Ze zasedání členů Zemědělského svazu ČR

Letošní rok nebude tak příznivý jako ten loňský. Letos se zisk v zemědělství sníží na úroveň přibližně deseti miliard korun a to především vlivem dopadu počasí - mrazu a sucha v některých částech republiky a také vlivem poklesu cen mléka. Přesto je však nutné rozlišovat mezi jednotlivými oblastmi a jednotlivými zemědělci. Na straně jedné zůstávají pozitivní ceny rostlinných komodit, přestože jsou za tři čtvrtletí letošního roku proti stejnému období loni o tři procenta nižší. Na straně druhé jsou zemědělci v oblastech postižených suchem, zemědělci silně orientovaní na živočišnou produkci především pak na výrobu mléka, kteří důvod k radosti rozhodně nemají.  Očekávat lze v letošním roce také zlepšení záporného salda agrárního obchodu, kde se loňská rekordní úroveň mínus 35 miliard korun nezopakuje. Tak zhodnotil ekonomickou situaci minulý týden ve Žďáru nad Sázavou předseda Zemědělského svazu ČR Ing. Martin Pýcha na společném zasedání výboru a kontrolní komise svazu.

Předseda Zemědělského svazu ČR se věnoval i dalším aktuálním tématům, některé z nich jsou dále uvedeny. „Po státu stále požadujeme národní agrární koncepci, která nejen vyhodnotí dosavadní vývoj českého zemědělství, ale především dokáže reagovat na dosavadní chyby v naší zemědělské politice a nastaví ji lépe na další období“ ubezpečil členy svazu ve Větrném Jeníkově.

Svaz má neustále na zřeteli, že je nutné navýšit produkční rozměr zemědělství, podpořit účelnější využití pracovních a přírodních zdrojů, konkurenceschopnou agrární produkci, podloženou v první řadě odpovídající cenovou úhradou – pro plnění sociálních a environmentálních funkcí ve venkovském prostoru. Tam je třeba i do budoucnosti zachovat tuzemské podnikatelské subjekty, udržet osídlení, mladé kvalifikované lidi a řešit značný pokles zaměstnanosti. Původní členské země (EU-15) to nedělají jinak.

Ing. Pýcha je přesvědčen o tom, že je neobhajitelné pokračovat u nás v dalším omezování produkce ze současných, již tak dost snížených objemů. Není důvodu v dalším období rozměr zemědělství právě v ČR omezovat, když Evropská unie jako celek deklaruje úsilí o soběstačnost a prakticky stále více snižuje záporné agrární saldo. Bez ohledu na to, že zemědělství je hlavním garantem venkovských pracovních příležitostí, se v ČR v dlouhodobém horizontu rychleji než produkce snižuje počet pracovníků v zemědělství. To Zemědělský svaz ČR jako největší zaměstnavatelská organizace působící na venkově vnímá zvláště citlivě.

Zemědělský svaz ČR jako jedna z největších nevládních agrárních organizací zemědělců v ČR stále usiluje o vyjednání přijatelných podmínek pro ČR v nadcházející zásadní změně společné zemědělské politiky (SZP) Evropské unie, připomněl předseda této organizace. O konečném výsledku projednávání podoby nové SZP EU by měly rozhodnout orgány unie v průběhu roku 2013, nicméně již nyní je zřejmé, že dojde velmi pravděpodobně ke zpoždění spuštění reformy minimálně o půl roku.

Zhodnocení aktuální situace v českém zemědělství

V roce 2011 se v zemědělství ČR dosáhlo podle Českého statistického úřadu rekordní výše podnikatelského důchodu díky lepšímu zpeněžení zemědělské produkce. Zvýšily se i tržby za rozhodující komodity, dostaly se ze svého útlumu a znovu se vrátily na obdobnou úroveň, na jaké byly v roce 2008, kdy finanční a hospodářská krize začala.

V letošním roce se loňská výše podnikatelského důchodu ani tržeb nepodaří udržet. Zisk se sníží asi na 10 až 13 miliard korun a tržby za rozhodující komodity se asi meziročně sníží o dvě procenta. Hlavní vliv na to má další zúžení rozměru zemědělství v meziročním srovnání podle odhadu svazu přibližně o čtyři procenta. Letošní ceny zemědělských výrobců zůstanou zhruba na stejné úrovni, jako tomu bylo vloni. Ceny zemědělských výrobců stagnují na základě toho, že ceny rostlinné produkce se mírně snižují a ceny živočišných výrobků rostou meziročně asi o sedm procent. Konkrétně se zvyšují ceny jatečného skotu, prasat a drůbeže, nikoli ale mléka. To je prospěšné, neboť živočišná produkce se u nás dlouhodobě snižuje a její ceny jsou nízké, za uplynulý rok byly ceny živočišné produkce dokonce o půl procenta pod průměrem roku 2004, což by těžko našlo obdobu u cen v jiném národohospodářském sektoru.

Zásadní problém je podle Ing. Pýchy v destabilizaci živočišné produkce a tedy i ve struktuře zemědělství. „V roce 2005 jsme se v živočišné výrobě ve stálých cenách roku 1989 dostali pod úroveň živočišné produkce ČR v roce1936. Ve stálých cenách roku 1989 se v živočišné produkci v roce 2012 dostaneme na úroveň asi 31 miliard korun, přitom v předválečném roce 1936 živočišná produkce ČR měla ve srovnatelných cenách hodnotu 38 miliard korun. Podívejme se i na hrubou živočišnou produkci před vstupem a po vstupu do EU. Pětiletý průměr z let 1999 až 2003 byl 40 miliard korun a pětiletý průměr z let 2004 až 2008 byl 37 miliard korun. Odpovídá to produkčnímu zaměření evropského modelu zemědělství?,“ položil řečnickou otázku přítomným předseda svazu.

„Výrazné produkční rozdíly vyplývají z mezinárodních porovnání: Ve finální živočišné produkci připadající na hektar dosahujeme přesně na polovinu úrovně zemí EU-15, což je 457 eur/ha, horší než ČR jsou pouze země z EU-12, jako jsou Slovensko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a pobaltské země.

S útlumem zemědělství souvisí expanze agrárních dovozů, což se týká zvláště živočišné výroby a obecně výrobků s vyšší přidanou hodnotou. Jestli v našem agrárním zahraničním obchodu v roce 2012 po dlouhých letech došlo k určitému zlepšení, určitě se netýká komodity maso, poukázal Ing. Pýcha. „Za 1. čtvrtletí 2012 se poprvé naplnil náš předpoklad, že polovinu záporného agrárního salda bude tvořit záporné saldo ze zahraničního obchodu masem, bylo 69 %, za 1. pololetí 2012 to je neuvěřitelných 74 %. Dovoz masa v prvním pololetí 2012 dosáhl 10,6 miliardy korun, zatímco v prvním pololetí loňského roku to bylo 8,8 miliardy korun. Záporné saldo u ze zahraničního obchodu masem se tak zhoršilo z -6,4 mld. Kč na -7,8 mld. Kč.

Hodnota živočišné produkce SRN dosahuje 21 298 mil eur, je tedy vyšší než živočišná produkce všech zemí EU-12 dohromady (20 864 mil. eur), zdůraznil Ing. Pýcha. „Tady jsou kořeny toho, proč se Německo tak tlačí na agrární trhy, zvláště s výrobky s vyšší přidanou hodnotou, náš trh nevyjímaje.“

Výsledkem je to, že podíl zemědělství na HDP je v ČR nižší než v zemích EU-15, přičemž v Česku se snižuje rychleji než v původních členských zemích EU. Za uplynulých čtrnáct let se podíl zemědělství na HDP v ČR snížil o 83 %, zatímco v EU-15 jen o 29 %. „Nevidím důvod, proč bychom měli být dále tlačeni do toho, abychom v těchto trendech pokračovali. Dále nevidím důvod, že bychom měli ignorovat národní zájmy a spokojit s pozicí odbytiště a odpadiště. Potřebujeme vyrábět, exportovat, zachovat tuzemské podnikatelské subjekty, posilovat vlastní ekonomický růst a jedině tak se můžeme zařadit k vyspělým zemím Evropy,“ prohlásil předseda na zasedání ve Větrném Jeníkově.

Podpory do zemědělství

Ing. Pýcha zdůraznil, že nárůst podpor do zemědělství nikdy nešel do mezd a spotřeby, ale především na plnění požadavků vyplývajících z evropských předpisů, cross compliance a na modernizace zemědělských podniků. V letech 2004 až 2011 zemědělci podle něj vytvořili zisk přes 70 mld. Kč, ale přes 80 mld. Kč museli vynaložit na investice, aby se jejich produkce vůbec mohla v rámci náročných podmínek EU udržet.

Předseda svazu zdůraznil, že čeští zemědělci nikdy neobdrží celé podpory v  uváděné výši, konkrétně za loňský 43 mld. Kč, což představuje částku asi 12 000 Kč na hektar zemědělské půdy, ale z výdajů do agrokomplexu jde do příjmů zemědělských podniků reálně podle propočtů svazu na každý hektar peněz méně, a to 8000 Kč na hektar zemědělské půdy. V návaznosti na to vyzval ministerstva financí a zemědělství, aby upřesnily a odstranily uměle navyšovanou, vykazovanou dotační podporu českému zemědělství.

V rámci unie patří ČR k zemím, kde se do zemědělství dlouhodobě reálně vynakládají nižší dotace (ČR je na 71 % Německa a na 70 % Rakouska) a na úroveň Německa se ČR nedostane ani v roce 2013. Hlavním dotačním nástrojem pro zemědělství jsou přímé platby, jež mají být v roce 2013 v ČR na úrovni 260 eur/ha, přičemž v Německu 347 eur/ha. Rozdílné dotace jsou jednou z hlavních příčin nerovných podmínek pro podnikání v zemědělství EU, poukázal dále Ing. Pýcha.

Ceny potravin

Ing. Pýcha se ve své přednášce věnoval také zvyšování cen potravin. Na obhajobu zemědělců uvedl reálná fakta. „V agrobyznysu ČR přetrvává velká cenová disproporce v neprospěch zemědělců, jejich ceny se v globálu zatím nepřiblížily cenám v Evropě, ani ve světě obvyklým. Cenové nůžky mezi cenami zemědělských výrobců a výrobců vstupů do zemědělství se nepřestávají rozevírat. Ceny řady agrárních komodit a to i hlavních komodit se v ČR dlouho nacházely na stejné úrovni, jako tomu bývalo v první polovině 90. let, respektive na podnákladové úrovni, což by těžko našlo obdoby u jiných než agrárních komodit. Zemědělci v ČR dlouhodobě přispívají na sociální smír – od roku 1989 jejich ceny vzrostly jen 1,7krát, zatímco inflace vzrostla 5,2krát. Co se týká cenové dynamiky v  souvisejících cenových okruzích agrobyznysu, ceny zemědělských výrobců oproti cenám výrobků/vstupů, potravinářů i obchodníků rostou nejpomaleji – to lze snadno ověřit na webu ČSÚ:

Podle statistiků prvním až třetím čtvrtletí letošního roku v meziročním srovnání se ceny zemědělských výrobců zvýšily o 0,8 % a ceny potravinářů o 3,3 %, inflace vzrostla o 3,4 % a spotřebitelské ceny potravin o 7,2%. Zvyšování spotřebitelských cen potravin v ČR je v tomto roce už zhruba dvojnásobně větší proti růstu inflace, rostou letos zhruba devětkrát rychleji než ceny zemědělských výrobců. K tomu bezpochyby přispívá i zvyšování sazeb DPH.“

Vztahy mezi výrobou a obchodníky

V Evropské unii se v poslední době stále více hovoří o zprůhlednění vztahů ve výrobní a obchodní vertikále. „K tomu musí dojít i u nás,“ zdůraznil Ing. Pýcha. „Kupříkladu z výpočtů Eurostatu vyplývá, že za uplynulých deset let se podíl zemědělců na rozdělování přidané hodnoty v agrobyznysu snížil z 31 na 24 %, zatímco podíl ostatních článků se zvýšil z 69 na 76 % (podíl potravinářského průmyslu se zvýšil z 31 na 33 %, podíl velkoobchodu se zvýšil z 11 na 13 % a podíl maloobchodu z 27 na 30 %). Svoji úlohu v tom musí sehrát i Český statistický úřad, který by měl začít sledovat výši marží obchodníků u zboží s významným zastoupením v potravinovém spotřebním koši a  pravidelně vyhodnocovat vývoj. Aspoň do té doby, než Eurostat vytvoří jednotnou metodiku pro členské země unie,“ zdůvodnil předseda svazu.

Reforma společné zemědělské politiky EU

„Zemědělský svaz ČR souhlasí se zachováním dvoupilířové struktury společné zemědělské politiky (SZP), která vytváří předpoklady pro naplňování budoucích cílů, avšak vyjadřujeme otazníky nad tím, zda dosavadní návrhy skutečně představují nástroj pro zajištění strategické míry produkce potravin v EU, udržitelné hospodaření a rozvoj venkovských oblastí. V tomto směru svaz deklaroval svůj postoj i prostřednictvím memoranda spolu s Agrární komorou ČR. Původní návrhy Evropské komise byly v mezidobí od posledního zasedání výboru Zemědělského svazu ČR připomínkovány formou zpráv zpravodajů Evropského parlamentu. Řada návrhů je v souladu s postojem svazu. Svaz se k návrhům Evropského parlamentu vyjádřil jak v rámci konsorcia, tak prostřednictvím Copy/Cogecy a podrobné stanovisko k jednotlivým bodům návrhů zaslal i na ministerstvo zemědělství.“

Vedle obav ohledně dostupnosti odpovídajícího finančního krytí pro oba pilíře SZP k naplňování stanovených cílů se poměrně, podle Ing. Pýchy, zdá problematické nastavení některých podpůrných programů. Zejména je patrná nevyváženost podmínek pro menší a větší zemědělské subjekty, což v důsledku povede k diskriminaci některých zemědělců. V tomto směru podtrhl zastropování přímých plateb, nebo degresivitu plateb pro méně příznivé oblasti, které jdou proti podpoře konkurenceschopnosti. Zejména v návrhu nařízení k Programu rozvoje venkova jsou i jiné prvky tohoto charakteru, například omezení na malé a střední podniky, u seskupování producentů, investic do zemědělských podniků.

Rozporuplné reakce vyvolává podle Ing. Pýchy rovněž nastavení ozelenění přímých plateb, kdy se Evropská unie snaží nastavit horizontální opatření k ochraně životního prostředí, která však svým charakterem jdou opět zcela proti logice konkurenceschopnosti evropského zemědělství a jeho udržitelnému rozvoji. Jak řekl, jasným příkladem toho je snaha vyčlenit sedm procent pro environmentální aktivity a rovněž nedovolit flexibilitu zaměření hospodaření v důsledku nuceného udržování výměr travních porostů na úrovni jednotlivých hospodářství. I přes relativně příznivé návrhy Evropského parlamentu, například uplatnit princip dobrovolnosti u tohoto opatření a umožnit plnění formou pěstování krmných plodin vázajících dusík, je tento bod SZP po 2013 stále kontroverzním tématem.

Problematická je podle předsedy svazu rovněž definice aktivního zemědělce, která může vyloučit z podpor zejména ty zemědělské podniky, které v minulém období diverzifikovaly své ekonomické aktivity (někdy i s podporami SZP) a nyní kvůli podílu nezemědělských činností nebudou moci paradoxně žádat o podpory z I. pilíře. „I v tomto směru se však Evropský parlament staví k rozvolnění původně stanovené definice Evropské komise a naznačuje volnost pro členské státy pro vlastní definici aktivního zemědělce,“ doplnil.

V případě couplovaných plateb se v návrzích SZP objevuje požadavek nezvyšování produkce některých komodit, což je však logicky v přímém konfliktu s rozvojem a konkurenceschopností evropského zemědělství jako celku, poukázal Ing. Pýcha. „Kromě toho ještě návrh umožňuje rozdílnou úroveň financování citlivých komodit (ve smyslu procent z národní obálky), což může vést k prohloubení distorze trhu s těmito komoditami. Podle posledních jednání se však Evropský parlament staví relativně pozitivně k myšlence zvýšení procenta rozpočtu alokovaného pro tento typ podpor a rovněž uvažuje o podpoře stejného procentuálního podílu pro všechny členské státy. Tento názor však nebyl zveřejněn ve zprávách zpravodajů Evropského parlamentu.“

I přes určitou snahu o zjednodušení systému cross compliance návrh předpokládá podle předsedy svazu zavedení nových požadavků z oblasti vodní rámcové směrnice a pesticidové směrnice. Díky vágním ustanovením obou předpisů a rozdílným přístupům transpozice do národních pravidel napříč členskými státy lze očekávat další komplikace v oblasti podmíněnosti. Požadavky na odstranění tohoto rozšíření v návrzích Evropské komise zaznívají tentokrát nejen z Evropského parlamentu, ale i od řady členských států.

(Poznámka: Redakčně upravený výňatek z proslovu předsedy Zemědělského svazu ČR Ing. Martina Pýcha na zasedání výboru a kontrolní komise svazu ve Žďáru nad Sázavou, které proběhlo 8. listopadu 2012.)