Stanovisko Zemědělského svazu ČR ke sdělení Evropské komise

„Společná zemědělská politika do roku 2020: řešení budoucích problémů v oblasti potravin, přírodních zdrojů a územního plánování“

Evropská komise zveřejnila 18. listopadu 2010 sdělení „Společná zemědělská politika do roku 2020 – řešení budoucích problémů v oblasti potravin, přírodních zdrojů a územního plánování“, ve které nastiňuje své představy o nastavení Společné zemědělské politiky EU po roce 2013 ve vazbě na strategii Evropa 2020. Zemědělský svaz vítá některé pozitivní změny v postoji Evropské komise k reformě SZP i když konstatuje, že vydané sdělení je velmi obecné na to, abychom mohli vyhodnotit konkrétní dopady na české zemědělce. Na druhou stranu musíme striktně odmítnout některé věci i z obecné polohy jako např. zavedení stropu pro přímé platby, další přechodné období pro některé země, snahu neřešit limity na národní podpory tzv. state-aid, apod.

Zemědělský svaz pozitivně hodnotí, že Evropská komise deklaruje snahu o spravedlivé rozdělení přímých plateb, které by nemělo být založeno na historických referenčních obdobích, nýbrž na základě objektivních a spravedlivých kritérií. Souhlasíme se zachováním dvou pilířů společné zemědělské politiky při dodržení podmínek, že podpory z prvního pilíře zůstanou nárokové, nebudou kofinancovány z národních zdrojů a budou zacíleny na aktivní zemědělce. Je třeba říci, že sdělení jasně neurčuje, jak bude odlišen aktivní a neaktivní zemědělec.

Dokument nastiňuje tři varianty budoucí reformy s tím, že po jejich projednání zveřejní Komise formální legislativní návrhy již v dubnu 2011. Na základě mála konkrétních informací, které jsou ve sdělení, lze říci, že se nám jako nejvhodnější varianta jeví, stejně jako MZe ČR, varianta č. 2. Nicméně je třeba říci, že konkrétní postoj není možné zaujmout bez znalosti podrobnějších informací a také bez rozhodnutí o rozpočtu EU. Zemědělský svaz podporuje zachování stávající výši rozpočtu EU na zemědělskou politiku a politiku rozvoje venkova. Tvrzení, že současná výše výdajů na zemědělskou politiku je příliš vysoká, je chybné a je dáno nepochopením postavení zemědělské politiky v rámci EU jakožto dlouhou dobu jediné společné politiky. Varianta č. 3 předpokládající liberalismus a zrušení přímých plateb je pro Zemědělský svaz neakceptovatelná, neboť by znamenala naprostou devastaci evropského tedy i českého zemědělství.

Zásadně odmítáme:

1. Zavedení stropu pro přímé platby, tzv. capping. Takové omezení působí proti cílům SZP jako je konkurenceschopnost, podpora zaměstnanosti a inovací. Zavedení stropů by bylo trestáním velkých zemědělských podniků za jejich snahu být konkurenceschopný. Zároveň je třeba jasně říci, že jsou to ve velké většině právě velké podniky, které se ve své produkci orientují na obory vytvářející zaměstnanost, jako např. živočišná výroba (např. v ČR na podniky právnických osob v zemědělství ČR připadalo v minulém roce cca 77% chovaného skotu, 91% prasat). Bez jakékoliv pochyby by zavedení stropů také působilo proti podpoře inovací, proti zaměstnanosti na venkově, neboť jsou to opět větší podniky, které jsou schopny kapitálově inovace realizovat.

Zavedení stropu by mělo největší dopad z celé EU právě na české zemědělce, kteří jsou v současnosti podkapitalizováni (35,4% průměrné hodnoty aktiv EU-27, 29,3% zadluženost aktiv proti průměru 16,6% v EU-27) a přitom stojí před zásadními investicemi do půdy a do nových technologií splňujících velmi přísná pravidla pro ochranu životního prostředí a welfare.

2. Přechodné období 3-5 let pro snižování přímých plateb některých zemí EU-15 pro „spravedlivější rozdělování prostředků“. Jinými slovy Evropská komise deklaruje, že by pro některé především pak staré členské země mělo existovat nové přechodné období pro snížení výše jejich plateb na úroveň ostatních zemí tj. hlavně zemí EU-12. Takové přechodné období pro srovnání plateb, zde existuje od roku 2004 a není možné je dále prodlužovat. Nepřijatelná je úvaha, že by tyto platby byly placeny ze společného rozpočtu EU, tedy i na úkor těch, kteří mají dnes platby nižší. Zemědělský svaz je přesvědčen, že od roku 2014 by měl platit jeden systém, společný pro všechny členské země EU, bez dalších přechodných období či výjimek“.

Jestliže by došlo k uplatnění přechodného období, tak zásadně z národních zdrojů a v rámci limitu, který sníží obálku stanovenou pro state-aids.

3. Spravedlivé přímé platby

Evropská komise ve svém sdělení hovoří o spravedlivějších přímých platbách po roce 2013, čímž sice hodlá zlepšit současné nerovnosti, ale zároveň připouští určitou míru nespravedlnosti. S tím Zemědělský svaz nemůže souhlasit a požaduje platby nikoliv „spravedlivější“ nýbrž „spravedlivé“.

4. Stanovení základních sazeb podle regionů, pro spravedlivé podmínky by měla platit jedna sazba na zemědělskou půdu v EU a stanovené požadavky na její udržitelnost dle požadavků EU.

5. Rozdělení plateb LFA do obou pilířů nebo pouze přesun do pilíře 1. Z předloženého sdělení není zcela zřejmé, zda zůstane podpora na LFA v rámci programu rozvoje venkova nebo zda bude přesunuta do prvního pilíře zemědělské politiky. Nesouhlasíme s přesunem do 1. pilíře, neboť by tak došlo k oslabení příjmu z přímých plateb.

6. Další posílení environmentální role zemědělské politiky. Současná zemědělská politika EU je nejvíce environmentální politikou na světě a již nyní způsobuje, že jsou evropští zemědělci nekonkurenceschopní na světovém trhu. Další zpřísnění zemědělské politiky bude znamenat další dodatečné investiční náklady pro zemědělce a vedle toho také nárůst administrativy a byrokracie. Tímto ale nezpochybňujeme potřebu přizpůsobit zemědělskou politiku, především pak tzv. novým výzvám jako jsou dopady klimatických změn ale i volatilita cen a globalizace světového trhu s potravinami.

7. Zavedení dalších prostředků z národních zdrojů nad společná pravidla Společné zemědělské politiky EU – znamená renacionalizaci zemědělské politiky. Tím by došlo k porušení principu rovné konkurence. Naopak požadujeme omezit výši národních podpor jednotlivých zemí ve vztahu k výši obálky přímých plateb, aby tak nedocházelo k válce státních rozpočtů jednotlivých zemí.

Vnímáme pozitivně, nicméně pro jasnou podporu musíme znát podrobnější informace

Zajištění dostatečného množství zdravotně nezávadných potravin v Evropské unii. Jedním z cílů budoucí společné zemědělské politiky má být efektivní produkce potravin tedy zajištění dostatečného množství zdravotně nezávadných potravin zvyšováním produkce i exportu. Zemědělský svaz dlouhodobě varuje před závislostí na dovozech potravin ze třetích zemí. Je dobře, že EU si začíná uvědomovat s ohledem na budoucí vývoj světové populace nezbytnost zajištění určité soběstačnosti ve výrobě potravin. Jedinou cestou k tomu je maximální a dlouhodobá podpora konkurenceschopnosti s intenzivní podporou propagace evropských potravin v zahraničí. Zároveň je nutné jasně upozornit, že pokud nebude EU schopna zajistit, aby potraviny dovezené na evropský trh ze třetích zemí musely splňovat stejná kriteria výroby jako potraviny evropské, je představa konkurenceschopnosti a dlouhodobé soběstačnosti pouhou chimérou.

Spravedlivější druhou variantu nastavení budoucí SZP

Ze tří variant budoucí reformy předložených ve sdělení vnímáme jako nejvhodnější variantu č. 2 s tím, že bez znalosti podrobnějších informací není možné kvantifikovat dopady na české zemědělce. Varianta č. 2 má být dle našeho názoru posunem ke spravedlivé, efektivnější a účinnější SZP. Nesouhlasíme ale s tím, že by tato politika měla být ekologičtější, neboť SZP EU je již nyní nejvíce ekologickou na světě. Dle našeho názoru je vhodné, aby byla přímá platba rozdělena na dvě části. První část - nároková roční základní platba na hektar zemědělské půdy na podporu příjmů, povinná (roční) environmentální platba za doplňkové akce v rámci základních pravidel podmíněnosti, platba za zvláštní přírodní omezení nad základní pravidla (definovaná na úrovni EU). Druhou částí je doplňková platba vázaná na produkci pro zvláště citlivé zemědělské obory. Rozhodně zde jsme pro podporu živočišné výroby a citlivých komodit jako např. chmel, škrob, cukrovka apod. Tak lze podpořit i zaměstnanost na venkově.

Uplatnění nástrojů řízení trhu, pro řízení rizik a řešení krizí, případně pojištění příjmů v pilíři 2, které by umožnily systémově se vypořádat s nejistými podmínkami na trhu a nestálostí příjmů a které budou v souladu s pravidly WTO.

Posílení podílu zemědělců na konečné ceně potravin. Zemědělci jsou nejslabším článkem výrobní vertikály, který nebude nikdy plně schopen odolat tlaku koncentrovaných zpracovatelů a především obchodu. Zemědělci díky své vazbě na půdu nikdy nebudou moci být natolik koncentrováni a na tento fakt také musí reagovat budoucí politika.

Posílení konkurenceschopností souvisí mj. i s postojem EU ke GMO plodinám. V rámci zveřejněného sdělení jasná informace o dalším postoji ke GMO plodinám chybí.

Ke schválení jakéhokoliv návrhu bude moci dojít po získání podrobnějších informací včetně sazeb. Zemědělský svaz vyzývá vládu ČR a Ministerstvo zemědělství ČR, aby obhajobu zájmů českých zemědělců při jednání o budoucí Společné zemědělské politice EU vnímali jako prioritu zahraniční politiky směrem k Evropské unii. Nyní je třeba vést řadu jednání v Bruselu na úrovni Evropské komise a Evropského parlamentu a hledat podporu pro naše stanoviska.

V Praze dne 24.11.2010

Kontakt pro další informace:

Ing. Miroslav Jirovský, předseda ZS ČR, tel.: 226211002

Ing. Martin Pýcha, tajemník ZS ČR, tel.: 602790273

Pozice_ZS_CR_ke_sdeleni_EK_k_SZP_po_roce_2013.doc

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info