Medikace včel v úlu může inhibovat činnost ochranných proteinů a tím ohrozit jejich život

Američtí vědci prokázali, že ošetření včel antibiotikem signifikantně zvýšilo senzitivitu organismu včel vůči akaricidům kumafosu a τ-fluvalinátu. Došli k závěru, že antibiotikum zřejmě narušilo normální exkreci nebo metabolismus pesticidů. 

Syndrom zhroucení včelstev (Colony Collapse Disorder, CCD) se poprvé masivně projevil v USA v roce 2006. CCD, často charakterizovaný vysokým úhynem včelstev během přezimování, ohrožuje udržitelnost apikultury v Severní Americe. Dosavadní výzkum naznačuje, že se na tomto fenoménu zřejmě podílí složitý komplex faktorů. Riziko kolapsu včelstev zvyšují virové a bakteriální nákazy a napadení včel cizopasnými roztoči. Akutní hrozbu pro včelstva představuje cizopasný roztoč kleštík zhoubný (Varroa destructor). K hojně používaným prostředkům proti kleštíkům patří organofosfáty a pyrethroidní akaricidy. Pokud jsou včelstva napadená kleštíkem ošetřena ve správných dávkách, nejsou pro ně akaricidy výraznou hrozbou.

Další významný problém představuje mor včelího plodu vyvolaný baktérií Paenibacillus larvae. V USA jsou pro potlačení tohoto onemocnění používána antibiotika, např. oxytetracyklin (OTC). Ani léčba antibiotiky sama o sobě včely nijak neohrožuje. V kontrolních experimentech bylo prokázáno, že na včelstva neměly jednotlivé testované látky žádný vliv.

Svou roli mohou sehrát i pesticidy, s nimiž včely přicházejí často do kontaktu. Některé pesticidy působí na včely mimo úl (až 120 druhů pesticidů). Jsou jimi ošetřeny například polní kultury, na které včely létají. Jiné pesticidy používají američtí včelaři přímo v úlech v boji s infekcemi a parazity včel, zejména akaricidy τ-fluvalinát a kumafos a často aplikované insekticidy na bázi neonikotinoidů. Akaricidy se kumulují ve vosku a jejich přítomnost byla prokázána ve všech v poslední době testovaných včelstvech jak v Severní Americe, tak i ve Francii. Insekticidy na bázi neonikotinoidů (hlavně imidacloprid) vyvolávají obavy, protože mohou být pro včely toxické, aplikují se na řadu plodin a okrasných rostlin a inklinují k systémové distribuci uvnitř ošetřených rostlin, mohou kontaminovat nektar a pyl u ošetřených a dokonce i u původně neošetřených rostlin, které následují v osevním postupu.

Aplikované koncentrace těchto látek jsou však velmi nízké a nejsou považovány za nebezpečné. Proto se američtí vědci z University of Maryland rozhodli otestovat kombinovaný účinek antibiotik a akaricidů. Pro objasnění vlivu působení kombinovaných reziduí na zdraví včel se vědci rozhodli zaměřit na transportéry mnohonásobné rezistence vůči léčivům (Multiple Drug Resistence, MDR), které jsou mediátory vzájemných interakcí mezi rezidui. MDR jsou skupinou ochranných proteinů, jejichž hlavním úkolem je odstraňovat z nitra buněk cizorodé látky. Jejich funkce u včel jsou prozkoumány jen málo. Z vědeckých experimentů však jasně vyplývá, že MDR transportéry chrání včely proti mnoha cizorodým látkám včetně akaricidů. MDR transportéry velmi rychle zbaví organismus včel nebezpečných molekul. Bohužel jsou MDR transportéry citlivé na působení některých látek, k nimž patří i oxytetracyklin. V přítomnosti antibiotika mají MDR transportéry výrazně snížený výkon. MDR transportéry oslabené účinkem antibiotika nezvládají vyčištění organismu od toxických akaricidů. 

Experimenty prokázaly, že včelstva vystavená jak účinku 2 druhů akaricidů (τ-fluvalinát, kumafos )/3 druhů insekticidů na bázi neonikotinoidů(imidacloprid, acetamiprid a thiacloprid), tak i účinku OTC masově hynula (více než 80 %), přestože se koncentrace jednotlivých látek nelišily od koncentrací použitých v předchozích experimentech. Je zřejmé, že se nežádoucí vedlejší efekty akaricidů a antibiotik sčítají.

Identifikace pesticidů a včelařských léčiv, které jsou substráty a inhibitory transportérů xenobiotik a testování jejich chemických kombinací budou předmětem dalších výzkumů.