Všechny vyšší rostliny jsou masožravé
06.09.2010 | Osel.cz
Nejnovější výzkum přiřadil k masožravým rostlinám třeba huseníček nebo rajče. Rostliny, které nekonzumují „maso,“ jsou v přírodě vzácnou výjimkou.
Rostliny žijí v pevnějších i volnějších svazcích s různými mikroorganismy. Zvláště kořenový systém je pro spolupráci mezi rostlinou a mikroby příhodné místo. Z učebnic fyziologie rostlin známe zářné příklady, jako je mykorrhiza nebo hlízkové bakterie vytvářející kořenové hlízky u bobovitých rostlin.
Příhodné podmínky pro mikroorganismy však vytváří v těsné blízkosti kořenů většina rostlin. V tzv. rhizosféře je mnohonásobně více mikroorganismů než v okolní půdě. V dosavadních představách byla rhizosféra jakousi burzou živin. Rostlina vylučovala do půdy látky, které svědčí bakteriím, a bakterie na oplátku rozkládaly organickou hmotu v půdě a uvolňovaly z ní molekuly, po nichž prahla rostlina. Vše mělo fungovat k oboustranné spokojenosti jako jakási burza. Jak vyplývá z nejnovějších výzkumů mezinárodního týmu vedeného Thierrym Lonhiennem z australské University of Queensland, je tento náhled na rhizosféru mylný. Ve skutečnosti jsou to jedna velká bakteriální jatka, která slouží převážně zájmům rostliny.
Vědci pěstovali v kultuře in vitro na sterilním agaru huseníčky Arabidopsis thaliana a rajčata. Do agarové půdy nasadili bakterie Escherichia coli nebo kvasinky Saccharomyces cerevisiae, které díky cizímu genu produkovaly zelený fluoreskující protein a zeleně svítily. Záhy však svítily i kořeny rostlin. Bakterie a kvasinky přitom nebyly na jejich povrchu, ale v nitru kořenů a dokonce i v nitru kořenových buněk.
Rozhodně nešlo o vpád mikroorganismů. Rostliny si mikroby pochytaly. Nejprve rozpustily celulózovou stěnu, přes kterou by se jim bakterie a kvasinky špatně polykaly. Následně vytvořily kolem bakterií na povrchu kořenových buněk zvláštní „ohrádku“ – jakýsi prstenec. V podstatě se zachovaly podobně, jako když si my nabereme sousto na lžíci. Následně pak vtáhly mikroby do nitra buňky a nasměrovaly je do lysozomů, kde je rozložily. Další pokusy prokázaly, že rostliny využívají z pohlcených mikrobiálních buněk především dusíkaté látky.
Další články v kategorii
- Souhrn událostí uplynulého dne 22. 7. 2026 (23.07.2026)
- Zisky Budvaru i Strakonic klesly, škodí i rozdíl mezi lahvovým a čepovaným pivem (22.07.2026)
- Chladná anomálie. V Atlantiku vzniká vzácná La Nina (22.07.2026)
- Zemědělci na jihu Čech snižují stavy skotu, kvůli suchu nemají krmivo (22.07.2026)
- Robin Ambrož: Cenu Jiřího Nováka vnímám jako uznání práce celého týmu (22.07.2026)
- Moderní technologie pomáhají místním podnikům i zemědělcům (22.07.2026)
- Ázerbájdžán jednal o možnostech spolupráce s českou skupinou Agrofert (22.07.2026)
- V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám (22.07.2026)
- Francouzská ministryně podá demisi kvůli zákonu povolujícímu některé pesticidy (22.07.2026)
- Finanční příspěvky na vybrané myslivecké činnosti (22.07.2026)

Tweet



