Žně na Vysočině se kvůli deštivému počasí zastavily
26.07.2011 | FinančníNoviny.cz
Kombajny na Vysočině zmizely z polí, žně se kvůli deštivému počasí už koncem minulého týdne zastavily. Farmáři zatím ve všech okresech sklidili jen nepatrně více než dvě třetiny ploch ozimého ječmene. Z dalších plodin je pod střechou ozimá pšenice z přibližně 74 hektarů na Havlíčkobrodsku a Jihlavsku, což je zanedbatelné množství. ČTK to dnes řekl ředitel třebíčské Agrární komory Karel Coufal.
"Předpověď počítá s dalšími přeháňkami, nečeká se výraznější oteplení nebo vítr, který by obiloviny osušil. V tomto týdnu se asi nikam neposuneme," naznačil Coufal vývoj pro nejbližší dny. Vysoká vzdušná vlhkost je podle něj velký problém. "Konkrétně u řepky existuje nebezpečí, že šešulky popraskají a semeno se vysype dřív, než vyjedou kombajny," řekl Coufal.
Dosavadní počasí podle něj nepříznivě ovlivní kvalitu sklizených obilovin i řepky. U řepky by se mohly snížit i výnosy, zatímco u obilí, které dlouho udrží zrno v klasu, podle Coufala nebezpečí nižších výnosů tolik nehrozí. Výnosy ozimého ječmene jsou zatím o něco málo vyšší než loni. V minulém roce zemědělci sklidili 4,64 tuny z hektaru, letos zatím 4,8 tuny.
Podle údajů ČSÚ bylo letos na Vysočině oseto obilovinami přes 147.000 hektarů polí, ve srovnání s loňskem o 770 hektarů méně. Víc než polovinu obilných polí tvoří pšenice, následují ječmeny a oves. Odhad průměrného hektarového výnosu obilí v kraji 4,4 tuny je o 0,3 tuny vyšší než loňský výsledek žní. Podle ČSÚ to přesto vypadá tak, že Vysočina bude mít letos nejnižší výnos mezi kraji; v celém Česku by farmáři měli v průměru z hektaru sklízet kolem 4,85 tuny obilovin.
Řepka na Vysočině zabírá 39.400 hektarů polí. U této plodiny zatím ČSÚ očekává hektarový výnos kolem 2,77 tuny, zatímco před rokem farmáři v kraji sklidili 2,83 tuny. Tradiční brambory se teď na Vysočině pěstují na 9448 hektarech, rozloha se oproti loňsku snížila o 257 hektarů. Podle odborníků některé farmy daly přednost před bramborami kukuřici, kterou potřebují do bioplynových stanic; produkce energií je pro ně finančně výhodnější než prodej brambor.
Další články v kategorii
- Kdo mizí za trnkovým keřem? Startuje záchranný program motýla bourovce trnkového (02.07.2026)
- Plánování výroby jako základ stability pekárenského provozu (02.07.2026)
- Zemědělci v západním Japonsku zahájili tradiční dodávku hranatých melounů (02.07.2026)
- V Pardubickém kraji by měla vyrábět biometan další stanice v Opatově (02.07.2026)
- ČIŽP představila na VědaFestu 2026 moderní technologie pro ochranu přírody (02.07.2026)
- CHKO Soutok ukázal obnovu přírody. Odpůrci se ale nevzdali, půjdeme do extrému, volají (02.07.2026)
- Výrobci ledu v H. Brodě volali zákazníci ve vedru do noci, prodává ale i v zimě (02.07.2026)
- Miska vody může o tomto víkendu zachránit životy. Pomozte vyčerpaným divokým zvířatům (02.07.2026)
- Přes 1 200 škol z Recyklohraní ukazuje, že vzdělávání k udržitelnosti má v Česku své místo. Pátý ročník Celoroční EKO hry zná své vítěze (02.07.2026)
- Odborníci pomáhají zachránit Svatováclavský dub ve Stochově. Z tisíciletého stromu vznikají nové sazenice (02.07.2026)

Tweet



