Pěstování vína v Polsku je podnikání pro nadšence nebo bohaté

Ačkoliv pěstování vína v Polsku stále působí trochu exoticky, přibývá lidí, kteří se do této těžké práce s nejistými výsledky pouštějí a obnovují tradice, na něž se mělo zapomenout. Musejí se při tom potýkat s nevyzpytatelným počasím i byrokratickými překážkami. Vinařství se v oblastech země s teplejším klimatem stává jednou z turistických atrakcí.

Majitelé hotelového komplexu v západopolském Mierzencině, který vybudovali v prostorách zámku z 19. století, se pyšní tím, že vlastní druhou největší vinici v Polsku. Na sedmi hektarech pěstují 19 odrůd vinné révy, k výrobě vína ve větším měřítku se jich využívá devět. "V historii paláce nejsou žádné zmínky o pěstování vinné révy, vzniklo to jako hobby majitelů, kteří mají rádi víno a chtěli mít vinici," říká Piotr Stopczyński, manažer mierzencińského vinohradu a sklepmistr v jedné osobě. Víno se na západě dnešního Polska pěstovalo až do druhé světové války, tradici přerušila vláda komunistů.

Loni v Mierzencině sklidili asi 20 tun hroznů, z nichž vyrobili okolo 15.000 lahví. Letos prakticky celou úrodu zničil v květnu mráz, Stopczyński sklizeň odhaduje jen asi na dvě tuny. "V této zemi vše záleží na počasí," dodal.

Polští vinaři, kteří mají dost peněz a síly na překonání všech úředních bariér a svá vína prodávají oficiálně na trhu, tedy v lahvích s úředním kolkem, lze spočítat na prstech jedné ruky. Menší vinařství k sobě zvou hosty na degustace, nezřídka jim svá vína nabízejí na černo.

Pokud vše půjde dobře, budou moci milovníci vína ochutnat produkci z Mierzencina nejen v hotelové restauraci, ale i za hranicemi Polska. Stopczyński chce navázat výměnu s vinařstvími v cizině. "Lidé mají zájem o exotiku, jsou zvědaví na to, co nemohou mít každý den," tvrdí. Mierzencin se podle něho nemá za co stydět: například víno Regent Rosé 2010 se dočkalo uznání odborníků na letošním ročníku mezinárodní soutěže Vinoforum, již letos poprvé hostilo Polsko.

Podle odhadů statistického úřadu se v Polsku v roce 2009 vinná réva pěstovala na 370 hektarech země, jen část hroznů ale byla určená k výrobě vína. Ročně v Polsku vzniká několik stovek vinic a viniček. "Jsem zvědavý, kolik z nich se udrží, zda vinaři budou mít dostatek odhodlání, času a peněz," neukrývá skepsi Stopczyński. "Je to náročný koníček," podotkl.

"Vinařství v Polsku nemá nic společného se zdravým rozumem a výnosným podnikáním, jde o vášeň," shoduje se s vinařem z Mierzencina Kinga Koziarská, která obhospodařuje rodinnou vinici o rozloze půldruhého hektaru. V rovném terénu v městečku Nowa Sól ležícím na břehu Odry rodiče Koziarské vinnou révu vysadili v polovině 80. let. Vinici jim ale v roce 1997 zničila povodeň a museli začít praktiky od začátku. "Lidé tehdy tvrdili, že se můj táta zbláznil," vzpomíná energická vinařka Kinga, po níž nese vinice jméno.

Největší vinici v Polsku, která leží několik desítek kilometrů od Vratislavi, vlastní podnikatel, jenž vyrábí části do strojů v jednom z největších polských dolů. Majitelé hotelu v Mierzencině, které živí dobře prosperující firma na barvy a laky, vinici kromě wellness centra, kuželek nebo jízdárny považují za další atrakci pro své hosty. "Díky ní se odlišujeme od ostatních," vysvětlil Stopczyński.

Víno z Mierzencina není levnou záležitostí. Cena za jednu láhev začíná na 75 zlotých (přes 420 korun). Produkci vína prodražuje třeba to, že v Polsku nejsou registrované účinné postřiky proti škůdcům, které běžně používají vinaři jinde v Evropské unii. Kvůli tomu, že je produkce z mierzencińské vinice zatím malá, nemůže její manažer počítat s množstevní slevou při nákupu lahví nebo zátek.

"Jen z výroby vína bychom se neuživili," přiznává Kinga Koziarská. Hrozny prodává na jídlo, turisté v jejím hospodářství ochutnávají kromě vína také sýry od spřízněné chovatelky koz, s sebou domů si mohou odnést domácí marmelády z hroznů, vinný ocet nebo nakládané vinné listy. "Musíme kombinovat, abychom se udrželi," říká mladá žena, jejíž otec si v minulosti kvůli své vinařské vášni vysloužil pověst blázna.