Kampaň za 50 mil. Kč má zvýšit znalost chráněných označení

Čeští spotřebitelé málo znají evropská chráněná označení potravin, která přitom využívají více než tři desítky tuzemských výrobků. Zvýšit povědomí o nich má propagační kampaň financovaná z peněz EU, státu a potravinářských firem. Tříletý program má stát 52 milionů korun. Na tiskové konferenci to dnes oznámili zástupci výrobců a státní správy.

"Kampaň je pojata jako informační a má za cíl seznámit veřejnost s evropským systémem ochrany a značení kvalitních produktů a vyvolat zájem o ně," uvedl prezident Potravinářské komory Miroslav Toman. "Kampaň bude doplněna aktivitami, které vyvíjejí výrobci na propagaci svých výrobků," dodal. Kromě propagace v tištěných médiích, televizi či na internetu mají být součástí kampaně například různé semináře pro odborníky i laickou veřejnost.

EU rozlišuje tři druhy registrací: chráněné zeměpisné označení (PGI), chráněné označení původu (PDO) a tradiční zaručenou specialitu (TSG). První dvě jmenované známky zaručují, že se výrobek částečně nebo zcela vyrábí v určité zeměpisné oblasti. Zaručené speciality jsou zase výrobky, které mohou prokázat tradiční způsob výroby a složení.

Na unijních seznamech výrobků s chráněným označením figuruje zhruba tisíc různých produktů, z nichž 32 je aktuálně z České republiky. Jsou to třeba Mariánskolázeňské oplatky, Pardubický perník, Hořické trubičky či České pivo. Toto označení v současné době používá 12 tuzemských pivovarů pro 52 různých značek piva představujících takřka 60 procent domácího pivního trhu.

Loni na seznam přibyly Karlovarské oplatky, Karlovarské trojhránky, Špekáčky a Lovecký salám. V blízké budoucnosti by se seznam mohl rozrůst například o Pražskou šunku či Valašský frgál.

Podle Tomana jsou chráněná označení EU pro spotřebitele další pomůckou jak v době, kdy již neexistují závazné normy pro výrobu potravinářských výrobků, poznat kvalitní a tradičně vyráběné produkty. V důsledku ekonomické situace a tlaku obchodníků na nízkou cenu totiž na trhu přibývá potravin obsahujících náhražky, upozornil Toman.

V Česku v minulosti fungovalo či aktuálně běží několik podobných propagačních programů podporovaných Evropskou unií. "V poslední době je ze strany EU těmto programům věnována stále větší pozornost," uvedla ředitelka odboru komunikace EU Kateřina Böhmová. Z unijního rozpočtu bývá financována polovina rozpočtu programu, 30 procent doplácí stát, zbytek si hradí organizace, která o projekt žádá.

Podobně byl v minulosti propagován například med, aktuálně je to řepkový olej. Také mlékaři mají pro Evropskou komisi připravenu žádost o registraci na propagaci mléčných výrobků při vývozu do třetích zemí, zejména na Ukrajinu či do Ruska, podotkla Böhmová.