Nová naučná stezka Bučín nabízí poznání krásné přírody, bohaté historie a odpočinek od starostí všedních dnů

Zcela novou a současně velmi zajímavou naučnou stezku nazvanou Bučín otevřely Lesy ČR v blízkosti obcí Tetčice a Omice v okrese Brno-venkov, v Jihomoravském kraji. Stezka turisty a návštěvníky provádí nejkrásnější částí přírodního parku Bobrava, který je součástí lesního revíru Bučín. Hlavní část tohoto revíru tvoří komplex bučínských lesů rozprostírající se jižně od toku říčky Bobravy. Převažují zde listnaté porosty se zastoupením dubů, buků či habrů.

Stezka začíná v údolí Brahovického potoka, u místní studánky, vede ke křižovatce cest pod bučínskými hájenkami na místo zvané Opice. Odtud se vrací zpět přes Brahovické louky na svážnici Kukačka a končí na křižovatce cest u Červené louky. Z tohoto místa to již není daleko do obce Hlína, kde je možné navštívit rozhlednu Vladimíra Menšíka.

Trasa naučné stezky není náročná, přibližně tři a půl kilometru zvládnou po zpevněných cestách včetně krátkých zastavení u devíti informačních tabulí i méně fyzicky zdatní lidé. Náklady na vybudování stezky dosáhly téměř čtvrt milionu korun. Lesy ČR výstavbu hradily ze svého Programu 2000, kterým podnik celostátně podporuje veřejně prospěšné funkce lesů. Věříme, že nová naučná stezka návštěvníky upoutá nejenom krásami zdejší přírody, ale také mnoha zajímavostmi, kterými se revír Bučín vyznačuje,“ říká Miroslav Svoboda, ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR Brno.

V průběhu putování bučínskými lesy lidé poznají také střípky z bohaté historie. Třeba středověkou obchodní stezku, která vedla středem lesů a směřovala z Brna do Ivančic nebo zbytky starého zájezdního hostince vypáleného za třicetileté války. Za zmínku stojí i středověké hradisko – hláska – strážní věž. Tyčila se nad křižovatkou v Brahovickém údolí. Dodnes jsou zde patrné tři ochranné valy a přístupová cesta od jihovýchodu.

Hlavním tokem revíru Bučín je říčka Bobrava. Vlévají se do ní dva největší bučínské potoky (Brahovický a Tetčický). Kromě jmenovaných je však oblast bučínských lesů protkána dalšími asi osmi bezejmennými potoky a potůčky. Právě v okolí vodních toků a mokřadů na Bučíně roste celá řada cenných rostlinných společenstev: z bylin lze jmenovat třeba česnek medvědí.

Z hmyzu na sebe v revíru Bučín upozorní v dubových porostech roháč obecný, v bukových porostech zase střevlík zlatolesklý. V Brahovickém potoku se dodnes udržuje populace raka říčního. Z obojživelníků můžeme zpozorovat užovku hladkou i obecnou. Vzácné druhy ptáků zastupuje například čáp černý, včelojed lesní, ostříž lesní či králíček ohnivý. Z drobných vzácnějších savců je možné jmenovat rejska malého, plšíka lískového nebo myšku drobnou.

Raritou naučné stezky Bučín je klonový archiv jeřábu břeku, který vznikl za účelem jeho udržení a zachování v lesních porostech. Tento archiv je součástí výzkumného úkolu Záchrana genofondu vybraných listnatých dřevin v přírodních oblastech Jihomoravských úvalů a Moravských karpat. Archiv bude sloužit jako zdroj reprodukčního materiálu pro přírodní lesní oblasti Předhoří Českomoravské vrchoviny a Drahanská vrchovina.

V Hradci Králové, 10. listopadu 2010

Zbyněk Boublík

tiskový mluvčí LČR, s. p.

Tel.: 724 813 301

E-mail: Boublik@lesycr.cz

Poznámky pro editory:

Státní podnik Lesy ČR obhospodařuje více než 1,3 milionu hektarů lesního majetku (což představuje šestinu plochy ČR a zhruba polovinu lesů v ČR) a pečuje o téměř 20 tisíc kilometrů vodních toků (tj. přibližně o čtvrtinu délky vodních toků a bystřin v ČR).

Podnik ročně vytěží v průměru 7 až 8 milionů m3 dřeva.

Lesy ČR jsou držiteli Osvědčení o účasti v regionální certifikaci lesů systémem PEFC na celé výměře spravovaného lesa. Uvedené osvědčení je dokladem, že LČR v lesích hospodaří v souladu se schválenými standardy trvale udržitelného hospodaření.

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info
  • Jak vnímáte komunikaci zemědělců se širokou veřejností?
  • Jako velmi špatnou. Zemědělcům média nedávají dostatek prostoru k vyjádření.
    88%
  • Velmi pozitivně. Veřejnost má možnost pravidelně sledovat vyjádření zemědělců k různým tématům.
    0%
  • Nikdy jsem se nad touto otázkou nezamýšlel/a.
    12%