Brambor je o dvacet procent méně, ale ve výborné kvalitě

Vloni se urodilo zhruba ještě jednou tolik brambor, než je běžný výnos. Loňský rekord se ale letos rozhodně nezopakuje. Pěstitelé odvážejí z polí zhruba o dvacet procent brambor méně než v běžné roky. Zavinil to hlavně nedostatek srážek v rozhodujících fázích vegetace. Některé objednávky proto nemohou pokrýt.

„Tady bylo absolutní sucho. 
V okolí spadlo přece jen několik místních srážek, ale tady ani nekáplo. Před deseti dny tady spadlo devatenáct milimetrů, minulou sobotu čtyři, ale to už je pozdě. Přitom by stačila jedna pořádná bouřka a tyhle brambory by byly ještě jednou tak velké," řekl při pohledu na vyorané řádky Rudolf Pochman z Lužné na Rakovnicku. Přesto výsledek není tak špatný.

„Brambor je zhruba o dvacet procent méně, než běžné roky, ale jsou vyrovnané. Je mezi nimi málo drobných, takže bude i málo odpadu," zkonstatoval Pochman.

Pokud přijde větší voda 
v druhé polovině srpna, pěstitel hned ukončí vegetaci desikací porostu a brambory po čtrnácti dnech vybere. Hlízy by jinak v zemi zmladily, narostly by jim výrůstky, které, protože nejsou vyzrálé, při skladování hnijí. To se právě stalo i letos, proto jsou brambory pod střechou o několik dní dříve.

Suché počasí naopak zajistilo dobrý zdravotní stav brambor. Během vegetace nebyl žádný problém s plísněmi. Zrovna tak při sklizni jste nenašli jedinou plesnivou bramboru.

Dobrý výsledek z hlediska zdravotního stavu zajišťuje kvalitní sadba. Rudolf Pochman sadbu dováží z Holandska ve třídě elita. V ní nejsou žádné virové choroby. Pokud se brambory jednou přesází na takzvanou farmářskou sadbu v kvalitě C1, obsahují virózy do šesti procent.

Pokud se přesází ještě opakovaně, spadnou do C2, kde je viróz více jak šest procent. Na těchto porostech i hlízách se snadno choroby objevují. „Taková sadba se nabízí v různých katalozích, nebo vám ji přivezou až domů," vysvětloval pěstitel.

Slušný výsledek i s nedostatkem srážek zaručí také správné odrůdy. Rudolf Pochman pěstuje už léty odzkoušené. 
Z Holandska vozí Victorii. Pět, šest let sází velmi ranou Carreru. U té je pod trsem sice méně hlíz, ale všechny jsou jedna jako druhá. Letos , aby jí vyzkoušel, zasázel jen metrák nové české odrůdy s podlouhlými hladkými hlízami. I když je více náchylná na plísně, ukazuje se, že tady půjde. Dlouhá léta pěstuje červenou německou Lauru. Uvnitř je krásně žlutá, což zákazníci vyžadují.

Ještě před několika lety Rudolf Pochman pěstoval červené brambory ve větším množství. Nyní skoro okrajově. Lidé už je tolik nechtějí. Spálili se v supermarketech. Tady se červené odrůdy nabízely, ale často to byly brambory v krmné kvalitě, skupované od více pěstitelů.

Brambory podobné kvality se mohou objevit i na různých trzích. Prodávají je různí překupníci, kteří je různě skupují, a ne sedláci, kteří je vypěstovali.

Správně by měli být všichni pěstitelé brambor registrovaní. Při prodeji na trhu by měli předložit certifikát o tom, že jsou pěstiteli. Jinak nemají na trzích co dělat. Sedláka na trhu většinou nepotkáte. Jednak na to nemají čas a také to není pro ně ekonomicky zajímavé. Většina z nich proto prodá brambory rovnou ze dvora. Stejně jako Rudolf Pochman, který má několik větších stálých odběratelů.

Dalším z mála pěstitelů na Rakovnicku je Pavel Beneš 
z Krakova: „Výnos daly brambory průměrný. I když je to oproti loňsku méně, není to zase tak špatné. Se zdravotním stavem nebyl během vegetace problém. Stihli jsme je vybrat při ideálním slunečném počasí." Pavel Beneš pěstuje brambory odrůd červené Red Anna a Marabela na necelém hektaru. Vybírá je kombajnem. „Začali jsme v obvyklém termínu, ale šlo to rychleji, protože jich bylo méně," dodal Pavel Beneš.

O něco slabší výnos vyšel také v Agrofarmu Šípy. Pohybuje se mezi 25 až 26 tunami z hektaru. „Hlízy narostly drobnější než loni, ale jsou vlastně akorát, vyrovnané a není žádný drobný odpad," informoval Josef Kounovský.

V Šípech vypěstovali po hektaru odrůd Marabel a Filea. Část si pro svoji potřebu vybrali lidé ručně, část brambor se vybírala kombajnem a uskladnila do palet pro drobný prodej.

Od pěstitele: 7 až 8 Kč/kg

Farmářský trh: 8 až 10 Kč/kg

Ovoce-Zelenina: 8 Kč/kg

Penny: 19,90 Kč za dvoukilové balení

Albert: 35,90 Kč za desetikilové balení

nebo 8,90 Kč /kg

Autor: Šárka Hoblíková