Spor o budoucnost biopaliv v Komisi pokračuje, podle ekologů není čas na otálení

Představitelé evropské exekutivy se tento týden sešli, aby vyřešili spor mezi dvěma generálními ředitelstvími Komise ohledně nepřímých dopadů, které má na životní prostředí využívání biopaliv. Nepodařilo se však dosáhnout žádného rozhodnutí. Environmentální organizace před dalšími průtahy varují.

Kolegiu evropských komisařů se nepodařilo vyřešit otázku evropské budoucnosti biopaliv, přestože se ve středu (2. května) speciálně sešlo právě kvůli této problematice.      

Uvnitř Komise totiž probíhá spor mezi generálními ředitelstvími pro energetiku a pro boj proti klimatickým změnám ohledně nepřímých změn využití krajiny (Indirect Land Use Changes – ILUC), které s výrobou a používáním biopaliv souvisí.

Tyto nepřímé změny způsobuje nahrazování lesních a travních porostů poli, na kterých se pěstují plodiny potřebné pro produkci zelených paliv. Tato proměna krajiny ohrožuje potravinovou bezpečnost a ovlivňuje ceny polnohospodářských komodit a paradoxně také zvyšuje množství vypouštěných emisí. Podle odborníků tak mají některá biopaliva na životní prostředí spíše negativní dopad (EurActiv 16.11.2011).      

Více než sto nevládních organizací z celého světa proto na konci dubna zaslalo evropským komisařům otevřený dopis. V něm EU žádají, aby přijala opatření, která zabrání negativním důsledkům evropského spalování biopaliv na změnu klimatu a také potravinovou bezpečnost v rozvojových zemích.

„Uhlíková stopa některých biopaliv je dokonce vyšší než v případě konvenčních fosilních paliv. Evropská unie riskuje svou pověst ‚klimatického šampiona‘ pokud Komise stále otálí s ukončením podpory pro neudržitelná biopaliva,“ uvedl v tiskové zprávě analytik Jan Doležal z českého think-tanku Glopolis, který se k otevřenému dopisu také připojil.  

Započítávat nebo ne?

Brusel se chystá ještě letos navrhnout způsob, jakým by se faktor nepřímých změn započítával do celkové uhlíkové náročnosti biopaliv. Díky tomu by mělo být zřetelné, která paliva by měla Evropa preferovat (EurActiv 11.4.2012).    

Zatímco generální ředitelství pro boj s klimatickými změnami toto rozhodnutí podporuje, jeho protějšek zabývající se energetickými otázkami je proti. Komisaři se proto snaží přimět obě generální ředitelství, aby se pokusila dosáhnout kompromisu a společně vypracovala návrh právního předpisu, který by otázku ILUC na evropské úrovni vyřešil. Během včerejšího zasedání kolegia však nedošlo k žádnému konkrétnímu rozhodnutí.

Komisaři přitom zvažovali tři možné scénáře, jak s problémem ILUC naložit. Podle prvního by měla být od roku 2016 povolována pouze biopaliva, jejichž využívání zajišťuje snížení množství emisí o 60 % oproti klasickým palivům. V současné době platí 35% limit. Nové opatření by ze hry vyřadilo biopaliva vyráběná ze sójového a palmového oleje.

Druhou variantu podporují environmentální organizace. Počítá totiž se zavedením speciálních ukazatelů pro zjišťování nepřímých dopadů spalování biopaliv. Tyto ukazatele by měly být součástí směrnice o kvalitě paliva i směrnice o obnovitelných zdrojích energie a podporovaly by využívání účinnějšího bioethanolu a biopaliv druhé generace.

Třetí variantu pak představuje kombinace obou návrhů. Jak uvedly zdroje blízké Komisi, většina členů kolegia se přiklání spíše ke druhému scénáři.

Mohlo by být pozdě

Podle mluvčího organizace Greenpeace Sebastiana Rissa setkání komisařů přineslo jen „plané debatování, další otálení a žádnou konkrétní akci“.

Nuša Urbančič z environmentální organizace Transport and Environment zdůraznila, že pokud si Komise uvědomila význam, jaký otázka nepřímých dopadů využívání biopaliv má, jde o pozitivní vývoj.

„Špatná zprává ale je, že již několik let čekáme na legislativu, která by pomohla tuto situaci nějak vyřešit,“ dodala.

„Další otálení a váhání,“ prohlásil také Robbie Blake z organizace Přátelé Země. „Než se Evropa s faktorem ILUC vypořádá, rostoucí spotřeba biopaliv způsobí jen další odlesnění a zvýšení množství uhlíkových emisí,“ řekl EurActivu.