Reakce na článek z deníku Blesk 10.4. 20112 – Miliardář dostává miliardy od státu

Již dlouho jsem nebyl, tak pobouřen, jako po přečtení tohoto článku , proto jsem se rozhodl na něj reagovat . Tento článek nepoškozuje jasnými nepravdami v očích čtenářů pouze Andreje Babiše a jeho Agrofert, ale celý zemědělský sektor.

Celý článek je protkán lživými tvrzeními, které mohou vzniknout neodborností novinářů, ale v tomto případě cítím jasný záměr poškodit české zemědělce. Možná zahraničním majitelům deníku Blesk vadí, že zemědělství je jeden z posledních resortů našeho národního hospodářství, který z velké části vlastní Češi.

Nejvíce  ovšem v článku  člověka  působícího v zemědělství zarazí tři velmi závažné nepravdy, které stručně  vysvětlím a pokusím se  uvést na pravou míru. Je to  za prvé konstatování, že na většině polí v ČR se pěstuje řepka , a tím dochází ke zdražení potravin, například brambor .

Stačí, abychom byli uvedeni do reálu uvést pár čísel. V roce 2011 se řepka pěstovala dle ČSÚ na 373 tis. ha a to je 10,5 % výměry zemědělské půdy. Před 10 lety v roce 2001, kdy přimíchávání do paliv ČR bylo minimální byla výměra  344 tis. ha. Takže navýšení o 0,6 %. Navíc autoři přimíchávají řepku do benzinu, ale ona se výhradně dává do nafty.  V současné době, kdy v ČR máme bohužel 80% soběstačnost v základních potravinách máme k dispozici 1,4 mil. ha, na který nemají čeští zemědělci využití a pěstují na nich obiloviny s minimální přidanou hodnotou na export. Pokud bychom dosáhli 100% soběstačnost, a to je maximum co můžeme  dosáhnout , tak máme k dispozici 950 tis. hektarů, které lze velmi efektivně využít na biopaliva, bioplyn a ostatní biomasu. Proto je zapojení do obnovitelných zdrojů pro české zemědělce zásadní. Zvýší to stabilitu zemědělských podniků, zaměstnanost a pomůže to plnit závazek ČR v OZE levněji, než z ostatních zdrojů. Například 1 kWh z bioplynové stanice potřebuje 5 x nižší podporu než 1 kWh z tolik oblíbené  fotovoltaické elektrárny. Takže o vlivu výměry řepky na další plodiny nemůže být vůbec řeč.

Navyšování cen brambor to je lež, která je zcela mimo realitu. V současné době dostávají čeští zemědělci z kg kvalitních českých brambor 1 až 1,5 Kč / kg. To je hluboko pod jejich náklady. To je pěkné osolení ceny , o kterém píší autoři ! Ale někdo si to přeci jenom osolil a to obchodníci. Na pultech je v současné době cena zcela stejných brambor 4 až 8 Kč/ kg.

A co teprve druhá zkreslující pasáž v článku, kde se praví, že Agrofert ovlivňuje cenu potravin ? I když Agrofert má díky své velikosti o něco lepší vyjednávací pozici , než drobný potravinář, jak je správně citován v článku prezident AK Jan Veleba, přesto si pravidla hry určují téměř monopolní řetězce , které se spoléhají na neomezenou možnost dovozu u většiny komodit. No a cena pro zemědělce je daná v celoevropském kontextu cenou na burzách, ať jde o obiloviny, řepku, vepřové maso, ale i již citované brambory. Takže opět zcela vedle.

A do třetice cituji opět z článku, kdy autor  tvrdí, že z našich daní jde do neotřelého byznysu 10 miliónů dotací denně. Když vezmu stranou, že vyčíslení částky 10 mil. denně pro Agrofert je násobně více, než je skutečnost, tak bych chtěl stručně vysvětlit o co jde v dotacích. V roce 2011 dostal každý zemědělce v ČR , který splnil náročné podmínky na ochranu zvířat a životního prostředí 4.700 Kč na hektar zemědělské půdy v přímých platbách. To je zhruba 190 euro. To se čtenářům Blesku může zdát mnoho, ale zemědělci by je nepotřebovali, kdyby je nedostávali ostatní země a o to by byli dražší potraviny. Dotace do zemědělství nejsou pouze v EU, ale i v USA a Asii. Výrazně menší jsou například v Austrálii, kde to ale řeší dovozovým clem ve výši dotací. U nás cla nemáme a naopak bereme výrazně nižší dotace, než sousedi. Oni mají stejné přímé platby na hektar ne 190 euro, jako my, ale například Němci = 314 euro/ha, Dánové = 362 euro/ha, Nizozemí = 433 euro/ha ). Takže žádná sláva pro české zemědělce.

Práce v zemědělství není jednoduchá a velmi mě uráží, když se z neznalosti věci  kritizuje něco, o čem autor článku neměl potřebné informace. Doufám, že než se bude příště psát o zemědělství, tak se nejprve autoři pokusí získat pravdivé informace, nebo bych raději doporučil popisovat milostné aféry herců a zpěváků.

Ing. Bohumil Belada, viceprezident AK ČR