Český zelený fond? Rozhodne se v Bruselu

Bitva o budoucnost fondu, který bude mít na starosti investice do českého životního prostředí, se navzdory očekáváním nerozhodne v boji mezi ministerstvy financí a životního prostředí, ale v Bruselu.

Záleží totiž na tom, kolik evropských peněz pro tyto účely bude Česko v příštích letech čerpat. „Podle toho, co získáme, bude nastaven fond,“ řekl deníku E15 ministr životního prostředí Tomáš Chalupa o budoucnosti dnešního Státního fondu životního prostředí. Podle některých dřívějších dohadů mohl tento fond úplně zaniknout, podle jiných by se ale měl transformovat v instituci, která by připomínala zelenou banku.

Mezi úřady Miroslava Kalouska a Tomáše Chalupy nyní panuje shoda v tom, že kupříkladu výnosy z aukcí evropských emisních povolenek od roku 2013 půjdou z poloviny právě na životní prostředí. Celý systém povolenek je ovšem v krizi, evropské instituce se ji snaží řešit a není jisté, jaký bude výsledek.

Další neznámou je to, jak vysoké budou příjmy z evropských strukturálních fondů pro české životní prostředí v novém období od roku 2014. Právě tyto dva zdroje peněz jsou podle Chalupy pro budoucnost fondu klíčové. „Národní projekty dnes totiž představují jen zlomek celkového objemu financí,“ uvedl ministr.

V ideálním případě by Česko mohlo také pro období do roku 2020 získat finance v řádu desítek miliard korun. Pak by existence fondu, který se stará o efektivní využití těchto peněz, stále dávala ekonomický smysl.

Ministerstvo životního prostředí zvažuje možnost vytvoření takzvaného revolvingového fondu, který by se více zaměřil na poskytování půjček než na přímé dotace. Ministr Chalupa potvrdil, že lidé do budoucna nemohou počítat s tak vysokými dotacemi na zateplování budov jako v minulosti, ve hře je ale možnost určité kombinace nižší dotace a podporované půjčky. Kromě energetických úspor v budovách bude Chalupův úřad usilovat o získání evropských peněz například pro české vodohospodářství.

V případě investic do zateplování budov je podle Chalupy nutné rozlišovat mezi veřejnými a soukromými. Ministr nehodlá zvyšovat veřejný dluh tím, že by třeba půjčkami zatížil obce. V případě veřejných budov se nicméně počítá s takzvanými EPC kontrakty, kdy se náklady na snižování energetické náročnosti budov splácejí právě až z budoucích úspor. Chalupa zdůrazňuje, že se to netýká vládních sídel, ale budov v obcích, škol či nemocnic.

Tisk

Agris Online

Agris Online

Agris on-line
Papers in Economics and Informatics


Kalendář


Podporujeme utipa.info