Lidé by měli v dalších 40 letech snížit konzumaci masa o polovinu

Lidé by měli v příštích 40 letech snížit spotřebu masa o polovinu, jinak se nevyhnou přírodní katastrofě. Tvrdí to studie vědců, kterou zveřejnil britský deník Guardian.

Autor studie Eric Davidson z výzkumného centra Woods Hole Research Centre, které se dlouhodobě věnuje ekologii, navrhuje jak zmenšení porcí, tak celkové množství zkonzumovaného masa. Jeho produkce vyžaduje obrovský objem hnojiv spotřebovaných v rostlinné výrobě. Z nich se uvolňuje oxid dusný, jeden z plynů způsobujících globální změny klimatu. Podle Davidsona je alarmující, že se spotřebuje více hnojiv na pěstování krmiva pro zvířata než na pěstování potravy pro lidi.

„Půl milionu prasat vyprodukovalo za rok více fekálního znečištění než 1,5 milionu obyvatel Manhattanu," píše Guardian. „Navíc tuny fekálií je jedna věc, tuny vysoce toxických fekálií druhá," dodává.

Chlévská mrva je vedle hnojiv nejen dalším zdrojem skleníkových plynů, ale i chemického koktejlu pocházejícího ze stravy velkokapacitně chovaných zvířat: antibiotik, vakcín a insekticidů, které mají udržovat zvířata zdravá.

Jako příklad skrytého nebezpečí v nadužívání herbicidů deník uvádí devastující dopad na populace včel. Jejich význam je přitom pro člověka nenahraditelný - stačí si představit, co by znamenalo manuální opylování každého květu v případě decimace včelstev.

Guardian upozorňuje na tendenci obyvatel západního světa jíst čím dál tím víc a čím dál větší porce. V roce 1955, když McDonald's před­stavil svůj hamburger, vážil burger 45 gramů. Dnes váží skoro čtvrt kilogramu. Podle statistik Světové banky a Světové zdravotnické organizace se ale „epidemie obezity" netýká jen západního světa. Problémy mají i země, jako je Čína nebo Mexiko. Světová zdravotnická organizace uvedla, že v roce 2011 obezita způsobila více úmrtí než podvýživa.

Kritici studie tvrdí, že masivní změna ve stravovacích návycích milionů lidí není možná. Kromě toho, že autoři sami upozorňují na fakt, že na budoucnost bude mít vliv mnoho proměnných, kritikům oponují poukazem na uplynulou dekádu, kdy se například podařilo změnit přístup rozvinutého světa ke kouření.

Autor: ČTK