Silné mrazy mají vliv na růst cen obilí

Nízké teploty se negativně podepisují na pesimistické vyhlídce letošní sklizně obilí, mrazy poškodily především porosty ozimé pšenice, výrazně nižší bude ale i sklizeň řepky.

Ceny obilí na burzách si udržují rostoucí tendenci. Příčinou je vlna silných mrazů, které postihly Evropu. Sílí obavy o výskyt mrazových poškození porostů, což se může promítnout do výše letošní produkce – jak vyplynulo z aktuálních analýz polské Agentury pro monitoring zahraničních agrárních trhů (FAMMU/FAPA).

Zmenšily se exportní možnosti v oblasti okolo Černého moře. Stále reálnější je zavedení vývozních cel v Rusku. Dosavadní objem vývozu z této oblasti se pohyboval okolo 19 mil. tun, v prosinci loňského roku ruská vláda oznámila zavedení restrikcí při překročení horní hranice ve výši 23-25 mil. tun.

Znepokojivě vypadá situace ozimých plodin na Ukrajině. Extrémně nízké teploty mohou proto generovat další negativní korekci letošních prognóz. Postižena byla zejména ozimá pšenice. Analytická firma UkrAgrConsult proto snížila svoji prognózu pro nadcházející sklizni pšenice o 0,8 mil. tun na 13,7 mil. tun, což by odpovídalo téměř 40% poklesu v meziročním srovnání a snížilo vývozní příležitosti Ukrajiny v zásadě na nulu. V loňském roce se na Ukrajině sklidilo 22 mil. tun a exportovalo asi 7 mil. tun pšenice. Při sklizni v objemu pouhých 14 mil. tun by ukrajinská vláda zavedla přísnou regulaci vývozu. Asi 3 až 4 mil. tun pšenice se zde zkrmí hospodářským zvířatům a asi 9 mil. tun se využije pro výživu obyvatelstva.

Z největších producentů pšenice byla extrémně nízkými teplotami postižena nejvíce Ukrajina. Negativní dopad teplot pod mínus 30oC potencovala tenká sněhová přikrývka. Podle odhadu UkrAgrConsult dosud padlo za oběť mrazů 2 mil. hektarů ozimů z celkové výměry 7 mil. ha. Na špatném stavu ozimých obilovin se podepsalo ještě před příchodem mrazů dlouhotrvající sucho během podzimního období. Podle ukrajinského ministerstva zemědělství je vlna nízkých teplot zodpovědná za kritický stav přibližně jedné třetiny ozimů. Vedle ozimé pšenice byly významně postiženy také porosty řepky. V loňském roce se pěstovala na cca 0,9 až 1 mil. hektarů. Přibližně jedna čtvrtina porostů byla velmi poškozena suchem. Podle aktuálního odhadu by se měl propad pohybovat mezi 30 až 35 %. Tento výpadek způsobí problémy především Německu, které je jedním z největších dovozců ukrajinské řepky. V loňském roce Ukrajina vyprodukovala 1,5 mil. tun řepky.

Extrémní mrazy na Ukrajině neovlivňují jenom nadcházející sklizeň obilovin, ale také vývoz těchto komodit ze země. Významně byla omezena přeprava po vodě i na železnici stejně jako možnosti nakládky (přístavy). V přístavech u Černého moře již tloušťka ledu přesáhla 25 cm. Zima komplikuje nejenom dopravu, ale i zemědělci dodávají na burzu výrazně méně obilí. Od června do ledna Ukrajina vyvezla celkem 11,6 mil. tun obilí. Z toho 3,3 mil. tun pšenice, 2 mil. tun ječmene a 6,2 mil. kukuřice. Vývoz v lednu s 1,91 mil. tun obilovin (1,3 mil. t kukuřice, 540 000 t pšenice a 70 000 t ječmene) poklesl v porovnání s prosincem o 27 %. V uplynulém týdnu se objevily zprávy o zastavení provozu železničních překladišť pro zboží určené k dopravě za hranice Ukrajiny. Toto opatření přijala správa ukrajinských železnic. Znamená to přerušení exportu zboží, dopravovaného z Ukrajiny po kolejích. Zákaz vstoupil v platnost dnem 1. února 2012.

Extrémní ztráta ozimů pravděpodobně urychlí trend silného růstu výměry kukuřice. V loňském roce výměra činila 3,5 mil. ha, sklizeň dosáhla 22,5 mil. tun. Díky rekordní úrodě expandoval v loňském roce i vývoz této komodity (zdvojnásobení v meziročním srovnání), čímž vytlačil Brazílii z pozice druhého největšího exportéra. Kukuřice by se mohla podle prognózy UkrAgrConsult letos zasít na 4 mil. ha a posílit špičkovou pozici Ukrajiny mezi významnými exportéry kukuřice. Také pěstování slunečnice odolné vůči suchu a jarního ječmene by se mohlo zvýšit v důsledku výpadku ozimů.