Ministr Bendl na Šluknovsku: chov masného skotu přináší pracovní místa v méně příznivých oblastech

Ministr zemědělství Petr Bendl jednal se zástupci chovatelů masného skotu na Šluknovsku. Po návštěvě Bioparku v obci Lipová a farmy Vladimíra Sadílka ministr zhodnotil důležitost odvětví chovu masného skotu, který zvláště méně příznivým oblastem přináší pracovní příležitosti a tím posiluje ekonomiku regionu.

Ministr zemědělství Petr Bendl jednal se členy Svazu marginálních oblastí a Českého svazu chovatelů masného skotu o podporách pro jejich odvětví.

„Stavy masného skotu v České republice se dlouhodobě zvyšují. Navíc chov masného skotu je pro české zemědělství typický. Zejména pro farmáře z horských a podhorských poloh, kteří se často věnují i ekologickému hospodaření, je to hlavní zdroj příjmu. V méně příznivých oblastech je chov masného skotu důležitou součástí místní ekonomiky, protože nabízí pracovní příležitosti. Také proto se rád setkám s lidmi, kteří se tomuto odvětví zemědělství věnují a můžu s nimi přímo jednat o aktuální situaci v oboru,“ řekl Petr Bendl.

Ministerstvo zemědělství rozhodlo o poskytování zvláštních podpor na citlivé sektory, mezi které je od letošního roku zařazená i podpora narozených telat v systému chovu bez tržní produkce mléka a pasených ovcí a koz. Petr Bendl hovořil se zástupci svazů chovatelů a marginálních oblastí také o ekologických aspektech pastevních chovů skotu.

Společnost Biopark je největším producentem masa s certifikátem Bio. Firmu založili ekologičtí farmáři z horských a podhorských oblastí. Dodavateli Bioparku je téměř 100 biofarem z Moravy a Čech chovajících plemena skotu specializovaná na maso.

Farmář Vladimír Sadílek samostatně hospodaří od roku 2002. Hospodářství se nachází v katastru obcí Horní Jindřichov a Krásná Lípa. Farma je zaměřena na chov masného skotu.

Vývoj a současnost chovu masného skotu v ČR

Za začátek chovu masného skotu v ČR se obvykle považuje rok 1990. Předtím se choval kombinovaný skot, který sloužil jak pro dodávky mléka, tak na maso. Ministerstvo zemědělství má velkou zásluhu na rozvoji masného skotu v ČR. V devadesátých letech poskytlo chovatelům dotace na nákup kvalitního genetického materiálu ze zahraničí, což akcelerovalo celé odvětví.

V České republice se chová 16 plemen masného skotu. Počet krav chovaných na maso stoupá od roku 1990 z 8 000 na současných 178 000. Rozloha pastvin v ČR je dostatečná, aby na nich mohlo žít až 250 tisíc krav chovaných v systému bez tržní produkce mléka.

Česká republika má pro úspěšný chov skotu bez tržní produkce mléka dobré předpoklady. Příhodné jsou například klimatické, geografické a zeměpisné podmínky. Plochy travních porostů v méně úrodných oblastech a příznivé roční úhrny srážek umožňují rozvoj pastevních způsobů chovu skotu. Chovatelé v ČR mají k dispozici téměř jeden milion hektarů trvalých travních porostů, což je zhruba 23% výměry zemědělské půdy.

V ČR se v současné době chovají tato plemena:

Aberdeen angus

Belgické modré

Blonde d‘ Aquitaine

Galloway

Gasconne

Hereford

Highland

Charolais

Limousine

Masný simentál

Piemontese

Salers

Aubrac

Parthenaise

Shorthorn

Texas longhorn

Pokud se jedná o budoucnost z hlediska šlechtění a plemenitby, čeští chovatelé masného skotu se zapojili do projektu Interbeef. Projekt je vlastně paralelou mezinárodního odhadu plemenných hodnot dojených plemen tzv. Interbull.

Vlastnosti hovězího masa

Konzumace hovězího masa je pro lidský organismus vhodná. Podle lékařů snižuje výskyt rakoviny, především rakoviny prsu, a má vysoký obsah železa. To je obsaženo především v játrech, která také obsahují pro těhotné ženy vhodnou kyselinu listovou. Hovězí  má oproti jiným druhům masa, vyšší obsah bílkovin. Skutečně kvalitní hovězí maso je tak z mas v našich zemích tradičně používaných pro člověka nejlepší.

Konzumace hovězího masa je žádoucí i z hlediska racionální výživy. Oproti jiným druhům mas má mimo jiné nižší obsah tuků, nižší energetickou hodnotu a obsahuje i více zinku, selenu či vitamínů skupiny B, zejména pak B 12. Hovězí je tak pro člověka významným zdrojem živin a nezbytných látek pro krvetvorbu. Podle posledních výzkumů je libové hovězí vhodné ke snížení hladiny cholesterolu v krvi.

Výrazně vyšší kvalitu má přitom hovězí maso z masných plemen. Ta oproti jiným druhům skotu především rychleji rostou, takže na jatka odcházejí zvířata v 17 až 18 měsících věku.

Železo – je důležité pro utváření červených krvinek. Libové hovězí a jehněčí jsou cenným zdrojem železa v potravě. Železo vyskytující se v masu je mnohem lépe vstřebáváno lidským organismem – až 25 procent železa v hovězím a jehněčím je využito. Naopak železo vyskytující se v rostlinách využije tělo jen z pěti procent.

Vitamíny skupiny B (thiamin, riboflavin, niacin, B6 a B12) – tyto vitamíny jsou potřebné pro přeměnu energie a další metabolické funkce v organismu. Vitamín B12 se nachází pouze v potravinách živočišného původu jako libové hovězí a jehněčí, ryby, mléko, vejce a je potřebný pro utváření červených krvinek.

Zinek – Maso dodává asi čtvrtinu potřeby zinku v jídelníčku a pomáhá imunitnímu systému bojovat s infekcemi a nemocemi. Zinek také pomáhá udržovat plodnost. 

Bílkoviny – jsou potřeba pro růst a hojení tkání. Libové maso dodává asi čtvrtinu potřebných bílkovin. Bílkoviny jsou obzvláště potřeba pro rostoucí děti, nemocné a všechny s velmi aktivním stylem života.

Vitamín D – napomáhá absorpci vápníku. Výzkumy prokázaly, že libové červené maso je cenným zdrojem vitamínu D ve velmi dobře využitelné formě.

Omega-3 mastné kyseliny – výzkumy prokázaly, že jsou velmi prospěšné srdci. Ačkoli jsou mnohem častěji spojovány s rybami bohatými na tuk, tak podstatnou porci těchto mastných kyselin mohou dodat libové hovězí a jehněčí.