Coca-Cola je podle norem typickým českým výrobkem

Potravinářská inspekce se dala do boje za čitelné označení českých výrobků. Rozlišit, co je české, ale není v dnešním světě lehké. Podle vyhlášky to je i v tuzemsku vyráběná Coca-Cola, již všichni vnímají jako americkou.

Jako český výrobek lze totiž označovat takovou potravinu, která je v koncové fázi zpracována v České republice, a je přitom jedno, jakým způsobem je navázána na zahraniční mateřskou firmu.

Coca-Cola při výrobě využívá až na koncentrát téměř všechny suroviny z tuzemska. Mohla by si tak vyvěsit nad regály cedulku chlubící se českým původem.

"Nepochybujeme o tom, že by nápoj označení 'český výrobek' mohl nést, neboť s výjimkou koncentrátu, dováženého z Irska, je nápoj Coca-Cola, prodávaný na českém trhu, vyráběn v Česku českými zaměstnanci z českých surovin, včetně cukru, vody, a podobně," vysvětluje mluvčí Coca-Cola pro Českou republiku a Slovensko Daniela Paličková. O označení nápoje jako českého výrobku ale firma nestojí.

"O tom, že by nápoj Coca-Cola mohl být na českém trhu prodáván pod formálním označením 'český výrobek', neuvažujeme. Coca-Cola je totiž jedinečný nápoj s jedinečnou recepturou, který se od svého vzniku v roce 1886 rozšířil (z USA, pozn. red.) do celého světa," dodala Paličková.

Společnost tímto prohlášením ulehčuje všem situaci. Kdyby totiž nápoj za český vydávala, nebylo by to podle tuzemských norem špatně a Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) by ji za to kárat patrně nemohla, ačkoliv by to většinu kupujících mátlo.

Českým výrobkem jsou i baltické sledě a pákistánská rýže

A právě na trestání klamavě označených výrobků se inspekce v posledních dnech zaměřila. Penny Market například sankcionovala za to, že pod sloganem "od českých pekařů" prodával chléb z Německa či že za český vydával sunar vyrobený ve Velké Británii a Mochovskou zeleninu vyráběnou v Rakousku. (více zde)

Diskontní řetězec se bránil tvrzením, že pojem český chápe šířeji a zahrnuje do něj také recepturu, chuť či tradice, a proto je označení v pořádku. Naopak absurdní je podle něj označovat za české výrobky výhradně jen kvůli tomu, že jsou vyrobeny v Česku. "Podle tohoto výkladu je jako český výrobek prodávána pákistánská rýže Basmati či baltické rybičky a já pochybuji, že baltické sledě byly chyceny v jihočeských rybnících," argumentuje šéf Penny Marketu Martin Gottfried.

Podle vedoucího prodejen pekárenské firmy Penam Milana Hegyiho však toto rozlišení tak scestné není. Kupující totiž dávají přednost domácím výrobkům mimo jiné proto, aby podpořili tuzemské producenty a pomohli tím ekonomice. Daně se totiž odvádějí podle sídla výrobce. A kdyby kupující věděli, že daně budou putovat do jiné země, po výrobku vydávaném za český by třeba tak ochotně nesáhli.

"Možná ještě lepší než označovat původem český pouze potraviny dokončené v Česku by bylo dobré připojit jako další podmínku označení původu i to, že většina surovin bude pocházet z České republiky. Tím by se podpořili i čeští dodavatelé surovin, nejenom zpracovatelé," myslí si Hegyi.

Evropa připravuje změnu norem

Právě takto definovaným výrobkům uděluje značku "Český výrobek" Potravinářská komora ČR. Označení může od ní získat jen ta potravina, která je vyrobena v Česku, ale zároveň také alespoň polovina v ní obsažených surovin pochází z tuzemska. U obilných výrobků to ale například musí být sto procent a u mléčných devadesát.

Pokud by se tato podmínka dala i do českých předpisů, odbouraly by se tím i paradoxní případy baltických sardinek či pákistánské rýže a označení původu potravin by bylo pro kupující srozumitelnější. Podle mluvčího potravinářské inspekce se na tom pracuje. "Na evropské úrovni se nyní připravuje zpřesnění norem týkajících se označení původu potravin. Více se má brát ohled na skutečný původ jednotlivých surovin a nejenom na místo výroby, kde došlo k poslednímu odůvodněnému zpracování," uvedl Spáčil.