Bude se místo jablek pěstovat v tuzemsku obilí a řepka olejná?

Jedna z televizních reklam začínala nedávno tím, že se mladá dívka s chutí zahryzla do červeného jablíčka. Pak se usmála a ukázala na strom plný plodů. Malý problém byl v tom, že šlo o zahraniční ovocný sad.

I když Česká republika má díky geografické poloze přímo ideální podmínky na pěstování středoevropských odrůd ovoce, jako jsou kromě jablek třeba i hrušky, švestky nebo třešně, skutečností je, že podíl domácích produktů na celkové spotřebě ovoce se stále snižuje. 

Takže když jsme u jablek chcete-li zahryznout do toho domácího, pak máte jen asi čtyřicetiprocentní šanci na úspěch. V obchodní síti se totiž loni prodalo až 57 procent jablek z dovozu. Většina z nich se urodila v Itálii a v Polsku. 

Nejvíce je jabloní 

O intenzivním ovocnářství lze v tuzemsku mluvit od 19. století. Po vzniku československého státu v roce 1918 se rozvinul organizovaný ovocnářský výzkum, který počal do velkovýroby zavádět nové formy pěstování ovoce. 

Po druhé světové válce se začala výroba koncentrovat do specializovaných podniků ve výhodných výrobních oblastech. V současnosti dosahuje celková výměra ovocných sadů 22 339 ha (včetně extenzivních), z toho asi tři čtvrtiny představují ty plodné a produkční. 

Věděli jste, že až polovina ovocných stromů jsou jabloně? S velkým odstupem pak následují slivoně a višně. Věková struktura je dle Eurostatu po Estonsku druhá nejhorší v Evropě. Celkem 55 procent sadů je přestárlých a s poklesem plodnosti. K tomu se navíc vloni přidala i nepřízeň počasí. 

„Sklizeň ovoce klesla v minulém roce o šestnáct procent na 101 249 tun a patřila mezi nejnižší za posledních padesát let. Proti průměru posledních pěti let klesla dokonce o 38 procent. Ztráty ovocnářů na tržbách budou přes půl miliardy korun. Důvodem propadu úrody byly loňské jarní mrazy, které poškodily většinu stromů,“ řekl k tomu předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. 

Protože náklady domácích pěstitelů ovoce nejsou konkurenční, trvale velký význam mají dotace. Dotační program sestává ze státní podpory a z podpory Evropského zemědělského fondu. Vloni dosáhla celková podpora výše asi 587 milionů korun. 

Skladů je dostatek 

Pro skladování jsou k dispozici haly s celkovou kapacitou 79 000 tun ovoce, což je víc, než mohou dnes čeští ovocnáři vůbec využít. Z toho asi polovinu tvoří sklady vybavené moderní technologií, která zamezuje přístupu kyslíku (na méně než dvě procenta) k uskladněným plodům. V loňském roce byla v Česku povolena i technologie „Smart Fresh“. Ta řídí zrání plodů tím, že odbourává negativní účinky etylénu uvolňovaného z plodů. 

Pokud však jde o zpracovatelské kapacity, tam je situace na rozdíl od skladování jiná, podle některých odborníků přímo kritická. Známá Fruta zmizela a nové zpracovatelské podniky u nás nejsou. To je také důvodem toho, proč například jablka vyvážíme na zpracování do zahraničí. 

„Základním problémem je přitom přestárlost sadů. Na obnovu chybí majitelům finance, proto stávající sady mnohdy nechávají jen dožít. Snížily se i dotace státu na novou výsadbu. Ještě v roce 2006 činila dotace na výsadbu sadů 103 milionů korun, v posledních letech už klesla na 50 milionů korun. Hrozí, že větší zemědělské podniky omezí pěstování ovoce a budou se věnovat pěstování obilí a řepky, jejichž cena roste,“ varuje Martin Ludvík. 

Pokud by pokles produkce a úbytek sadů pokračovaly, mělo by ministerstvo zemědělství uvažovat o zařazení pěstování jablek mezi citlivé komodity, které dostávají z Evropské unie zvláštní dotace. Ve finančním vyjádření se loni do České republiky dovezla konzumní jablka za 862 milionů korun. Naopak vývoz konzumních jablek činil 12 605 tun v hodnotě 160 milionů korun. Obchodní bilance tak skončila deficitem 702 milionů korun. 

„Ovocnáři budou velmi složitě hledat zdroje na to, aby založili novou úrodu, tedy nakoupili ochranné přípravky a zaplatili pracovní síly. Projeví se to omezením investic,“ říká Martin Ludvík. Hůře jsou na tom pěstitelé, pro které je ovocnářství jediným předmětem podnikání. 

Včetně sezonních pracovníků dávají české sady práci zhruba 5000 lidem.co možná nevíte 

- Spotřeba ovoce v Česku rostla až do roku 2010, vloni však došlo k poklesu. Na jednoho obyvatele připadá nyní 83 kilogramů zkonzumovaného ovoce za rok. 

- Jablek sní každý Čech v průměru 22,5 kilogramu, spotřeba ovoce mírného pásma celkově pak dosahuje 46 kilogramů na obyvatele a rok.  

- Ovocnářská unie ČR vyhodnotila v roce 2009 rentabilitu pěstování jablek na vybraném sadu. Průměrné náklady na pěstování jablek činily 4,69 Kč, náklady na skladování a posklizňovou úpravu 2,87 Kč. 

- Tržby včetně dotací byly 196 300 Kč na hektar, průměrná dotace na hektar byla 14 990 korun. Výsledná rentabilita činila 0,11 Kč/kg. Bez dotací by byla ztráta 0,48 Kč/kg.

JAROMÍR HAMPL

Tisk

Další články v kategorii

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics
ISSN: 1804-1930


Kalendář


Podporujeme utipa.info