Za špatné potraviny letos nejvíc platí Tesco a Albert

První pravomocné pokuty za prodej nekvalitních, falšovaných nebo takzvaně přebalených potravinv letošním roce dostaly společnosti Tesco Stores a Ahold.

Tesco má na základě verdiktu Státní zemědělské a potravinářské inspekce zaplatit pokutu 750 tisíc korun. Ahold, jenž provozuje obchody Albert, pak 500 tisíc korun. Obě sankce, proti nimž se řetězce mohou bránit už jen u soudu, patří mezi vyšší, které zatím v Česku padly.

Další pokuty za nedostatky zjištěné v letošním roce jsou zatím nepravomocné, řetězce se tedy proti nim mohou ještě standardně odvolat. Jejich výše už přesáhla sedm milionů korun.

"Od začátku roku bylo nepravomocně rozhodnuto v dalších třinácti správních řízeních, kde byly uloženy vyšší sankce. Celková výše uložených pokut činí 7,33 milionu korun, v průměru tedy 560 tisíc korun," říká mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.

Nekvalitní, prošlé, zkažené nebo špatně označené potraviny našla od začátku letošního roku Státní zemědělská a potravinářská inspekce ve většině velkých řetězců i v mnoha menších obchodech po celé zemi.

Nejvíce nejakostních, falšovaných či nebezpečných potravin, které inspekce kromě svého webu nově zveřejňuje také na stránkách www.potravinynapranyri.cz, pochází kromě prodejen Tesco a Ahold také z Kauflandu. Početné zastoupení mají na tomto seznamu také obchodní řetězce Spar a Penny Market.

Mezi nejzávažnější zjištění z letošního léta patří například plesnivé párky pro děti prodávané v Bille na Palackého náměstí v Českých Budějovicích. Nakyslý zápach a změny barvy objevila inspekce také u Kubíčkových párečků v boskovickém Tescu.

Mrtvé červy, pavučinky a larvy v arašídech našla kontrola v Albertu na Pálavském náměstí v Brně. Kolonii plísní viditelných pouhým okem prodávala společně s povidlovými buchtičkami Jednota v Přehořově (podrobný přehled najdete v této mapě).

Ministr zemědělství Petr Bendl chce kvůli zvýšenému počtu nekvalitních nebo falšovaných výrobků zpřísnit postihy za klamání při prodeji potravin.

Podle návrhu, který hodlá ministr ještě do konce roku předložit vládě, by maximální sankce měly vzrůst ze současných tří na deset milionů korun. Obchodníci by zároveň měli být více zodpovědní za to, co prodávají.

Se zvýšením pokut souhlasí i inspekce. „Zvýšení sazby tak, podle našeho názoru, posiluje typovou závažnost deliktu spočívajícího v klamání spotřebitele, což odráží i společenskou situaci a situaci na trhu s potravinami," říká mluvčí inspekce Pavel Kopřiva.

Obchodníci naopak zvýšení pokut odmítají. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Zdeňka Juračky by desetimilionová pokuta mohla být pro menší obchodníky likvidační. "Je třeba říci, jestli má mít pokuta likvidační, nebo výchovný účinek," podotýká Juračka.