechy".

Dobrým vodítkem je i známé logo Vína z Moravy nebo Vína z Čech. Kvalitu a původ certifikovaného vína si může každý ověřit na internetu na portálu www.puvodvina.cz.

Burčák z ciziny už není burčák

V hypermarketech jsou často pod cedulí "tuzemská vína" nabízeny lahve tuzemských vinařských podniků, ale s vínem z Maďarska, Slovenska, Itálie nebo Španělska. Třebaže je původ na zadní etiketě uveden správně, obchodníci tím klamou zákazníky.

A jak je to s burčákem? Není žádnou novinkou, že burčák může být pouze z hroznů vypěstovaných v Čechách nebo na Moravě. U prodejního místa musí být navíc uvedeno i jméno vinaře, který ho připravil.

"Burčák" z hroznů dovezených z jiných zemí už není burčák, prodejce ho tedy nemůže označit třeba "burčák ze Slovenska", ale pouze "částečně zkvašený hroznový mošt". Za falešné údaje může dostat až pětimilionovou pokutu.

Tisk

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info
  • Jak vnímáte komunikaci zemědělců se širokou veřejností?
  • Jako velmi špatnou. Zemědělcům média nedávají dostatek prostoru k vyjádření.
    85,71%
  • Velmi pozitivně. Veřejnost má možnost pravidelně sledovat vyjádření zemědělců k různým tématům.
    3,57%
  • Nikdy jsem se nad touto otázkou nezamýšlel/a.
    10,71%