Členové ASZ Jindřichův Hradec na farmách v Dolním Rakousku II

Sešel se rok s rokem a členové ASZ Jindřichův Hradec dostali další možnost navštívit naše jižní sousedy, tedy Rakousko. Stalo se tak 27. - 28. září ve spolupráci s Celostátní sítí pro venkov, zájezd byl tentokrát orientován na využití biomasy v zemědělství. Stejně jako v roce 2011 šlo o dvoudenní zájezd po dolnorakouských farmách, a to především v okresech Waidhofen an der Thaya a Zwettl. Zde jsme navštívili rodinná hospodářství, ale i podniky zpracovávající zemědělské produkty a podniky, které nabízejí zemědělcům služby v odbytu a poradenství. Stručná charakteristika okresu Waidhofen an der Thaya již byla popsána v článku z minulého zájezdu.

První návštěva proběhla u rodiny Ringl, která se zabývá pěstováním speciálních, ale i běžných plodin a chovem drůbeže s porážkou na vlastním dvoře. Dohromady rodina obhospodařuje cca 48 ha orné půdy a osm ha lesa. Ze speciálních plodin je pěstován mák, špalda, kmín, kulturní borůvky, ostropestřec mariánský a třezalka, z běžných pak obilí a řepka. V posledních letech se plocha speciálních plodin stále rozšiřuje na úkor běžných.

Ze zvířat jsou na farmě chovány husy, kachny a kuřata. Žádný druh drůbeže se na farmě nelíhne. Jak již bylo zmíněno, porážka drůbeže a porcování probíhá přímo na farmě. Vše je přebudováno z bývalé garáže. Porážková místnost je vybavena nádobou na paření drůbeže, škubačkou a lázní na horký vosk pro husy. Zabité kusy jsou ukládány do chladícího boxu a následně prodávány přímo konečným spotřebitelům nebo do obchodů. Porážka podléhá, stejně jako u nás, kontrolám státní správy. Četnost kontrol závisí na počtu poražených kusů, ale v průměru se konají tak jednou do měsíce.

Další zastávka byla v Heidenreichsteinu, v jedné z poboček mlékárny Käsemacherwelt. Další pobočka se nachází ve Vitis, kde se vyrábí sýry všeho druhu. Ve městě Scheutz se zase zpracovává zelenina, která je používána do sýrů, aby byla zajištěna co nejvyšší kvalita. Celkem je ve všech pobočkách zaměstnáno 150 lidí. V Heidenreichsteinu se vyrábí sýry z ovčího, kozího a kravského mléka. Jde o zrající sýry s bílou plísní, které vyžadují speciální mikroklima ke zrání. Dodávky kozího a ovčího mléko jsou zajištěny přímo farmáři, kravské mléko je nakupováno od obchodníka s mlékem. Mléčné výrobky jsou vyváženy do 40 zemí po celém světě. Součástí mlékárny v Heidenreichsteinu je samoobslužná restaurace a obchod nejen s mléčnými výrobky.

Třetí zastávka prvního dne byla v obci Oedt/Wild, kde hospodaří Rolland Rabl s rodinou. Hospodářství leží 550 m nad mořem, výměra farmy je 120 ha, z toho 115 ha tvoří orná půda a zbytek jsou TTP, dále patří k farmě 15 ha lesa. Orná půda je obhospodařována konvenčním způsobem. Na 45 ha se pěstuje kukuřice (30 ha na siláž a 15 ha na zrno), na 35 ha žito a na dalších 35 ha pšenice. Plocha orné půdy je rozdělena do 70 půdních bloků, které se nachází v okruhu 5 km od farmy. Dále se na farmě chová 55 krav plemene Fleckvieh, 50 telat s jalovicemi a 45 volů na výkrm. Průměrná užitkovost krav je 10 000 kg s 3,9 % tuku a 3,4 % bílkovin. Krmná dávka se skládá z kukuřičné siláže, trávní senáže, slámy a jadrného krmiva.

Základní stroje si pořídil Rolland Rabl sám, ty finančně náročnější vlastní spolu s ostatními hospodáři ze vsi nebo okolí. Ve společném vlastnictví mají zdejší zemědělci velký secí stroj, cisternu na kejdu, sklízecí mlátičku atd. Stroje jsou nakupovány společně podle podílu (je dán počtem hektarů zemědělce ve spolku), při prodeji se zisk dělí opět dle daného podílu. Při práci se strojem ještě platí každý zemědělec určitou částku za hektar na opotřebení dílů (např. u secího stroje – cca. 4 eura/ha). Rozmetadlo hnoje si pronajímají od zdejší „traktorové stanice“. Sklizeň kukuřice na siláž si nechávají na farmě dělat službou. 

Dalším cílem exkurze byla dálková výtopna vybudovaná v Raabs an der Thaya, která zabezpečuje topení pro obecní budovy (domov důchodců, plavecký bazén atd.), banky, rodinné domky ve městě a sušárnu dřeva v blízké pile, celkem je napojeno 30 objektů. Dálková výtopna byla postavena v roce 2003, síť vedení byla od té doby dvakrát rozšířena na nynější délku 2 km. Celkové investiční náklady činily 2 mil. Eur. Ve výtopně se spaluje dřevní hmota, především štěpky a odpadní dřevo z přilehlé pily. Roční spotřeba dřevní hmoty je 7000 m3, výkon kotle je 1500 kW a je v něm použito cca 20 tun šamotu. Voda opouštějící výtopnu má teplotu 90 OC. S dalším rozšířením výtopny se do budoucna nepočítá, a to hlavně z důvodu vysoké ceny teplovodního vedení.

Závěrečným programem prvního dne exkurze byla přednáška Ing. Christiny Becker z rakouské agrární komory věnovaná dotačním programům, které mohou zemědělci využívat z národních a evropských fondů. Struktura dotačních fondů je velmi podobná té naší, rozdíly jsou dány rozdílnou strukturou zemědělství v Rakousku aČR. Po přednášce následovala večere a debata českých a rakouských zemědělců.

Druhý den exkurze jsme navštívili podnik Waldland – celosvětově známé centrum inovativního zemědělství, které leží blízko Oberwaltenreith. Podnik vznikl z iniciativy místní střední školy nabídnout zemědělcům co nejširší spektrum pěstovaných plodin (i netradičních), pro které vyvíjí stroje. V rámci výzkumu hledá vhodné pěstební postupy, zajišťuje odbyt a zpracování vypěstovaných plodin, ale i živočišných produktů včetně bioproduktů. Waldland sdružuje 800 podniků z okruhu 100 km. Umožnil rozšíření ostropestřce mariánského na rakouských polích, jeho pěstováním se zabývá už 30 let. Ve vlastní lisovně se získává olej a výlisky, které jsou určeny pro farmacii. Mezi další plodiny podporované v rámci centra Waldland patří mák (modrý, bílý a šedý), konopí, kmín, bylinky, dýně, ale i obilniny, řepka, slunečnice, hořčice a další plodiny. Pro bylinky má vybudovanou sušárnu se zpracovnou (zde se bylinky drtí a připravují na expedici), výsledný produkt je též určen pro farmaceutický průmysl. Ze lnu se odděluje vlákno a z něj se vyrábí látka a izolační materiál různé struktury a tloušťky. Jde o vlákna slepená škrobem do desek. Na výrobu izolačního materiálu má podnik vlastní linku. Co nejvíce produktů se snaží dostat až do finální podoby. Součástí komplexu je i restaurace a obchod produktů vyrobených vlastními silami. Waldland neustále hledá nové směry zemědělství a příležitosti, jak pomoci rakouským zemědělcům.

Poslední zastávkou exkurze byl statek Brigitty a Ervina Mauritzových, kteří se zabývají chovem nosnic v biokvalitě a následnou produkcí biovajec. Celkem je na farmě chováno 7500 nosnic s denní produkcí 6 000 vajec. Nosnice jsou chovány ve dvou halách po 3 500 a 4 000 nosnicích. Samozřejmostí jsou prostorné výběhy a dostatek prostoru ve stáji. Vše odpovídá požadavkům ekologického zemědělství. Část biovajec je prodávána přímo z farmy, zbytek je dodáván do supermarketů BILLA a SPAR. Stáje má hospodář pronajaté.  Dále Ervin Mauritz hospodaří na výměře 14 ha, kde pěstuje především obilniny. Sklizeň prodává. Použití na krmivo pro vlastní nosnice se mu nevyplatí, proto všechno krmení pro nosnice nakupuje již namíchané. Zemědělství věnuje na plný úvazek, jeho manželka chodí do práce a na farmě pracuje pouze ve volném čase.

Stejně jako vloni byla exkurze velmi přínosná pro všechny účastníky, ale i pro rakouské zemědělce, kteří mohli vyslechnout naše české problémy a vyměnit si zkušenosti ze svých farem. Jen je škoda, že účast na exkurzi nebyla větší, protože je to skvělá příležitost vidět jiné zemědělství, život na vesnici a jiné myšlení tamních zemědělců.

Jan Marek