Lidstvo je zdravější. Světová produkce mléka se trvale zvyšuje

Mléko lze označit za nápoj života. I když toto tvrzení může někomu znít nadneseně, pravda je, že jde o jeden ze základních prvků lidské výživy. Bez něho není trvalého zdraví.

Ale přestože je krize v současnosti asi nejčastěji skloňovaným slovem, rozvojový svět bohatne. Tak to alespoň vyplývá z rozboru společnosti Tetra Pak, který je veřejnosti znám jako Mléčný index. Jak tvrdí autoři studie na základě faktů, ekonomická situace významné části obyvatelstva chudších zemí se soustavně zlepšuje.

Mnozí z těchto lidí si sice musejí v současnosti vystačit s průměrnou částkou šest dolarů na den, což je pro obyvatele vyspělých zemí téměř nepředstavitelné, ale v dalších letech se jejich situace s velkou pravděpodobností změní k lepšímu. To se odrazí i na větším zájmu o nezávadné a zdravé potraviny. Bude to obrovská výzva také pro společnosti zpracovávající a balící mléčné výrobky.

Jak uvádějí autoři dokumentu, celosvětová poptávka po mléčných výrobcích stoupne do roku 2030 asi o třicet procent. Růst spotřeby mléka přitom podle nich ovlivňují zejména tři okolnosti: postupný ekonomický růst, pokračující stěhování lidí z venkova do měst a rostoucí koupěschopnost obyvatel.

„Dnešní skupina obyvatel s nízkými příjmy je střední třídou zítřka. Proto rozvojové země představují velký potenciál pro firmy podnikající v potravinářském průmyslu.

Předpokládáme, že spotřeba tekutých mléčných výrobků u spotřebitelů s nízkými příjmy v rozvojových zemích vzroste do roku 2014 o 7,5 miliardy litrů z přibližně 72,5 miliardy litrů v roce 2011 na téměř 80 miliard litrů," uvádí za autory zprávy Gisele Gurgelová, manažerka společnosti Tetra Pak.

Mléko patří mezi základní potraviny a změny v jeho konzumaci nepodléhají negativnímu vývoji ekonomické situace, tak jako je tomu u některých jiných potravin. To platí dokonce i o vývoji v rozvojových zemích. Tam je nyní nejrozšířenější pití mléka nebaleného, což by se už v roce 2014 mělo změnit ve prospěch mléka baleného. Tím se zároveň zlepší i celkové hygienické podmínky konzumentů tohoto nápoje.

Hlavním tahounem růstu se stávají především lidnaté asijské státy. Zatímco země Evropské unie a Severní Ameriky vykazují útlum spotřeby, v rozvojových zemích v čele s Čínou a Indií se projevuje rostoucí tendence. Na tyto dva státy připadne v budoucnu více než třetina celosvětové spotřeby mléka. Dynamika růstu spotřeby mléka se tak přesouvá z rozvinutých do rozvojových ekonomik, a to v poměru 40 ku 60. Naopak, ve vyspělých ekonomikách dále vzroste prodej dražších mléčných výrobků, například sýrů, které příznivě působí na lidské zdraví.

Stagnaci na rozvinutých trzích dokládá i spotřeba mléka v České republice, která se dlouhodobě pohybuje okolo 47 litrů na hlavu. V rámci evropských zemí to patří k těm nižším hodnotám.

Podle Jiřího Kopáčka, předsedy Českomoravského svazu mlékárenského, má na spotřebu mléčných výrobků v tuzemsku negativní vliv i lednové zvýšení sazby daně z přidané hodnoty u potravin. Sazba se tehdy zvýšila z deseti na čtrnáct procent.

Lze se důvodně domnívat, že jedním z důsledků rozhodnutí vlády je příklon spotřebitelů ke konzumaci méně kvalitních výrobků.

PETR KOUTNÝ