Oprava hřebčína by přišla na miliardu
29.09.2010 | E15 on line
Řádově mnohem vyšší částky, než o jakých v současné době uvažují vládní úřady, by stát musel investovat, pokud by chtěl v dohledné době kompletně opravit svou unikátní kulturní památku – hřebčín Kladruby. Kvalifikovaný odhad na rekonstrukci celého areálu o tisíci hektarech včetně všech budov, prostor pro stádo stovek kladrubských běloušů, výběhů a krajiny vychází na 1,2 miliardy korun.
„Tolik by to stálo, kdybychom chtěli hřebčín opravit z gruntu a okamžitě,“ potvrdil ředitel hřebčína Jan Höck.
Kvůli postupnému chátrání areálu se částka podle informací deníku E15 každým rokem zvyšovala. To připouští i Höck. „Když se tady patnáct až dvacet let neinvestovalo, musí se to zákonitě projevit,“ řekl.
Vláda nedávno schválila důležitou dotaci ve výši 22,3 milionu korun na nejnutnější opravy kanalizace, odchovny mladých hříbat a nákup zemědělských strojů potřebných pro zajištění krmiva pro koně. Z hlediska budoucnosti hřebčína je však důležité rozhodování o evropské dotaci, která se původně měla pohybovat na úrovni 300 milionů korun.
Ministerstvo kultury ještě nedávno uvádělo, že zatím se dotace nerýsuje, protože úřad nezískal peníze navíc v rámci Integrovaného operačního programu. Později však rezort Jiřího Bessera oznámil, že peníze by bylo možné ušetřit díky inventuře již schválených dotací pro jiné kulturní projekty. Otázkou zůstává, zda je takto možné „najít“ celých tři sta milionů. Höck však zůstává optimistou: „Může to být jen sto padesát milionů, ale také to může být pět set milionů.“
Na rozhodnutí ministerstva kultury čeká i rezort zemědělství, který je ochoten poskytnout finance na přípravu projektu opravy hřebčína ve výši zhruba deseti procent případné evropské dotace. „Ministerstvo zemědělství pak podpoří vyčlenění peněz na projektovou dokumentaci,“ uvedla mluvčí Tereza Dvořáčková. Ani v případě, že by Besserův úřad skutečně vyhlásil novou výzvu na podávání žádostí o evropské peníze, by hřebčín pochopitelně neměl dotaci jistou. Musel by v tendru uspět, což se mu v minulosti za Höckových předchůdců nepodařilo.
Hřebčín se každopádně nevzdává. „Pokračujeme v přípravě žádosti a čekáme na finální rozhodnutí, abychom mohli dokončit projekční práce,“ řekl Höck. Upozorňuje, že otázka dotace nesouvisí se základním provozem hřebčína.
Šéf kulturní památky zdůrazňuje, že provozní hospodaření se za jeho éry výrazně zlepšilo – zaměstnancům se opět začaly vyplácet zadržované výplaty a hřebčín zaplatil dluh ve výši 18 milionů korun.
Höck je ředitelem od prosince loňského roku. Příjmy hřebčína pocházejí převážně z prodeje koní.
Další články v kategorii
- Chutná jako pivo, voní jako pivo, ale je prostě dražší, říká šéf Budvaru (21.07.2026)
- Čína útočí na francouzskou gastronomickou ikonu. Rozhodnout může jediná věc (21.07.2026)
- Pes: odvěký pomocník stád. Výstava sezóny Národního zemědělského muzea představí příběh nejstaršího zvířecího společníka člověka (21.07.2026)
- Pekárenský gigant Agrofertu hlásí horší výsledky. Firma musí změnit strategii (21.07.2026)
- Házení psů o zem, výkaly v miskách. Chovatelka odmítla obžalobu z týrání psů (21.07.2026)
- Hrozbou pro minerální vodu není jen oteplování, ale i věčné chemikálie (21.07.2026)
- Déšť nestačil. Hlubší vrstvy půdy trápí extrémní sucho (21.07.2026)
- Hladina Dunaje v Rumunsku je nejnižší za 30 let, způsobuje problémy zemědělcům (21.07.2026)
- V Bosně roste nejdražší zelenina na světě. Kilo papriček stojí i 400 tisíc (21.07.2026)
- Český hrách pod drobnohledem: Vědci z MENDELU bojují s chorobami, které ohrožují potravinovou bezpečnost (21.07.2026)

Tweet



