Čeští vinaři: důvod k oslavě?

Tuzemští pěstitelé révy jsou z nejhoršího venku. Objemy sklizně rostou, cukernatost také.

Víte, který zemědělský produkt je v České republice jediným, u něhož po vstupu do Evropské unie nedošlo k propadu produkce? I když možná nepatříte mezi jeho konzumenty, odpověď by vás mohla potěšit: je jím víno.

Domácímu vinařství pomohly k tomuto výsledku především dotace na obnovu vinic (po roce 1995) a vládní program na zvýšení plochy vinic po roce 2000. Vinařský zákon z roku 1995 stanovil nová pravidla podnikání v tomto oboru a byl východiskem i při tvorbě následující legislativní normy, č. 321/2004 Sb., která už byla plně v souladu s právem Evropské unie.

Spojené síly i zdroje

Není možné obejít ani roli Svazu vinařů ČR, založeného v roce 1993, který hájí zájmy pěstitelů hroznů a výrobců vína jako jejich jednotná organizace. Vinařský fond vzniklý před deseti lety pak podporuje marketing i prodej vína a dbá na ochranu označování tohoto nápoje podle zeměpisného původu. Současně podporuje rozvoj vinohradnictví a vinařství jako významné součásti evropského kulturního dědictví a zároveň i turistického cíle.

Vinařský fond vydal v roce 2010 na propagaci více než 78 milionů korun. Zdroje pocházejí z povinných odvodů vinohradníků, kteří platí jednak za víno uvedené do oběhu (padesát haléřů za litr), jednak za plochu (350 korun za hektar).

Plocha vinic představující současný produkční potenciál České republiky dosahuje v současnosti 19 633 hektarů, přičemž osázených je celkem 17 337 hektarů. Ostatní plochy představují vyklučené vinice, právo na opětovnou výsadbu a státní rezervu. Na dvou třetinách ploch jsou osázeny bílé odrůdy, na zbývající ploše odrůdy modré.

Dle Českého statistického úřadu bylo v roce 2010 sklizeno přibližně 45 923 tun hroznů při průměrném výnosu 2,87 tuny na hektar. Průměrná cukernatost hroznů se v roce 2010 pohybovala kolem 19,8 ° NM. Státní zemědělská a potravinářská inspekce ověřila cukernatost přibližně u jedné třetiny sklizně a tyto hrozny pak výrobci použili na výrobu přívlastkových vín.

Ve vinařském roce 2009/2010 bylo vyrobeno 564 tisíc hektolitrů vína, z toho dvě třetiny bílého. Produkce v roce 2010/2011 se odhaduje na 670 tisíc hektolitrů.

Dle situační a výhledové zprávy ministerstva zemědělství se spotřeba vína na osobu pohybuje kolem dvaceti litrů za rok a hroznů čtyři a půl kilogramu.

V budoucnu lze podle stejného zdroje předpokládat zvyšování spotřeby vína i stolních hroznů. I když uvažované zavedení daně na víno ve výši deseti korun za litr může tyto předpoklady rychle zvrátit.

Finanční hodnota ročně spotřebovaného vína v Česku se pak pohybuje mezi pěti až šesti miliardami korun.

Sladká Itálie

Celkový dovoz tohoto nápoje do České republiky se v roce 2010 nepatrně zvýšil asi o dvě procenta na celkových 1387 tisíc hektolitrů, což činilo téměř 3003 milionů korun.

Až 40 procent veškerého dovozu pochází přitom z Itálie a je to současně objem rovnající se přibližně celé domácí produkci. Vývoz dosáhl asi desetinu tohoto množství v hodnotě 358 milionů korun. Martin Půček, tajemník Svazu vinařů ČR, k rentabilitě pěstování révy uvedl:

„V roce 2011 bylo v českém vinohradnictví dosaženo průměrného zisku ve výši dvou korun za kilogram hroznů, tedy dvanáct tisíc korun na hektar. Od roku 1989 je to z hlediska dosaženého zisku nejlepší rok. Je však nutné přiznat, že po započtení všech průměrných dotací vychází v roce 2011 průměrný zisk na šest korun za kilogram, tedy 36 000 korun na hektar.“

Až třetinu pěstitelů představují ti, jejichž vinice nedosahují ani plochu 0,1 hektaru. Součet ploch těchto drobných pozemků však tvoří pouze čtyři procenta rozlohy vinic. Na druhé straně dochází ke koncentraci vinic o velké rozloze u malého počtu „velkých“ pěstitelů. Pěstitelů s vinicemi nad pět hektarů osázené plochy je pouze jedno procento, ale obhospodařují téměř polovinu celkové plochy.

A co bude rozhodující v dalších letech? Martin Půček shrnuje:

„Prioritou na následující léta je zajištění většího rozpočtu, intenzivnější propagace na unijním trhu, pravidelná obnova staré výsadby, zavádění nové výrobní technologie a zachování zákazu výsadby nových vinic v Evropské unii i po roce 2015.“ To by podle jeho slov mělo zaručit, že domácího vína nebudeme pít méně.

co možná nevíte

- Réva vinná se s největší pravděpodobností dostalana naše území zásluhou římských legií v době vlády císaře Marca Aurelia.

- Ve středověku, zvláště v době vlády císaře Karla IV., dosáhlo české a moravské vinohradnictví a vinařství značného rozkvětu. Byla založena zvláštní vinohradnická (horenská) práva i soudy a byli ustanoveni zvláštní úředníci pro tyto účely.

- Sám Karel IV. nechal přivézt do našich zemí sadbový materiál z Francie a Rakouska. Jeho viniční právo pak zůstalo v platnosti 500 let.

- V Česku se réva pěstuje ve vinařských oblastech Čechy a Morava.

- Pro vinohradnictví je rozhodující oblast Moravy, v níž leží přes 96 procent veškerých vinic České republiky. Vinařská oblast Morava se dělí na podoblasti znojemskou, mikulovskou, velkopavlovickou a slováckou. Vinařská oblast Čechy se dělí na podoblasti litoměřickou a mělnickou.

JAROMÍR HAMPL