Historie a budoucnost (IV)

Faktografická část konceptu Historie a budoucnost českého zemědělství pokračuje i tentokrát dalšími oficiálními daty Českého statistického úřadu údaji. Týkají se vývoje intenzity živočišné produkce, která by v našich přírodních podmínkách měla hrát základní roli v naší agrární soustavě.

Intenzita chovu hospodářských zvířat vypovídá o stupni vyváženosti agrární soustavy a využití zdrojů území.

Intenzita chovu hospodářských zvířat

Výsledky po seřazení početních stavů hlavních hospodářských zvířat v časové řadě od roku 1935 v přepočtu na sto hektarů půdy ukazuje tabulka 1.

Tab. 1. – Intenzita chovu hospodářských zvířat (ČSÚ)

Čísla korespondují s absolutními čísly vývoje stavů chovaných hospodářských zvířat a jsou z nich patrné následující závěry.

U skotu jsme měli historicky vysokou intenzitu chovu, která se soustavně lineárně zvyšovala až do roku 1990, poté následuje strmý pád na zhruba poloviční stav.

Intenzita chovu prasat rostla především v poválečném období v návaznosti na řešení zvyšující se spotřeby masa. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo v roce 1980, kdy se chovalo 155,4 kusu na 100 ha o. p.

Chov prasat dospěl za posledních dvacet let do stavu, který je velmi špatnou vizitkou české agrární politiky. Stalo se tak za absolutního nezájmu našich vlád.

Další obor, chov drůbeže, si jako jediný důležitý sektor udržoval dobrou intenzitu chovu, ale počínaje rokem 2008 se vývoj obrací a intenzita trvale klesá. Od roku 2007 o 19 %.

Užitkovost hospodářských zvířat

V opačném trendu se vyvíjí užitkovost hospodářských zvířat, druhý ukazatel intenzity chovu. Její vývoj od roku 1936 zachycuje tabulka 2.

Tab. 2 – Užitkovost hospodářských zvířat (ČSÚ)

Z výsledného vývoje snesou přísná měřítka současné úrovně jenom první dva výsledky – užitkovost dojnic a snáška slepic. Cenný je zejména výsledek u dojnic. Kdybychom šli dál a vzali jenom na mléko specializovanou holštýnskou populaci, pak se výkonem asi 9000 kg mléka na jednu dojnici řadíme k předním státům Evropy.

Nedostatečná užitkovost u prasat souvisí především s nízkými investicemi do stájových technologií. V tomto směru by bylo možné oboru pomoci, kdyby byl zájem. Lze předpokládat, že počet odchovaných selat na prasnici se bude rychle zvyšovat, protože v provozu zůstaly jenom ty nejlepší chovy.

Objem živočišné výroby

Souhrnným ukazatelem intenzity chovu hospodářských zvířat je objem živočišné výroby, tedy produkce v tunách, litrech a kusech. V tabulce 3 je objem živočišné výroby zachycen od roku 1950, data z první republiky jsou neúplná a někdy chybí zcela.

Tab. 3 – Objem živočišné výroby (ČSÚ)

Jak patrné z tabulky, vývoj objemu produkce živočišné výroby je velmi nepříznivý. Nenalezneme bohužel obor, který by vykazoval vzestupný trend. Celkovou dnešní produkcí 788 tisíc tun (do roku 2003 v tabulce chybí telata) jsme na úrovni roku 1964. Přitom je to živočišná produkce, která tvoří zaměstnanost (v prvovýrobě, ve zpracovatelském průmyslu a obslužných oborech) přidanou hodnotu a suroviny pro výrobu domácích potravin.

V zemích EU-15 je vývoj přesně opačný. Je paradoxní, že německá spolková ministryně zemědělství Ilse Aignerová musí proti Zeleným obhajovat expanzi produkce masa. Pro list Neue Osnabrucker mimo jiné řekla: „Zvyšování spotřeby masa odpovídá růstu počtu obyvatel, především ve velkých rozvojových zemích se rapidně mění způsoby stravování“. Během deseti let od roku 2011 totiž Německo zvýšilo vývoz masa o 250 % na více než 3,7 miliónu tun. O takovém vývoji se nám může jenom zdát.

(Pokračování příště)

Ing. Jan Veleba,

prezident AK ČR