Půda se rychle kazí, zemědělství může čekat pohroma

Eroze půdy, zhutňování a nedostatek živin velmi vážně ohrožuje české a moravské zemědělce. Odborníci varují, že může dojít k pohromě, protože stav obhospodařované půdy se u nás zhoršuje trvale. Že následky zemědělci ještě razantně nepocítili, za to vděčí jen přidávání hnojiv. Míra hnojení se ale neustále zvyšuje. Ale věčně to tak nepůjde.

„Je to velký malér, který zatím nikdo nebere vážně. Půdní eroze a postupující utužení půdy nám nadělá mnoho starostí,“ tvrdí ing. Pavel Novák z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy v Praze.

V čem je problém? Intenzívně obhospodařovaná půda se mění v pevnou masu, v níž se devastuje a ztrácí půdní struktura. Zmenšení pórovitosti s sebou nese i snížení vodní kapacity a zemina zůstává suchá. Nepohlcuje srážky v potřebné míře. Nedostává se jí ani živin.

Hnojí se dusíkem

„Mohou za to hlavně stroje a intenzívní zemědělská výroba při nedodržení osevních postupů a nedostatku organických hnojiv. Zemědělci hnojí dusíkem a hodnoty draslíku a hořčíku jdou dolů,“ upozornil expert. Slehlé půdě chybějí přírodní hnojiva – hnůj a podobně.

„Prakticky se to projevuje tak, že při stejných dávkách hnojiv jdou výnosy dolů. A tak se výnosy nahánějí stále vyššími dávkami hnojiv,“ připomněl Novák.

Intenzivní produkce má prioritu, ze střídání plodin prakticky vymizely vojtěška a jetel. Za to nemohou jen zemědělci, důvodem je i situace na trhu – agropodniky i soukromníci pěstují to, co lze prodat. Například pokles chovu dobytka snížil požadavek na pěstování jetele a vojtěšky a doplácí na to půda.

Vodní a větrná eroze situaci rovněž komplikují. „Mě kupříkladu fascinuje, že zemědělci, kteří kousek nad bývalými mikulovskými kasárnami obhospodařují rozsáhlé polnosti, mají jako jeden celek pole s nějakými 180 hektary. Nevadí jim, že je eroze obnažuje místy až na podloží,“ posteskl si Novák.

„Přitom kdyby pole rozdělili třeba na třicetihektarové části, mohli je osít různými plodinami a erozi zastavit nebo alespoň zpomalit,“ dodává odborník.

Alarmující postup

Jiný příklad je v okolí Žádovic, Archlebova a Ždánic na Hodonínsku. V roce 1938 tam dělali letecké snímky, míra eroze tehdy byla vyčíslena na šestnáct procent. „Když se hodnotily snímky z roku 2008, byla míra eroze už šestapadesát procent! To je alarmující,“ varuje expert. Zhutněná půda bývá problémem při intenzivních deštích, má sníženou schopnost pojmout vodu – a to samozřejmě nahrává povodním.

Devastace erozí i nedodržováním správných postupů při hospodaření si mnohé podniky uvědomují, ale řešení odsouvají. A podle soukromého zemědělce Petra Rouse jsou dokonce i podniky, které tak postupují vědomě. „Mluvil jsem s jedním agronomem, jestli ví, že jejich stylem hospodaření půdu likvidují. Řekl, že ano, a v klidu dodal, že až ji zničí úplně, vrátí ji vlastníkům,“ tvrdí jihomoravský farmář.