Nevhodná struktura plodin se prohlubuje – co s tím?

Další růst ploch pšenice, řepky a kukuřice na úkor jiných hospodářských plodin – to je kromě prvního odhadu objemu letošní sklizně v ČR zřejmě nejzávažnější zjištění Českého statistického úřadu (ČSÚ). Závažné proto, že jde o dlouhodobý trend s negativními vlivy na krajinu, erozní rizika a biodiverzitu - a nakonec i na zemědělce.

Ti se přitom chovají logicky, protože tržně – pěstují především takové komodity, u nichž je zaručen odbyt a lze také předpokládat obvykle dobrou cenu. Pěstitelům tedy fakticky nelze nic vyčítat. To ale neznamená, že bychom se měli se současným stavem smířit. Podle všeho je právě nyní vhodná chvíle zamyslet se nad možnými nástroji podporující restrukturalizaci současné skladby hospodářských plodin pěstovaných na orné půdě – a nejen v ČR. Vhodná chvíle může být přitom nyní právě proto, že se začíná diskutovat o detailech změn ve Společné zemědělské politice EU (SZP), které by platily od roku 2014. Dost, ale ne nekonečně času na to, aby mohly být žádoucí změny promítnuty do dotačních pravidel.

Za prakticky jistého předpokladu odpojení dotací od produkce je zřejmé, že je třeba hledat jiné, zejména enviromentální důvody k cílené podpoře petřejší druhové skladby na orné půdě pěstovaných plodin. Konkrétní parametry finanční motivace (neboť bez finanční motivace je iluzorní, že by si zemědělec dobrovolně redukoval byznys jen kvůli barevnějším polím) je třeba vymyslet – filosofickým vzorem ale může být britská podpora květnatých luk, která pracovala s výší dotace podle počtu na pozemcích se vyskytujících planě rostoucích bylin z daného seznamu. V případě hospodářských plodin by mohla tak být výše podpory odstupňována podle počtu a podílu plodin v celkové skladbě rostlinné produkce. Samozřejmě by vznikl přebytek hmoty, kterou by neměl při poklesu stavu hospodářských zvířat kdo konzumovat. To by ale nemuselo vadit, pakliže by se tento přebytek využil například v bioplynových stanicích.

Je to jen nápad – nicméně docela dobře by zapadal do deklarovaného „ozeleňování“ SZP stejně jako do podpory obnovitelných zdrojů energie.

Petr Havel