Zásahy proti kůrovci na Šumavě jsou neefektivní, tvrdí vědci

Zásahy v šumavské lokalitě u Ptačího potoka na Klatovsku jsou v boji s kůrovcem neefektivní. Tvrdí to Stínová vědecká rada NP Šumava. Podle ní by lokalita zvaná také Na Ztraceném měla být ponechána přirozenému vývoji, uvedl předseda vědecké rady Jakub Hruška. 

„Území je ze tří stran obklopeno bezzásahovými lesy a rezervoár kůrovce je i přímo v oblasti Ptačího potoka. Zásahy prováděné Správou Národního parku Šumava v této lokalitě jsou a budou neefektivní. Výsledkem bude pouze zničení vzácné přírody," uvedl Hruška. Dodal, že v této části Šumavy žijí vzácné a chráněné druhy živočichů, mezi nimi i tetřev hlušec.

Podle Hrušky je i po loňských zásazích u Ptačího potoka, kterým se snažili blokádou zabránit ekologičtí aktivisté, letos v oblasti jeden z nejvyšších stavů kůrovce. „U Ptačího potoka jsou jen dvě možnosti: Buď bude oblast ponechána samovolnému vývoji, který zaručí nadále existenci tetřeva a dalších vzácných druhů živočichů a rostlin horských smrčin. Nebo zde vznikne jedna velká holina, na které se cílový stav, tedy přirozený horský les, oddálí o několik století," uvedl Hruška.

Stínová vědecká rada prý nadále podporuje zásahy proti šíření kůrovce ve středních polohách Šumavy, kde byly dřívější přirozené smíšené lesy s vyšším podílem listnáčů nahrazeny smrkovými monokulturami. Ptačí potok je však podle Hrušky ještě v oblasti, kterou je třeba ponechat samovolnému vývoji.