Přechod na rostlinnou výrobu

Restituce před dvaceti lety do určité míry určila směr výroby jednotlivých farem. Celá řada tak začínala vedle polí hospodařit také ve stájích. Situace na trhu nejprve v České republice a následně i v Evropské unii však donutila hlavně menší podniky ke změně. Není proto výjimkou, že po vstupu do EU ukončili zemědělci chov hospodářských zvířat. Taková situace potkala i Jana Krále, jehož hospodářství jsme navštívili v Břežanech II u Českého Brodu.

Novodobá historie farmy Jana Krále se začala psát přibližně před dvaceti lety. Na kraji Břežan má dnes podnik své zázemí. Farma vznikla vlastně spojením dvou hospodářství. „V restituci nám vrátili dvě hospodářství,“ začal popisovat zdejší soukromý zemědělec. Královi měli nedaleko Českého Brodu osmnáct hektarů a Chroustovi, na jejichž statku nyní rodina Jana Krále bydlí, obdělávala před znárodněním 70 hektarů. „Na statku začali pracovat rodiče a já jsem se k nim přidal po dvou letech, tedy v roce 1993,“ vzpomínal farmář. „Začátky nebyly jednoduché, protože jsme museli vyplatit další příbuzné. Vlastní hospodářství startovalo se 45 hektary orné půdy. Během krátké doby asi po třech letech, kdy ukončil svou činnost státní statek, se podařilo pronajmout další půdu a celková výměra tak přesáhla 180 hektarů.“

Změny se vstupem do unie

To se prakticky nezměnilo do roku 2004, kdy se hospodářství začalo dále zvětšovat až na současných téměř 320 hektarů s tím, že přibližně třetinu tvoří půda vlastní a zbývající podíl je v nájmu. Jak s úsměvem dodává Jan Král, je to dostatečná výměra, aby s ani jeden z pracovníků nezastavil. Na farmě mu pomáhá jeho manželka a další dva lidé. Rodiče jsou již v současné době v důchodu.

V Břežanech se původně věnovali kombinované zemědělské výrobě. Jedním ze zaměření farmy byla také produkce mléka. „V rámci restituce jsme dostali jalovice, ale to byla vyloženě směs plemen. Během následujících let jsme chovali 30 až 40 krav,“ popisoval Jan Král. V roce 2004 se ovšem rozhodli s chovem skotu skončit. „Byl jsem na dvou židlích. Člověk řešil problémy na poli a zároveň i ve stáji. To nešlo moc dlouho vydržet. Nakonec se ukázalo, že toto rozhodnutí bylo správné. V době, kdy jsme vstoupili do Evropské unie, začala cena mléka klesat. Byly i větší podniky, které si mysleli, že změny na trhu s mlékem ustojí a o několik let později přikročili k uzavření chovů také,“ připomněl zemědělec z Břežan.

Podle něj se v té době také projevila určitá změna počasí. „Například u vojtěšky nám za rok narostla jedna vydatná seč a ty zbývající už byly slabší. Nastal tak problém, zajistit dostatek píce pro zvířata, nebo alespoň odhadnout plochu, na které tuto skupinu plodin pěstovat.“ Zdejší oblast nepatří mezi srážkově bohaté. Ročně tu napočítají v průměru asi 500 mm vody. „Mraky jdou od Prahy a v Úvalech ještě prší. Pak ale vodu přitáhne deset kilometrů vzdálené Labe a lesy na jihu,“ uvedl Jan Král.

Půda, o kterou je zájem

Farma Jana Krále hospodaří na třech druzích půd. Na jižní straně Břežan to jsou kvalitní hnědozemě. Najdeme tu ale také písčité půdy a část pozemků jsou jílovité půdy. S těmi si člověk, podle slov Jan Krále někdy opravdu pohraje. „Většinu půd zpracováváme pomocí bezorebných technologií, jen část se oře, především to jsou pozemky, kde se bude pěstovat pšenice. K minimalizačním technologiím nás donutila jílovitá půda,“ dodal Jan Král.

V poslední době i kolem Břežan cena pozemků roste a s tím stoupá i nájem za půdu. Určitě tu svou roli hraje i blízkost hlavního města. „Půdu by zde chtěli koupit nejen zemědělci ale i lidé, kteří v nákupu půdy vidí příležitost k investování peněz,“ potvrdil zdejší farmář. Zemědělství ale i životní prostředí této oblasti může narušit těžba kaolinu, kterou některé zájmové skupiny prosazují. Královi jsou proti a podobné stanovisko zastává i obec Břežany. Důl by mohl mít výměru až 60 ha, a tak zábor může zasáhnout i zemědělskou půdu.

Skladba na poli

Jednou z dobře zpeněžitelných plodin v poslední době je řepka. Tu v Břežanech pěstují každoročně na 70 až 75 hektarech. „Letos přišla voda ve správný okamžik, a tak mladé rostliny vypadají dobře,“ mohl se pochlubit Jan Král ale hned dodal, že je třeba nepodcenit jejich krácení. V době naší návštěvy byla část pozemků zorána a chystalo se setí ozimé pšenice. Letos se porosty zakládají na 135 hektarů, loni to bylo 150 ha. Další plodinou je jarní ječmen, který se zde pro sladovnické účely pěstuje na šedesáti hektarech.

„Dříve jsme kukuřici pěstovali a následně i sklízeli výhradně na siláž, ale s u končením živočišné výroby se to obrátilo a dnes je veškerá kukuřice určena k produkci zrna,“ uvedl farmář z Břežan. „K sušení využíváme externí firmu. Letos se navíc nabízí možnost prodávat poměrně výhodně i neupravené zrno.“

V minulých letech jsme na pozemcích, které obhospodařuje Jan Král, mohli najít okolo čtyřiceti hektarů máku. Ten ovšem v letošním roce nahradila na 25 hektarech kukuřice. „Také bych se chtěl vrátit k pěstování cukrovky,“ přiznává farmář. „Tu jsem naposled pěstoval v roce 2002, tehdy jsme ještě chtěli udržet krávy, tak jsme skončili s pěstováním cukrovky.“ V příštím roce by se jí zde mělo zaset asi 35 ha.

Mezi tradiční plodiny na zdejších polích patřil mák. Ten však jako úspěšnou českou komoditu zkazili podle slov Jana Krále někteří obchodníci tím, že začali český mák míchat s levným dovezeným z Francie. „Asi po patnácti letech jsem jej pěstovat přestal. Nechci říct, že je to navždycky, možná se k jeho pěstování vrátím.“ Jan Král na něm oceňuje nejen přímý ekonomický přínos pro farmu v minulých letech, ale také předplodinovou hodnotu máku. Jako další olejnina je vedle řepky přerušovačem osevního postupu s dominujícími obilninami. Navíc se z pole odváží jen malá část vyprodukované rostlinné hmoty a zbytek zůstává na poli v podobě kvalitních posklizňových zbytků.

Další možností pro sušší pozemky je slunečnice. Tu zde v minulosti také zkoušeli, ale byla tam horší ekonomika oproti řepce, dodává Jan Král. „Samozřejmě do našich sušších podmínek při nižších nákladech na pěstování by se o ní dalo uvažovat. Někteří kolegové ji v okolí pěstují. Mě se ale nehodí do systému pěstování. V okamžiku, kdy bychom měli slunečnici sklízet, nás čeká zakládání porostů pšenice,“ vysvětlil.

Dobrá sklizeň kromě té letošní

Zdejší pozemky jsou intenzivně využívány. To znamená, že Jan Král každoročně dvakrát ošetřuje porosty pšenice proti chorobám. „Pokud chceme mít výnos na dobré úrovni, nemůžeme si dovolit udělat méně než dva zásahy,“ věří.

Rostliny jsou pravidelně rozborovány, aby se zjistil jejich výživový stav. U řepky se využívá lepení šešulí a další doplňující zásady jako jsou stimulátory apod. Jan Král využívá při pěstování zemědělských plodin poradenskou firmu N.U. Agrar CZ, s. r. o.

I díky uvedené intenzitě je možné sklidit osm až devět tun pšenice a sedm tun ječmene z jednoho hektaru. Letos ale byla úroda přibližně o třetinu nižší. Po extrémní zimě se zdejším pozemkům nevyhnuly zaorávky ozimů. To se týkalo konkrétně osmi hektarů, kde se přisela jarní pšenice. Jak přiznal zdejší farmář, nejlepší by bylo takto doplnit i další porosty, které nakonec poskytly jen čtyři tuny zrna z hektaru. Na jaře ale nebylo k dispozici více osiva.

„Naštěstí jsou ceny za zemědělské komodity rostlinného charakteru na dobré úrovni. Kdyby cena nebyla dobrá, dostali bychom se do velkých problémům,“ dodává Jan Král.

V Břežanech si uvědomují, jak je důležité starat se o úrodnost půdy. Protože zde chybí živočišná výroba, stará se o přísun organických látek jiný způsob hnojení. Přibližně jednou za čtyři roky se dávají na pole melasové výpalky, což je organické hnojivo, které se získává při vykvašení a oddestilování lihu z melasy. Pro pozemky Jana Krále to je zdroj organických látek i dusíku. Výpalky obsahují také poměrně velké množství draslíku a stopové množství i dalších prvků. Dalším zásahem je také aplikace speciálního organického hnojiva Organic, které se vyrábí kompostováním slepičího trusu.

Sklad i technika

Pro potřeby farmy koupili velkou halu, kde se naskladňuje jak obilí tak řepka. Ta ale přibližně do tří dnů opět sklad opouští a je prodána. Řepkové semeno zajistí podniku první peníze ze sklizně. „U řepky jsem vysledoval v posledních letech trend, že nejlepší cena je těsně před sklizní, pak klesne a začne stoupat až po novém roce,“ vysvětlil svůj postup Ing. Král. „Další plodiny si dokážeme uskladnit a prodat v závislosti na ceně.“

Farma v Břežanech má drtivou většinu techniky vlastní. Jednou z výjimek je setí zmiňované cukrovky. Jestliže se ale k jejímu pěstování Jan Král vrátí natrvalo, počítá s nákupem secího stroje. Farma má k dispozici i vlastní sklízecí mlátičku. I když to je nemalá investice, soukromý zemědělec věří, že mu to zajišťuje jistotu správného termínu pro sklizeň. Potvrzují to poslední roky, kdy během žní nebylo příliš příznivé počasí.

Letos vybudoval pomocí dotace od místní akční skupiny Pošembeří dva manipulační a podjezdové zásobníky a vyskladňovací zalomený dopravník pro snazší expedici produkce ze skladu. V příštích letech byl chtěl ve spolupráci s akční skupinou vybudovat čistící linku.

Petr Hezký

Vyšlo v časopise Farmář č. 11/2012