Plochy brambor se zmenšily za dvacet let na čtvrtinu
15.12.2010 | Haló noviny
Končí hlavně malí pěstitelé, nemají na mechanizaci. Plodinu střídá kukuřice pro výrobu energie v bioplynových stanicích.
JIHLAVA - Zemědělské podniky v České republice asi opět omezí pěstování brambor i přes to, že jsou teď farmářské ceny na dobré úrovni. Podle odhadu Ústředního bramborářského svazu klesne příští rok rozloha osázených polí o šest procent proti letošku, kdy výměra už jen mírně převýšovala 27 000 hektarů.
Malí pěstitelé končí, aby nemuseli investovat do strojů. Jinde se na úkor brambor rozšiřuje kukuřice, potřebná pro výrobu energií v bioplynových stanicích. Těchto zařízení rychle přibývá, informoval tajemník bramborářského svazu Josef Králíček.
Pěstitelé teď prodávají kilogram brambor za pět až šest korun. Za loňskou sklizeň, která pro ně skončila ztrátou, nedostávali ani polovinu. »Ani solidní farmářská cena, u níž nepředpokládáme, že by se v příštích týdnech a měsících výrazně měnila, neudrží plochy na úrovni minulého roku,« uvedl Králíček.
Pěstování brambor se v republice snižuje dlouhodobě. Podle Českého statistického úřadu se v roce 1990 sklízely brambory ze 109 700 hektarů polí (což je čtyřikrát více než letos), o deset let později to už bylo jen z 69 200 hektarů.
V příštím roce zřejmě brambory přestanou sázet někteří malí pěstitelé, kteří je měli nejvýš na 40 až 50 hektarech, protože nemají dostatečnou mechanizaci.
Méně brambor ale zřejmě nasázejí i ekonomicky silnější podniky, které si postavily bioplynové stanice. Pro výrobu energií potřebují pěstovat kukuřici i na sto až dvě stě hektarech, podle výkonu zařízení. Zpeněžení produkce ve stanicích je pro ně výhodnější. »To znamená, že obvykle uberou z okopaninového honu brambor a rozšíří kukuřici,« vysvětlil Králíček.
Letošní úroda brambor byla slabší než loni. Český statistický úřad odhadl pokles na 8,4 procenta. Podle údajů zpracovaných k 15. říjnu bylo sklizeno 690 000 tun. Brambory se podle Králíčka dovážejí hlavně z Německa a Francie. Cena brambor v obchodech na Vysočině se pohybuje mezi deseti až 15 korunami.
Další články v kategorii
- Mezinárodní den biodiverzity – posilujeme ochranu přírody i odolnost krajiny (22.05.2026)
- EU pozastavila na rok dovozní cla na hnojiva, netýká se to Ruska a Běloruska (22.05.2026)
- Prezident Agrární komory Doležal obhájil na volebním sněmu v Olomouci funkci (22.05.2026)
- Mapa republiky v Krkonoších roztaje zřejmě už v květnu, sněhu je málo (22.05.2026)
- Válka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl (22.05.2026)
- Zástupci průmyslu i obchodu požadují dvouletý odklad obalového nařízení EU (22.05.2026)
- Dudkům se u vinohradníků pod Pálavou zalíbilo (22.05.2026)
- Nová Řada 5: univerzální pracovní traktor pro každodenní provoz (22.05.2026)
- Zemědělský fond spouští příjem hlášení škod u ovocnářů po jarních mrazech (22.05.2026)

Tweet



