Záchrana hřebčína Kladruby se nekoná

Jednomu z klenotů české kultury hrozí postupný zánik. Vláda Jana Fischera v květnu schválila transformaci hřebčína Kladruby ze státního podniku na příspěvkovou organizaci, aby mu umožnila čerpat evropskou dotaci, a alespoň částečně tak pomohla jeho záchraně. Jenže se ukazuje, že slibovaná suma 300 milionů korun z fondů EU není k dispozici.

Ministerstvo kultury totiž nezískalo peníze navíc pro svou část Integrovaného operačního programu, které měly být převedeny z jiných rezortů, takže nemůže vyhlásit výzvu k podávání dalších žádostí.

„V tuto chvíli není žádný konkrétní příslib finančních prostředků, abychom mohli konkrétně uvažovat o vyhlášení další výzvy,“ uvedla Renata Slámková z ministerstva kultury.

Hřebčín je přitom v katastrofálním stavu, potřebuje akutně investovat mimo jiné do oprav tamních objektů včetně zámku a upravit historický park. Pardubický hejtman Radko Martínek se domnívá, že kdyby se peníze rychle našly, bylo by ještě možné památku zachránit. „Všichni by se ale museli začít chovat jinak,“ říká hejtman. Upozorňuje, že vláda šetří i na penězích, které již byly dohodnuty.

Do hřebčína totiž mimo jiné neputuje ani menší balík peněz ve výši 30 milionů korun, které ještě v červnu přislíbil bývalý ministr zemědělství Jakub Šebesta. Tyto prostředky měly být využity na přípravu záchranných projektů a projektové dokumentace, kterou je nutné vypracovat k žádosti o evropské peníze.

„Peníze dosud nebyly poskytnuty právě proto, že jsou určeny pro přípravu projektu, a dosud nebyl vypsán ani termín soutěže, do které by se měly projekty předkládat,“ uvádí mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Magdalena Dvořáčková.

„Evropská dotace, to už je pasé,“ poznamenává prezident Asociace svazů chovatelů koní Jaroslav Dražan, jenž byl jedním z mnoha ředitelů hřebčína Kladruby, kteří se tam v posledních letech vystřídali. Dražan navíc tvrdí, že současná situace paradoxně potvrzuje nesmyslnost květnové transformace hřebčína na jednu z příspěvkových organizací, protože ty ve srovnání se státními podniky více doplácejí na současná úsporná opatření vlády.

Navíc si nikdo nemůže být stoprocentně jist, že by hřebčín se svou žádostí o evropskou dotaci ve výběrovém řízení skutečně uspěl. Projekt Kladrub je podle Slámkové zařazen do zásobníku projektů, a pokud bude vyhlášena další výzva, může se hřebčín znovu přihlásit. Zatím ale stejně vše nasvědčuje tomu, že ministerstvo kultury v současném rozpočtovém období Evropské unie – tedy do roku 2013, peníze navíc nezíská. I kdyby se navzdory tomu hřebčínu podařilo ještě pár let přežít, nemůže spoléhat ani na to, že by mohl čerpat evropskou dotaci v příštím rozpočtovém období 2014 až 2020.

„Probíhají první jednání, kam bude intervence v období 2014 až 2020 směřovat. Obecně se dá předpokládat, že bude i nadále podpořeno vzdělávání a cestovní ruch včetně infrastruktury, ale nikde není psáno, že se bude podporovat kultura. Ta je primárně v kompetenci členských států,“ uvedla Slámková.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info