Díky vlhkému počasí rostou houby po celé republice

Bohatá a pestrá je nadílka hub, které zaplavily české lesy. Milovníci lesních plodin si přijdou na své po celé republice. Situace se po červencovém „půstu“ stále zlepšuje a nadílka je podle mykologů pro současné letní období typická.

„V posledních 14 dnech vypukla přímo houbománie. Začalo růst všechno v plném spektru tak, jak si houby v létě dovedeme představit,“ řekl jednatel České mykologické společnosti Aleš Vít. „Objevují se hřibovité houby. Velmi silná vlna napříč republikou byla u hřibů smrkových. Rostou hřiby dubáky, rozrůstají se suchohřiby, kozáky, křemenáče či klouzky sličné (modřínové). Je jich dostatek a houbaři si přijdou na své,“ zdůraznil.

Houbaře těší také masivní nárůst muchomůrek růžovek, tedy oblíbených masáků. „Je skutečně nevídaná úroda. Jsou to krásné uzavřené kloboučky, které jsou při vyjmutí ze země naprosto zdravé. Kdo je má rád v kuchyni, může mít hody,“ poznamenal Vít. Rostou i lišky nebo bedly s rozložitými klobouky, které jsou oblíbené jako smažené řízky. Dobrá úroda je v Jihočeském i Středočeském kraji, rostou v okolí Prahy i v Jizerských horách.

Zvýšená červivost

Méně ovšem houbaře potěší zvýšení červivosti. „S přibývajícím množstvím hub se vyskytuje také více hmyzu,“ uvedl Vít. Napadeno je někdy až 70 procent úrody v určité lokalitě. Červivé jsou prý mnohdy i mladé, nedorostlé houby.

Mimo hojné úrody jedlých plodin se rozrůstají také jedovaté druhy. Hodně se prý vyskytuje muchomůrka zelená. „Má velmi šálivé vybarvení od světle citronově žlutého po tmavé s olivovými tóny a hnědavým nádechem. Je jich hodně, objevují se desítky plodnic také na kraji lesa, v chatových osadách, na cestě nebo u plotů,“ řekl Vít. Zejména méně zdatní houbaři by v tomto směru měli být obezřetní, varoval.

Podle Víta je ovšem růst hub nevyzpytatelný a je těžké odhadnout, jak se bude situace vyvíjet. „Podhoubí je organismus jako každý jiný a záleží jen něm, kdy se bude aktivizovat,“ uvedl. Poznamenal, že současné povětrnostní podmínky houbám nahrávají. „Houbaři byli mnohdy v lesích zpocení. Nikoli z fyzické námahy, ale kvůli velmi vlažným podmínkám,“ vysvětlil. Připustil však, že vlnu růstu může opět vystřídat recese. „Zejména hřibovitých hub by mohlo být méně. Pokud ale počasí vydrží, není důvod, aby houby přestaly růst,“ dodal.