Redukované zpracování půdy chrání žížaly

Ve víceletých pokusech ART byl zkoumán vliv technologií zpracování půdy na populace žížal.

Žížaly přijímají velké množství potravy ve formě odumřelých částí rostlin. Stálý pokryv půdy kulturními rostlinami pro ně znamená trvalý přísun potravy. Velký význam mají rostlinné zbytky, které leží na povrchu půdy, na rozdíl od zbytků, které byly zaorány. Částečky rostlin jsou žížalami jako zásoba zatahovány do chodeb, kde tlejí a teprve potom slouží žížalám jako potrava. Z žížalího trusu vzniká na živiny bohatá drobtovitá půda.

Aby se zjistilo, jak se vyvíjejí populace žížal na polích s použitím pluhu a při přímém výsevu, byly vědci z výzkumného ústavu Agroscope Reckenholz-Tänikon (ART) v Curychu ve dvou pěstitelských systémech prováděny víceleté pokusy.

Řepka je pro žížaly příznivou plodinou

V průměru pětiletých pokusů s různými pěstitelskými systémy byla biomasa žížal po pěstování řepky s tradiční orbou pluhem při intenzivním způsobu hospodaření provozovaném v systému integrované produkce o 7 % nižší a při ekologickém hospodaření o 14 % nižší než při extenzivně provozované integrované produkci s výsevem do mulče. Obecně může být řepka považována za plodinu šetrnou k žížalám, protože zpracování půdy probíhá koncem srpna/začátkem září, kdy se tito živočichové většinou ještě zdržují v hlubších vrstvách půdy. Díky rychlému růstu řepky a takřka jednoleté vegetační době mají žížaly k dispozici dlouhé, nerušené období se stálým přísunem potravy.

Průměrně byla při pěstování řepky zjištěna o 22 % nižší biomasa žížal než u silážní kukuřice. Za příčinu redukce populací žížal je považováno zařazení řepky do osevního postupu po silážní kukuřici a ozimé pšenici. Zpracování půdy pro předplodinu ozimou pšenici pravděpodobně populace žížal zredukovalo.

Vrstva mulče podporuje žížaly

V dlouholetém pěstitelském pokusu zaměřeném na vliv redukovaného zpracování půdy byl v 18. pěstitelském roce (r. 2005) po řepce proveden průzkum žížal. Celková biomasa byla na pozemcích s permanentním přímým výsevem okolo 27 % vyšší než na pozemcích každoročně zpracovávaných pluhem. Při přímém výsevu se častěji vyskytovaly především žížaly rodu Nicodrilus, žijící v hlubších vrstvách půdy, a epigeické druhy, zatímco při zpracování půdy pluhem byl téměř dvojnásobný výskyt endogeických žížal, žijících v svrchní vrstvě půdy. Neobvyklý byl také vysoký podíl epigeických druhů v obou postupech. Epigeické druhy žijí ve vrstvě mulče na povrchu půdy a v orných půdách jsou velmi málo zastoupeny. Rok 2005, kdy bylo prováděno hodnocení, byl pravděpodobně klimaticky příznivý a zásobení rostlinným materiálem z řepky bylo pro vývoj populací žížal optimální. Početně byly populace při přímém výsevu jen o 10 % vyšší než při zpracování půdy pluhem. Při tomto způsobu zpracování půdy byla kromě toho druhová diverzita žížal oproti přímému výsevu výrazně redukována.

Závěr

Žížaly jsou více nebo méně silně ovlivněny mnoha faktory. Vedle zpracování půdy hraje významnou roli také hnojení a vlastnosti půdy. Přírodě blízké hospodaření jako ekologická nebo extenzivně provozovaná integrovaná produkce působí na žížaly pozitivně. Pro trvalou podporu populací žížal v zemědělství je rozhodující minimum zásahů do půdy při jejím zpracování, a to především během doby aktivity žížal na jaře a na podzim, zamezení utužení půdy a pokud možno trvalý rostlinný porost nebo pokryv půdního povrchu odumřelým rostlinným materiálem (vrstva mulče).

Raps, 30, 2012, č. 1, s. 62

http://www.nzpk.cz/objednavka-reprograficke-sluzby/