Sláma může nahradit drahá hnojiva

Vzhledem k stoupajícím nákladům na hnojení je sláma považována za nejlepší alternativu k běžným minerálním hnojivům.

Obilná sláma obsahuje velké množství fosfátů a draslíku, které jsou důležité pro výživu rostlin. Pokud se rozmístí rozřezaná sláma po poli, je zhruba po půl roce rozložena a může působit jako hnojivo. Příští jaro stimulují živiny v půdě růst rostlin. Jak uvádí Rýnský zemědělský svaz (RLV), obsahuje sláma okolo 3 kg/t fosfátů a 14 až 20 kg/t draslíku. Přitom platí také u slámy pravidlo přírodního produktu, což znamená, že hodnoty kolísají podle druhu obiloviny a charakteru půdy.

Podestýlka zlepšuje účinek hnojení

Kromě toho zvyšuje hnojení slámou obsah humusu v půdě a přispívá tak k vyrovnání bilance humusu, která je důležitá pro půdní úrodnost. Ještě vyšší hnojivý účinek vykazuje sláma, pokud byla použita jako podestýlka a byla aplikována na pole obohacená o hnojiva živočišného původu, zdůrazňuje RLV. Tím se kromě fosfátů a draslíku zajistí i přísun sodíku (zhruba 4,5 kg/t). Kromě toho obsahují statková hnojiva nezanedbatelné množství dlouhodobě působícího dusíku. Statková hnojiva vedle využití na poli mohou být na základě svého bohatého obsahu živin používána i k produkci žampionů (zejména koňský hnůj z pšeničné slámy).