Šumava dostala z Prahy pokyny ke kůrovci. Nedodržela je

Kácet kůrovcové smrky u Ptačího potoka na Šumavě, nebo nekácet?

Ve stejnou dobu, kdy v čele Národního parku Šumava skončil ředitel Jan Stráský, získal deník Insider dopis, v němž náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař píše vedení parku, jak postupovat, aby zásah proti kůrovci na Šumavě odpovídal všem zákonům a předpisům.

"Přes nelehkou situaci při zabránění šíření kůrovce do dalších porostů je nutné mít stále na paměti, že pečujeme o zvláště chráněné území kategorie národní park a jsme povinni dodržovat veškerou legislativu zabezpečující jeho ochranu," stojí v dopise.

"Tento dopis obsahuje kroky, které je třeba před započetím realizace zásahů provést tak, aby bylo vyloučeno porušení platné legislativy," uvádí se dále v listu. Vedení parku ovšem doporučený postup nedodrželo, i když to park odmítá.

Evropská ochrana Šumavy

Náměstek Tesař v dopise uvedl, že v evropsky významné lokalitě, kam oblast u Ptačího potoka s kriticky ohroženým tetřevem patří, si musí park před zásahem proti kůrovci nechat vypracovat takzvané naturové posouzení vyplývající z evropské směrnice o soustavě chráněných území Natura 2000.

Posudek se musí vypracovat pokaždé, když není stoprocentní jistota, že zásah v takové oblasti neovlivní chráněné druhy. A pokud posudek prokáže významně negativní vliv na chráněné druhy nebo stanoviště, nesmí se zásahy provádět.

(Ne)platné naturové posouzení

Park tvrdí, že takovou studii má. "Tato lokalita je součástí posudku Hodnocení vlivu fytosanitarních zásahů proti lýkožroutu smrkovému na území Národního parku Šumava v roce 2011, jehož součástí je hodnocení i v roce 2012 a 2013, v kontextu předmětu ochrany přírody podle soustavy Natura 2000, vypracovaném v březnu tohoto roku," sdělil Aktuálně.cz mluvčí parku Pavel Pechoušek.

Jenže podle náměstka Tesaře není tento dokument možné nazvat za naturový posudek.

"De jure to nemůže být naturový posudek," řekl Aktuálně.cz Tesař. Dodal nicméně, že důležitější je obsah, který nyní posuzují odborníci v Evropské komisi v Bruselu.

"Jejich stanovisko zatím nedorazilo," poznamenal Tesař. Jaké bude, o tom nechtěl spekulovat.

Varování z Bruselu

Ministru životního prostředí Tomáši Chalupovi v polovině června ovšem dorazil z Bruselu jiný dopis, od evropského komisaře pro životní prostředí Janeze Potočnika.

"Komise obdržela znepokojující důkazy o tom, že opatření přijatá z rostlinolékařských důvodů minulý rok významně zasáhla chráněné druhy, které na místě žijí (zvláště tetřeva hlušce), a způsobila podstatný úpadek smrkového lesního habitatu," napsal Potočnik.

Zdůraznil, že jakýkoli zásah do evropsky významného místa je možný jen po naturovém posouzení, z něhož vyplyne, že akce negativně neovlivní chráněné území.

"Naléhavě Vás tedy žádám, abyste zastavil velkoplošné kácení v národním parku Šumava a abyste zajistil splnění výše zmíněných ustanovení, dříve než začnete zvažovat jakékoli pokračování takové činnosti," napsal Potočnik ministru Chalupovi.

Varoval ho, že navrhne Evropské komisi podniknout patřičné právní kroky, pokud Chalupa nezajistí dodržování evropské směrnice o ochraně území Natura 2000.

Kůrovce ubylo

Ministerstvo odpověď pro komisaře Potočnika připravuje, Chalupa uvedl, že je ochoten se s ním i osobně sejít a situaci na Šumavě vysvětlit, aby neměl jednostranné informace. 

"Považujeme za důležité, že dochází k výraznému snížení stromů napadených kůrovcem a určených k zásahu. V tuto chvíli o více než 80 procent. Důležité je i to, že park zvolil metodu, u které se výrazně zvýšil počet stromů loupaných nastojato a klesá počet stromů určených k pokácení," uvedl Chalupův mluvčí Matyáš Vitík.

Chalupa odmítl, že by ředitel Stráský skončil na konci června v čele šumavského parku kvůli nějakému pochybení.

"Už při jmenování pana Stráského jsem jasně deklaroval, že jde o prozatímního ředitele na rok až rok a půl," uvedl Chalupa. Stráský byl přitom ve funkci od února 2011. Na odchodnou navíc Chalupa daroval Stráskému jako uznání za jeho práci outdoorové hodinky.

Kácení jako šachovnice

Mluvčí šumavského parku Pavel Pechoušek uvedl, že u Ptačího potoka zvolil park takzvanou šachovnicovou metodu zásahu. V ložiscích s nejvyšším výskytem kůrovce se pokácelo maximálně 15 stromů v jedné skupině, na níž navazovalo území, kde se pouze ze stojících stromů odloupává kůra.

"Díky této metodě se daří kůrovce v lesích zastavit, navíc je to metoda velmi šetrná k životnímu prostředí. Samozřejmě je od té klasické výrazně dražší," uvedl Pechoušek.

Kancelář ombudsmana proti parku

Ekologické Hnutí Duha ocenilo, že kvůli letošnímu kácení u Ptačího potoka už nevznikají rozsáhlá území bez stromů jako loni, kvůli čemuž aktivisté zahájili blokádu tamního lesa.

I tak je ovšem přesvědčeno, že národní park porušuje zákon, protože mu chybí naturové posouzení a příslušná výjimka ze zákona o ochraně přírody a krajiny.

"Postup vedení národního parku, které dál kácí a loupou stromy nastojato v oblasti ponechané přírodě kolem Ptačího potoka, je výsměch českým zákonům, inspekci životního prostředí i účelu, za kterým byl národní park zřízený," konstatoval Jaromír Bláha z Hnutí Duha.

Obdobný názor zastává zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová, podle níž národní park porušil zákony už při loňském kácení u Ptačího potoka.

"Správa Národního parku Šumava nepřijala žádná opatření k tomu, aby se situace z léta roku 2011 neopakovala," konstatovala Seitlová.