Zemědělci se musí v procesu církevních restitucí aktivně angažovat
29.11.2012 | ASZ
Dvacet let po zablokování zemědělské a lesní půdy pro církevní restituce se tento nemalý majetek konečně, zdá se, uvolní. To přináší zásadní výzvu pro české zemědělce.
Ačkoli jsou církevní restituce (respektive majetkové vyrovnání státu s církvemi, neboť o restituce v zemědělském smyslu fakticky nejde), v současné době odblokovány stále jen teoreticky, vedou se již nyní o využití vráceného majetku velké spory. Například, kolik pozemků si církve ponechají, či kolik jich prodají. Zcela jistě se k zatím neohlodané kosti slétnou mračna developerů, spekulativních investorů, právních poradců i třeba zahraničních zájemců. Právě na zemědělcích ale bude hodně záležet, jak vše nakonec dopadne.
Historicky byli přitom přirozenými partnery církví právě zemědělci, a mělo by tomu tak být i nadále. K tomu je ale třeba se v procesu využití vydaného majetku aktivně angažovat a fakticky nedopustit vyšší než nutné nezemědělské a nelesnické využití navracených pozemků. Z tohoto důvodu je velmi záslužné, že právě Asociace soukromého zemědělství vedla letos řadu jednání s představiteli církví jak na nejvyšší úrovni, tak na lokálních rovinách. Tato jednání by ale bylo vhodné v současné době ještě zintenzivnit.
Stejně jako ve všem, půjde totiž (bohužel) i při církevních restitucích v prvé řadě o peníze, o možnost buď přímo získat, nebo nějak využívat vydaný majetek. Pro řadu zemědělců jde přitom o šanci nejen rozšířit svá hospodářství, ale třeba i o lepší zpeněžení či alternativní odbyt vyprodukovaných surovin. Předpokladem k tomu ale musí být vzájemná důvěra, společné sdílení určitých hodnot, vzájemně výhodná spolupráce. Takové předpoklady existují především u soukromých zemědělců, z nichž celá řada patří mezi dnes již v ČR nemnohé věřící občany. To je velký rozdíl oproti zaměstnancům někdejších či transformovaných zemědělských družstev, kteří se významně v minulosti podíleli na devastaci církevního majetku vytvářeným skladišť, prasečáků a jiných aktivit v kdysi církevních objektech, které měly spíše sloužit jako kulturní památky. Sedláci, dokud ještě existovali, se přitom takovým způsobem nechovali, což by se nyní, po desítkách let, mělo logicky nějak projevit, pakliže si to církve pamatují. Měly by.
Petr Havel
Další články v kategorii
- Stárek: Restaurace v ČR mají na Velikonoce asi o pětinu méně rezervací než loni (29.03.2024)
- Spotřeba vína v Česku loni klesala, odpovídá to celoevropskému trendu (29.03.2024)
- Šlechtění a tvorba ekonomických selekčních indexů (28.03.2024)
- Komora: Loni přibylo žadatelů o podporu, farmy se rozdělovaly účelově (28.03.2024)
- SVS loni v Olomouckém kraji kvůli možnému týrání zvířat provedla 250 kontrol (28.03.2024)
- Umělá inteligence upravila pivo. Experti novou variantu ocenili (28.03.2024)
- Státy EU se shodly na prodloužení volného obchodu s Ukrajinou, platí ale omezení (28.03.2024)
- OSN: Miliony lidí hladoví, ale denně se na světě vyhodí asi miliarda porcí jídla (28.03.2024)