Testy extra-panenských olivových olejů provedené časopisem d-Test

Limity pro kvalitativní znaky byly u výrobků sice splněny, ale výsledky by u výběrových produktů měly být podstatně lepší. V označování původu byly značné závady.

Nařízení 29/2012/ES rozlišuje tyto jakostní kategorie:

Extra panenský olivový olej – výběrová jakost, získaný přímo z oliv pouze mechanickými postupy,

Panenský olivový olej - získaný přímo z oliv pouze mechanickými postupy,

Olivový olej - směs oleje získaného rafinací panenského olivového oleje a panenského oleje,

Olivový olej z pokrutin – olej ze zbytků po extrakci získaný pomocí rozpouštědel a rafinovaný, smíchaný s panenským olivovým olejem.

Podrobnější parametry jednotlivých kategorií uvádí nařízení 1234/2007/ES (Příloha XVI).

Navíc může být např. uvedeno:„první lisování za studena“ u extra panenského nebo panenského olivového oleje získaných při teplotě nižší než 27 °C z prvního mechanického lisování olivové pasty tradičním způsobem lisování pomocí hydraulických lisů;„lisovaný za studena“ u extra panenského nebo panenského olivového oleje získaných při teplotě nižší než 27 °C perkolací nebo odstřeďováním olivové pasty.

V případě extra panenského a panenského olivového oleje musí být uvedena země původu, tzn. konkrétní země nebo EU nebo třetí země (příp.“mimo EU“), nebo u směsí olejů různého původu kombinace těchto údajů. Pokud jsou v příslušné zemi zpracovány olivy pocházející z jiné země, musí to být u extra panenského a panenského olivového oleje rovněž uvedeno.

Olivové oleje z různých oblastí se senzoricky liší. Nejvíce jsou ceněny italské oleje, největší produkce však je ve Španělsku. Italové si cení hořké a palčivé chuti, která je pro italské oleje specifická.

Pokud je olej označen jako olivový, nesmí být míchán s oleji z jiných druhů olejnin. Nesplnění tohoto požadavku bývá často příčinou skandálů.

Časopis d-Test testoval 17 olivových olejů z tržní sítě, které měly označení Extra panenský. U sedmi z nich chybělo označení původu. V některých případech se na etiketách projevila snaha budit zdání, že se jedná o italský původ oleje, i když tomu tak není (plněno v Itálii, barvy italské vlajky obrázky olivovníkových hájů z Toskánska aj.). Z etiket vyplynulo, že přímo v zemi sklizně bylo ze 17 olejů vylisováno jen 7 olejů.

Všechny testované oleje odpovídaly označení „extra panenský olivový olej“. Kvalita olejů se lišila (složení mastných kyselin, peroxidové číslo, senzorické znaky), ale všechny splňovaly limity stanovené legislativou. V žádném případě nebyl překročen ani limit pro volné mastné kyseliny (0,8 g/100 g – stanoveno jako kyselina olejová).

Rezidua pesticidů byla zjištěna ve všech testovaných olejích, vždy ale pod stanoveným limitem. Zklamáním byly nálezy reziduí ve dvou bio-olejích.

V některých olejích byly zjištěny zbytky DDT, který se v Evropě už nesmí používat několik desetiletí. V některých afrických a asijských zemích se stále používá jako ochrana před komáry roznášejícími malárii. Pro olivy určené k výrobě oleje je stanoven celkový limit pro DDT 50 µg/kg. Podle hodnot nalezených v olejích nelze soudit na překročení tohoto limitu, a může to odrážet přirozený výskyt DDT v prostředí. U postižených olejů však většinou nebyla uvedena země původu.

V jednom z olejů (Bertolli) byla zjištěna vysoká hladina polyaromatických uhlovodíků (1,81 µg/kg benzo(a)pyrenu, přičemž limit je 2 µg/kg). Celkové množství čtyř nejsledovanějších PAU činilo 10,1 µg/kg. Svědčí to o znečistěném prostředí při výrobě či přepravě nebo o nevhodném způsobu zpracování oliv.

Výsledky testu nesvědčí o tom, že by olivy k výrobě extra panenských olejů byly příliš pečlivě vybírány.

Test: Extra panenské olivové oleje

d-Test, 2012, č. 10, s. 6-13