Výkonnost kukuřice je omezená
26.05.2012 | ÚZEI, Agronavigator.cz
Vědci na základě analýz půdy a rostlin zkoumali vliv toku půda–rostlina na výskyt živin ve fermentoru.
Zařízení na výrobu bioplynu, v nichž se fermentuje výhradně kukuřice, po určité době vykazují snížení výkonnosti. Firmy BNT Biotechnologie Nordhausen GmbH a Krieg & Fischer Ingenieure GmbH v letech 2008–2011 zkoumaly, nakolik má zásobování půdy živinami, na níž se pěstuje kukuřice jako energetická plodina, vliv na výkonnost bioplynového zařízení. Studie, jejíž výsledky byly zveřejněny, byla provedena z pověření Spolkového ministerstva pro výživu, zemědělství a ochranu spotřebitele.
Příčina snižování výkonnosti zařízení spočívá v samotné kukuřici a v její schopnosti přijímat stopové prvky z půdy pouze v malém množství, nezávisle na tom, jak je půda zásobena živinami. K odstranění „syndromu únavy“ u bioplynových zařízení doporučují vědci cílené a přesně dávkované přidávání živin do fermentoru. Naproti tomu hnojení energetické rostliny není řešením. Na různých místech zkoumali vědci na základě analýz půdy a rostlin vliv toku „půda – rostlina“ na výskyt živin ve fermentoru.
Obsah stopových prvků ve čtyřech půdách byl velmi rozdílný, ale ve všech případech plně dostačující k pěstování kukuřice. Přesto byl obsah těchto stopových prvků v kukuřičné siláži prokázán pouze v malé míře.
Po provedení testu kvašení se navíc ukázalo, že již tak malá koncentrace živin se v laboratorním fermentoru ještě snížila. Neprojevila se žádná korelace mezi koncentracemi živin ve výchozím a prokvašeném substrátu.
Proto se vždy doporučuje analýza substrátu ve fermentoru a v návaznosti na ni cílené a přesně dávkované přidání stopových prvků, aby byly mikroorganismy optimálně vyživovány. Přesné dávkování je důležité, protože stopové prvky jako měď, zinek, kadmium a chrom jsou těžké kovy, které mají ve vyšší koncentraci silné toxické účinky.
Již dnes ovšem mnozí provozovatelé zařízení trvale používají přípravky s obsahem stopových prvků jako preventivní opatření, aniž by je přesně dávkovali. Ve formě zbytků z prokvašování se tyto stopové prvky dostávají zpět do půdy a mohou se tam hromadit.
UmweltMagazin, 41, 2011, č. 12, s. 11EKO VIS MŽP. Informační zpravodaj, 22, 2012, č. 1, s. 46
Web-portál Agronavigátor podléhá licenci Creative Commons (Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla). Články lze šířit pouze s uvedením původní citace a s uvedením zdroje ÚZEI, Agronavigator.cz.
Další články v kategorii
- Souhrn událostí uplynulého dne – 25.4. 2024 (26.04.2024)