Úspěšná jednání ASZ ČR s premiérem nezkazí ani pomluvy

Prodloužení existence zelené nafty do konce roku 2013 při snížení vratky spotřební daně ze současných 60 % na 40 %, prosazení dlouho odkládaného zrušení předkupních práv státu u nemovitostí odkoupených od pozemkového fondu a příslib absolutní výluky zdanění příjmů fyzických osob při generačních převodech rodinných hospodářství - takové jsou hlavní výsledky poměrně obsáhlých jednání, která probíhala od dubna do června mezi Asociací soukromého zemědělství ČR (ASZ) a předsedou vlády s ministry zemědělství a financí. Lze konstatovat, že uvedená jednání probíhající na nejvyšší možné úrovni budou mít konkrétní přínos pro všechny skupiny zemědělců.

Tato série věcných debat však bohužel opět vyvolala žárlivé reakce vedení Agrární komory, které jako o život publikovalo články a rozesílalo dopisy na všechny světové strany, aby znevěrohodnilo snahy naší Asociace a aby si pak v závěru za uvedené výsledky rychle připisovalo „body“. Na vyslovené pomluvy proti ASZ a snahy o jakousi politickou diskreditaci jejího předsedy je třeba reagovat. Je zajímavé, že připomenout prezidentovi Agrární komory jeho dřívější prokazatelné aktivní působení ve zločinecké politické straně je zapovězeno.  On sám ale může mentorovat předsedu ASZ  nad jeho členstvím v jedné z demokratických politických stran. Asi mu vadí, že svobodný sedlák vyjadřuje své postoje a že se v pluralitní společnosti identifikuje - v našem případě především s pravicovými názory. Ano, předseda ASZ je členem stejného demokratického subjektu jako premiér, avšak také jiného, než kupříkladu ministr financí, bez jehož souhlasu by se uvedené záležitosti dojednat nepodařilo. No a co?

Různé „přístupy“ k jednání o zelené naftě mimoděk ukázaly, které z nich byly nakonec efektivní. Není vůbec divu, že premiér tentokrát přizval k jednání organizaci, která dopředu necení zuby, nenatřásá neustále svá peří a nepřepočítává své ovečky při každé příležitosti. Dalo se čekat, že politika svaté války za zájmy zemědělců a její jediný výsledek v podobě každoročních protestů či blokád nezúčastněné veřejnosti musí jednou omrzet a že ne všichni politici jsou ochotní ji dál akceptovat. Neustálé vzlykání nad klesajícím množstvím výroby toho či onoho, nostalgické plkání o rozměru zemědělství z dřívější či vzdálenější minulosti protkané výhrůžkami o docházení trpělivosti s těmi, kdo mají jiný názor, působí jednak směšně a jednak zoufale postrádá smysluplné argumenty. Mnohem více však v televizních debatách na téma zelené nafty scházela obyčejná lidská slušnost, vnímání cizích postojů a seriózní diskuse o nich. Není proto také divu, že s takovou písničkou se vedoucím činitelům této organizace už dlouhodobě nedostává konkrétních seznatelných výsledků. Možná ale měly blokády hlavně za cíl zviditelnit jednoho kandidáta do senátu. To nevím. Vím ale určitě, že toto vystupování je dávno za hranou moderní občanské společnosti a jen systematicky vytváří negativní obraz o zemědělství jako celku.

Politika ASZ je zcela jiná. Je založená na přesvědčení, že dříve než se zemědělec vytasí se svými požadavky, měl by mít na paměti, že je především občanem a měl by pečlivě přemýšlet o svém konání a reflektovat dopady svých požadavků. Pro skutečného sedláka trvale žijícího s rodinou na své vsi s přirozenou snahou prosazovat se ve svém okolí a na druhé straně s nutnou odpovědností za tato svá působení, je tento přístup v podstatě jediný možný.

Dlouhá léta se vždy při nějaké podobné příležitosti dočítám, že ASZ rozděluje zemědělce a že AK je ta jediná, kdo má „klíče“ od českého zemědělství a kdo má „ze zákona“ právo vystupovat jménem všech zemědělců. Množství a zejména aktivity dalších spolků přitom dokládají, že tomu tak není. Úspěšné a profesionální etablování celé řady významných nevládních zemědělských organizací, které dlouhodobě působí v nejrůznějších oblastech zemědělského podnikání, hovoří jasnou řečí. Jejich existence osvědčuje složitou podnikatelskou strukturu či rozdílné přírodní podmínky k hospodaření a s prvkem přirozené konkurence generuje množství nestejných, ale přitom stejně legitimních zájmů a názorů. Snaha o paušalizaci postojů nakonec mívá mnohem blíže k nespravedlnosti a neobjektivnosti, než k světlým zítřkům. Bájná loď všech zemědělců je prostě chimérou, která nikdy nevypluje. Sedláci znovuzačínající před dvaceti lety na zdevastovaných statcích za zcela jiných podmínek, než tehdejší družstva přesně vědí, o čem je řeč. Společné zájmy dokáží rozumní lidé velmi rychle najít sami i bez povinného houfování. Jedním příkladem za všechny budiž dobrovolná a velmi věcná spolupráce s jednoznačnými výsledky například v Antibyrokratické komisi Mze, kterou právě ASZ iniciovala.

Co je však podstatné a co nás může těšit, je, že premiérovy i ministrovy dveře jsou nadále otevřeny k dalším požadavkům a návrhům zemědělců, které by mohly pomoci ke zjednodušení a zlevnění provozu našich zemědělských podniků. Zejména získání přímé podpory předsedy vlády při eliminaci byrokracie, počtu kontrol a zeštíhlení státní správy v resortu zemědělství je velmi cennou příležitostí, kterou je třeba využít. V dluhové krizi a obrovsky schodkových rozpočtů po celé Evropě, to je zřejmě jediná cesta, kterou se dá jít.

Touto vlastní cestou tak jako dosud bude naše ASZ pokračovat bezpochyby dál a vzteklé dupání a pomluvy některých exponentů zemědělského lobbingu na tom nic nezmění. Bez potřeby prezentování vlastní důležitosti můžeme dnes zhodnotit jednání předsedy naší organizace k zelené naftě jako věcná, korektní a velmi úspěšná. Život ale jde dál a zítra zcela určitě bude v dalších a neméně důležitých tématech úspěšný zase někdo jiný. Srdečně to přeji každému – pokud to nebude za cenu nasazování psích hlav druhým.

Ing. Jaroslav Šebek, předseda ASZ okresu Litoměřice a tajemník ASZ ČR