V Evropě se schyluje k válce farmářů o dotace

Zemědělci 
z nových členských zemí Evropské unie vztyčují prapor 
k bitvě. Na druhé straně ringu budou stát farmáři ze starých zemí.

„Chtějí si udržet svoje výhody. Nové země se po dlouhých letech sjednotily a dospěly ke svým požadavkům,“ vysvětlil vyhrocenou situaci mezi evropskými zemědělci prezident Agrární komory Jan Veleba.

Přehlížejí nás

Ten se v Berlíně pustil do křížku s prezidentem evropské zemědělské organizace COPA Gerdem Sonnleitnerem. Tato organizace má za cíl lobbovat v Evropské komisi nebo v Evropském parlamentu za zájmy všech evropských sedláků. Ve vedení COPA přitom sedí v drtivé většině zástupci starých zemí a ti se svých výhod nechtějí vzdát.

Na konci loňského listopadu poslali zástupci zemědělců z nových členských zemí vedení COPA memorandum, v němž vyzvali k respektování jejich požadavků v navrhované reformě společné evropské zemědělské politiky.

Evropský komisař pro zemědělství Dacian Cialos totiž přišel s návrhem, aby se prodloužilo období, po které budou nadále zvýhodňováni zemědělci ze starých zemí až do roku 2020. Toto zvýhodňování přitom mělo skončit v roce 2013. To se jejich kolegům ze střední a východní Evropy samozřejmě nelíbí.

Avšak Sonnleitner Cialosův návrh hájí: „Kdybychom naráz sjednotili úroveň přímých plateb, na některé staré země by to mělo velmi neblahý dopad, a to nemůžeme připustit. Proto se jedná o dalším přechodném období.“

Mezi českými zemědělci však vyvolal jen roztrpčení. „Potřebujeme silnější, spravedlivější a jednodušší společnou zemědělskou politiku, než je ta, kterou v současné době navrhla komise. Dodnes ale COPA neuznala za vhodné na memorandum reagovat. Je to naprosto přezíravý postup,“ stěžoval si Veleba.

Vzápětí tedy přišel se silnějším kalibrem, jak přimět vedení COPA, aby naslouchala požadavkům sedláků z nových zemí. Pohrozil, že by do společné pokladny odváděli jen polovinu současných příspěvků. Česká republika ročně dává do kasy COPA asi 
240 tisíc eur (přibližně 6,1 milionu korun). Poláci však přispívají mnohonásobně více.

„Pokud by se to stalo, COPA by nemohla financovat mnoho svých aktivit, protože by to znamenalo výrazné finanční oslabení. Znamenalo by to také velkou roztržku mezi zemědělci ze starých a nových zemí a mohlo by se stát, že nové země založí vlastní organizaci. Prostě nás to přestalo bavit,“ vysvětlil Veleba.

Buď a nebo

Sedláci tak hrají hop nebo trop. „Jestli prohrajeme, nepříznivě to rozhodne o dalším rozpočtovém období. To už bychom prohráli podruhé,“ řekl Veleba s tím, že české zemědělství by se tak dostalo do velmi složité situace.

Jako první prohru Veleba považuje podmínky vyjednané při vstupu do Evropské unie. „Snižuje se zemědělská výroba a na uvolněný trh nastupují zemědělci ze starých členských zemí,“ vysvětlil.

Podle předběžných odhadů tak třeba bylo do České republiky dovezeno 220 tisíc tun vepřového masa, přičemž polovina z tohoto množství pochází z Německa. Zahraniční farmáři se proto nebudou chtít tohoto trhu vzdát.

Sonnleitner ovšem farmářům z nových zemí připomněl, že mají i jiné možnosti k čerpání dotací. „Máte možnost čerpat velké prostředky z takzvaného prvního pilíře, kde se financuje Program rozvoje venkova a Česká republika je kupříkladu výrazným příjemcem těchto peněz. Pak je tu i druhý pilíř, což jsou strukturální fondy. I tam jsou velké prostředky, z nichž se dá výrazně ekonomicky pomoci zemědělství,“ dodal.

Jenomže sedláci z nových členských zemí svoje výhrůžky myslí vážně. Začátkem března se sejdou v Bratislavě a případné snížení svých příspěvků do pokladny COPA tam budou projednávat.