Češi pijí méně mléka, skoro polovina se dováží

Farmáři s obavami sledují vývoj cen. Jestliže se jim nezačne v dohledné době výroba vyplácet, hrozí, že se budou zbavovat stád dojnic

Ráno dám si rád pár sklenic mléka a pak je rázem pryč bolest a žal, rozplýval se v písni Óda na mléko Karel Gott ve filmu Parta hic. I když zítra bude bílá tekutina slavit svůj mezinárodní den, farmářům a mlékařům zrovna do zpěvu není.

„Situace začíná být vážná," zhodnotil šéf Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Po neblahém roce 2008, kdy se cena mléka dostala na úroveň, při které se již mléko nevyplatilo vyrábět, a chovatelé se začali zbavovat chovů dojnic, se situace v minulém roce začala zlepšovat. Dnes už ovšem výkupní cena mléka opět padá.

„Zatímco ještě do března se cena pohybovala těsně nad hranicí osmi korun, v dubnu už spadla na 7,87 koruny. Propad ceny bude pokračovat. Nynější pád však není ovlivněn jen letní sezonou, kdy klesá pravidelně, ale i rostoucími zásobami a sníženou poptávkou. Hodně si přeji, aby se neopakoval rok 2008," upřesnil Jiří Kopáček.

Technoložka firmy Ekomilk Anna Kolorzová se navíc pozastavuje nad tím, že mléko lze v obchodních řetězcích pořídit i za devět korun, když jeho průměrná výkupní cena je skoro osm korun. „Kde je započítána práce a další věci? Někde musí být díra," řekla.Pohyb cen napjatě sledují farmáři a vyčkávají, co se bude dít dál. Jestliže by se jim výroba mléka nezačala v dohledné době opět vyplácet, prezident Agrární komory Jan Veleba předpokládá, že by farmáři začali chovy znovu redukovat. „Je to taková malá tragédie. Přitom loni se po dlouhých letech zastavil pokles počtu dojných krav," řekl Jan Veleba.

Potíž je v tom, že pokud se chovatelé dojnic zbaví, jen velmi obtížně se později budou nahrazovat. „Chov dojnic je nejsložitějším odvětvím celého zemědělství. Obnova stáda trvá dlouho. Když ho někdo vybije, musí stádo buď znovu nakoupit, nebo se musí znovu vychovat," vysvětlil prezident agrárníků.

O český chov mají obavy i samotní mlékaři. „Když se chov zlikviduje, cena mléka vyletí vzhůru," doplnila Anna Kolorzová.Ještě před více než dvaceti lety čeští zemědělci chovali asi 1,2 milionu dojnic. V současné době jich je asi 374 tisíc. Nicméně podle Jiřího Kopáčka Česko milionové počty dojnic nepotřebuje, neboť se za tu dobu zvýšila mléčná užitkovost. „Zatímco před více než dvaceti lety průměrná kráva nadojila něco přes tři tisíce litrů, dnes máme užitkovost jednu z nejvyšších v Evropě, asi sedm tisíc litrů," doplnil.

Sýry z ciziny

I tak ovšem české dojnice naplňují mléčnou kvótu, kterou jim dovoluje Evropská unie, pouze z 93 procent. Přitom od roku 2015 budou kvóty zrušeny. „Západní země se už připravují a mobilizují investice. Svou nadprodukci budou muset vyvážet," tvrdí Jan Veleba.Už nyní se téměř 40 procent české spotřeby mléčných výrobků dováží ze zahraničí. U sýrů je to dokonce 46 procent. Čeští zemědělci na druhou stranu loni vyvezli 16,5 procenta z celkové produkce mléka. „Sem tedy teče přidaná hodnota a suroviny pouštějí zemědělci ven," dodal šéf českých mlékařů Jiří Kopáček.

Odbornice na zdravou výživu Kateřina Cajthamlová: Optimální dávka pro dospělé? Jenom půl litru denně

Mléko je nenahraditelnou součástí lidské stravy. Odbornice na zdravou výživu Kateřina Cajthamlová ovšem tvrdí, že mléko není nápoj, ale počítá se mezi potraviny. Proto by lidé v dospělém věku měli raději konzumovat třeba nízkotučné sýry.

Nakolik je vůbec mléko důležité ve výživě?Mléko a mléčné výrobky jsou dobrý zdroj kalcia a mléčné bílkoviny. Je to tedy důležitá součást výživy všech lidí, kteří ještě nemají úplně vyvinutý nebo ne zcela v pořádku trávicí trakt. To se týká hlavně malých dětí, případně starých lidí. Pro tyto dvě skupiny jsou mléko a mléčné výrobky nejdůležitější.

Může být mléko i zdraví škodlivé?Bohužel je skupina lidí, kteří jsou na některou součást kravského mléka alergičtí, a těch lidí je čím dál tím více. Tito lidé nemohou výrobky z kravského nebo i kozího mléka. V těchto případech se mléko stává spíše alergenem, a tudíž pro zdraví ne úplně bezpečným přípravkem. Dřív se také prodávalo ve skleněných lahvích, což se zdá být nejlepším způsobem jeho distribuce. Dnes je to hlavně v PET lahvích nebo v různých krabicích. Bohužel mléko v krabicích je ošetřeno takzvaným ultra heat systémem (pozn. red.: krátkodobé zahřátí na teplotu 135 až 
150 °C), což určitým způsobem mění vlastnosti mléka. Mléko nekysne a jeho biologická hodnota je trochu jiná než u mléka čerstvého. To je daň za dlouhou trvanlivost.

Existují nějaké limity pro konzumaci mléka?Děti a batolata mohou plnotučné výrobky. Plnotučné mohou i děti v mladším školním věku, pokud netrpí obezitou, ale od staršího školního věku by to měly být polotučné výrobky. Dospělý člověk by neměl vypít více než půl litru mléka denně. Spíš by se měl orientovat na nízkotučné mléčné výrobky.

Co by se stalo, kdyby člověk pil mléka více?Mléko není tekutina, není to nápoj, ale počítá se mezi potraviny. Jestliže toho člověk vypije více, zaplácne si žaludek a potom nejí normální věci. Mléko je totiž dobře stravitelné, proto je to potrava pro kojence, batolata, novorozence nebo mladší děti. Mléko je sice důležitá součást různých tekutých diet, ale lidi, kteří se mají racionálně stravovat, se nesnažíme převádět na tekutou dietu. Snažíme se, aby konzumovali stravu, která se musí žvýkat, která se v trávicím traktu rozmělňuje, aby trávicí trakt trénoval. Může se totiž velkým množstvím tekutin zhýčkat. Proto je lepší konzumovat spíše než mléko sýry, jogurty, tvaroh a podobné věci.

Takže pokud mléko, tak spíše 
v pevném stavu?Jedná se už o zkysané produkty. Jsou lépe stravitelné 
a vhodnější pro stravu dospělých lidí, protože nevyvolávají tolik alergií.

Lze mléko něčím nahradit?Mléčné bílkoviny se zčásti dají nahradit rostlinnými bílkovinami, bílkovinami z masa, ale jednotlivé potraviny mají jiný obsah kalcia, cukrů a podobně. Ale žádnou potravinu nelze kompletně nahradit jinou potravinou. Mléko je samozřejmě nenahraditelné, ale je určené pro určitý věk. Lidé si třeba v mléce rozpouštějí různé přípravky místo hlavního jídla. To je přesně cesta k tomu, kdy se trávicí trakt odnaučí zpracovávat potravu.

Které z druhů mléka, tím myslím kravské, kozí nebo ovčí, je lepší?Nedá se říci, které z těchto mlék je lepší. Rozdíly mezi nimi jsou jen minimální. Záleží také na samotném strávníkovi. Některým lidem třeba kozí mléko vůbec nechutná.

Autor: Vilém Janouš