Analytik Havel: Vejce jsou drahá kvůli zavřeným hranicím

Předpokládá se s pravděpodobností hraničící s jistotou, že po Velikonocích ceny vajec zase o něco klesnou. Neklesnou sice na úroveň před zdražením, ale pořád oproti současnému stavu klesnou zhruba na polovinu. Spotřebitel bude nadšen, že se mu zboží zlevnilo, a tím pádem propad odbytu dlouhodobě nehrozí, říká v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ agrární analytik Petr Havel.Nehrozí, že kvůli vysokým cenám přestanou lidé nakupovat vejce, což by v delším horizontu poškodilo tuzemské producenty?

Pokud mluvíme o našich producentech, těm vysoká cena vajec spíše pomůže. V této chvíli je cena o něco vyšší než na zahraničních trzích, takže naši producenti prodávají za víc. Ze zvýšené ceny vajec profitují jak obchodníci, tak producenti, všechny články řetězce.

Platí to, i kdyby se vysoká cena vajec udržela dlouhodobě?

Kdyby situace trvala několik měsíců, nejspíše by spotřebitel dlouhodobě omezil nákupy vajec, což by skutečně bylo pro naše producenty špatné. Předpokládá se ale s pravděpodobností hraničící s jistotou, že po Velikonocích ceny zase o něco klesnou. Neklesnou sice na ceny, které byly před zdražením, ale pořád oproti současnému stavu klesnou zhruba na polovinu. Spotřebitel bude nadšen, že se mu zboží zlevnilo, a tím pádem propad odbytu dlouhodobě nehrozí.

Agrární komora dává vysokou cenu vajec za vinu nesoběstačnosti domácího trhu. Je to tak podle vás?

Jedná se o scestnou interpretaci. Agrární komora pořád hrozí, že pokud nebudeme soběstační, zvednou se prudce ceny potravin na domácím trhu. Současná situace jim v tom nahrává. Tvrdí, že ve vejcích nejsme soběstační, a už se to na trhu projevuje. Komora však zapomíná dodat, že v tuto chvíli jsou jakoby zavřené hranice. Proto se cena pohnula vzhůru.

V jakém smyslu jsou zavřené hranice?

Část zahraničních producentů, kteří nesplňují podmínky legislativy, sem nemohou vejce dovážet. Mohou vejce prodávat pouze na vlastním trhu. Ti, co podmínky splňují, samozřejmě k nám dovážet mohou. Je tady částečná uzavírka zahraničního obchodu. A právě proto, že tady není konkurence, se ceny zvedly. Na tom ale vydělali naši producenti. To je sen každého výrobce, když je konkurence omezená.

Kolik vajec dodávají na trh tuzemští producenti?

Naši producenti v současnosti pokrývají zhruba 60 procent tuzemského trhu z klecí, které podmínky splňují. Dalších dvacet procent trhu je z klecí, které podmínky nesplňují, tj. mohou produkci dát jen na náš trh a nemohou ji vyvážet do zahraničí.

V Německu je to stejné?

Pokud se týká našeho největšího obchodního partnera, Německa, to je schopno se samozásobit. Jejich producenti dokážou pokrýt vlastní trh, naši producenti náš trh pokrýt nedokážou. Proto je tady cena vajec vyšší. Naši producenti tak mohou prodávat dráže, a mimochodem si tak vydělat například na vlastní investice.

Z čeho se vůbec skládá cena vajec?

Křivky vývoje cen dodavatelů a maloobchodníků jsou podle údajů statistického úřadu souběžné. Když roste cena vajec od dodavatelů, roste marže maloobchodníků. Tím chci říct, že na zdražení participují všechny články řetězce. Řetězce nakupují vejce většinou za 3,50 až 4 koruny, a prodávají za 5 či 6 korun. Extrémisté prodávají za sedm korun. Rozdíl mezi cenou, za kterou nakoupí, a cenou, za kterou prodávají, se mylně považuje za zisk, což je úplná blbost. Jedná se o marži, v níž jsou zahrnuty náklady (zisk je marže snížená o náklady spojené s prodejem zboží či služby, jako jsou například mzdové náklady, nájemné, elektřina, pozn. red.).

Autor: Jiří Zatloukal