Zemědělci zaorávají obiloviny, zničil je mráz a dlouhé sucho

Zaměstnanci společnosti Viva Valtice vyseli pšenici na ploše 250 hektarů. Zbylo 107 hektarů. Zbytek nenávratně poškodily mrazy a také dlouhodobé sucho. Podle jednatele společnosti Jaroslava Doležala spadlo od začátku roku jen padesát milimetrů srážek. Loni to byl za stejné období trojnásobek.

„Porost pšenice narušily zimní mrazy. Svou roli sehrálo i strašné sucho. Pozdní jarní mrazy nás také postihly, ale už ne tolik," zmínil Doležal.

Společnost musí suché plodiny zaorávat. Znamená to obrovské náklady. „Plochu jsme obseli slunečnicovou kukuřicí. Znamená to dvojitý náklad," poznamenal jednatel firmy. Zimní mrazy se podle něj podepsaly asi třetinovým výpadkem na porostu řepky.

Podle ředitele zemědělského podniku Agromoravia Moravská Nová Ves Petra Maděřiče trvá sucho pomalu od loňského léta. Trpí jím všechny plodiny. Stejně tak uškodil zimní mráz bez vody.

„V zimě nám zmrzl všechen fenykl. Vinohrady poškodil mráz asi z dvaceti procent a šedesátiprocentní škody způsobilo sucho v hrášku," řekl Maděřič ke škodám na pozemcích Agromoravie.

Padesátiprocentní výnos oproti průměru předpokládá letos u řepky. Podobně je tomu u pšenice, ta je poškozená asi z šedesáti procent. Nejhůře je na tom podle Maděřičových slov jarní pšenice. „Jestli to tak půjde dál, škoda bude asi stoprocentní," zamyslel se.

Po zimním mraze zaorala společnost se sídlem v Moravské Nové Vsi asi čtyřicet hektarů fenyklu. Teď ji to samé čeká na stejné ploše kukuřičného lánu. „Zbytek ponecháme osudu," řekl Maděřič. I když pořádně zaprší, výnos to podle něj nenavýší. Škody odhaduje na deset až patnáct milionů korun. „Už tady chybí jen kroupy a povodně," nechal se slyšet.

Místa bez sklizně

Ředitel Okresní agrární komory Břeclav Ladislav Sečkář odhaduje letošní výnos pšenice do dvou tun z hektaru. „Bývá to kolem pěti tun. Je spousta ploch, kde se tentokrát nebude sklízet. Kombajn to ani nevezme. Pšenice je suchá, má dvě stébla a krátké klásky. Stejný problém je u řepky. Normální porost je po pás. Teď je do půl stehen," vylíčil.

Situace je hodně vážná. „Když vidím ty výpadky, je to hrůzostrašné číslo," poukázal ředitel břeclavské agrární komory. Ve valné části okresu budou podle jeho slov při sklizni šedesáti až sedmdesátiprocentní výpadky.

Největší problémy s počasím mělo na konci loňského a začátkem letošního roku právě Břeclavsko. Mrazy a sucho postihly také část okresů Hodonín a Znojmo. Jinde v republice tak velké problémy zemědělci nemají. Například na Vysočině mají zemědělci podle Sečkáře pravidelně královské výnosy.

„Občas se ke mně dostanou hlasy typu: Břeclaváci si zase stěžují. Jenže podmínky nejsou rovné. Nejsme schopní přesvědčit patřičné orgány, aby tyto oblasti měly jiný dotační systém na udržování krajiny v suché oblasti," zdůraznil Sečkář.

Zemědělci na jižní Moravě mají v současné době čtyři a půl tisíce korun na hektar. „Horáci a podhoráci to dvakrát podsečou a dostávají čtrnáct až patnáct tisíc korun. Systém dotací je špatný a nejsme schopní s tím hnout," postěžoval si ředitel okresní agrární komory.

Autor: Jiří Ševčík