Bramborová škrobárna v Havlíčkově Brodě skončila

Farmáři budou vozit brambory do škrobárny v Pelhřimově. Firma v Havlíčkově Brodě ukončila provoz.

V Havlíčkově Brodě byla uzavřena bramborová škrobárna se stoletou tradicí, která patřila firmě Natura. Podle vedení podniku byly výrobní technologie zastaralé a vzhledem k malé kapacitě provozu se nevyplatilo investovat do jejich obnovy. Pěstitelé průmyslových brambor ale mohli uzavřít smlouvy o dodávkách se Škrobárnami Pelhřimov, řekl ředitel pelhřimovských škrobáren Josef Hadrava.

Unie dotuje v Česku pěstování průmyslových brambor pro výrobu 33.660 tun škrobu ročně. Kvótu si dosud dělili čtyři výrobci. Škrobárna v Havlíčkově Brodě mohla vykupovat dotované brambory na 2200 tun škrobu. "Její kvóta se teď rozdělila mezi zbývající škrobárny," uvedl Hadrava. Zároveň upozornil na to, že tento systém kvót platí jen do roku 2012. Pravidla pro další rozdělování podpor v zemědělství se teprve domlouvají.

GMO brambory

Nejvíc bramborového škrobu v Česku vyrábí Lyckeby Amylex v Horažďovicích. Škrobárny Pelhřimov, které jsou druhým největším producentem, teď mají kvótu 13.030 tun. Třetí bramborová škrobárna funguje v Radešínské Svratce na Žďársku, tam se ale letos poprvé zpracovávají jen geneticky modifikované brambory.

Havlíčkobrodská firma Natura fungovala do roku 2009 pod názvem Naturamyl. Od letoška má i nové vlastníky. O podíl se rovným dílem dělí pelhřimovské škrobárny a výrobce těstovin Europasta. V Natuře nadále funguje balení potravinářského škrobu a produkce různých polotovarů, například bramborových knedlíků. Firma zaměstnává asi 90 lidí. Škrobárenská kampaň tam proběhla naposled před rokem, vypomáhali v ní brigádníci.

Hadrava uvedl, že minulí majitelé do škrobárny neinvestovali. Staré stroje dokázaly z brambor vytěžit asi 87 procent škrobu, kdežto v pelhřimovských škrobárnách se díky moderním technologiím získá 96 procent a v lepší kvalitě.

Brambory mají letos méně škrobu

V Pelhřimově se průmyslové brambory letos zpracovávají od 10. září, kampaň začala o deset dní později než obvykle. Kvůli dešti nemohli zemědělci dřív sklízet, u raných odrůd byly také nižší hektarové výnosy. "Pozdní odrůdy dorostly, ale škrobnatost je i tak nižší než loni," přiblížil Hadrava. Škrobárny také letos čelí větší konkurenci, protože kvůli menší úrodě brambor platí farmářům lépe než před rokem výrobci hranolků a chipsů.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info