Chovatelé dopují selata a kuřata antibiotiky

První porci antibiotik dostávají selata během čtyřiadvaceti hodin po porodu. Preventivně proti infekcím. Další várkou léčiv přimíchaných do krmení se malí čuníci ládují po několika týdnech. Mají jim pomoci zvládnout stres, který jim působí časné odloučení od mámy. Podávání antibiotik zdravým zvířatům je mor rozšířený v továrnách na vepřové a drůbeží maso. Jde o natolik běžnou praxi, že zdejší chovatelé o ní naprosto otevřeně mluví do novin. Veterinární správa přitom ujišťuje, že antibiotiky se u nás drůbež ani prasata nekrmí.

Státní inspektoři se nastěhovali do Lidlů, Kauflandů, Penny a dalších marketů, aby veřejnost zásobovali zprávami o prošlých sýrech a salámech. O zneužívání antibiotik, jakým je jejich zkrmování zdravým selatům a kuřatům, se toho spotřebitelé od dozorových institucí moc nedozvědí. Je přitom zakázané. A nebezpečné. Byznys má ale stále navrch před ochranou lidského zdraví.

Farmaceutický průmysl potřebuje prodávat antibiotika a průmyslové zemědělství se bez nich neobejde. Dobrovolně je ani jeden sektor neomezí a stát je k tomu důsledně netlačí. Takzvaná antibiotická politika, která má zajistit bezpečné užívání antibiotik u lidí a zvířat, je víc politikou než realitou.

V Česku se antibiotiky v chovech hospodářských zvířat zrovna nešetří. V roce 2003 se jich spotřebovalo necelých 49 tun. O sedm let později to bylo už více než 70 tun. Loňský údaj dosud není k dispozici. Přes národní antibiotickou politiku stoupla spotřeba těchto léčiv v českých chovech od roku 2003 k roku 2010 o 44 procent. Stavy prasat přitom za tu dobu klesly o 43 procent a drůbeže o osm procent. Právě těmto zvířatům se antibiotika hromadně podávají k prevenci. Kuřata a selata je dostávají namíchaná v krmných směsích nebo ve vodě.

(Více v pondělním vydání týdeníku Euro.)

Táňa Králová