Pomoc pro Babiše odložena. Zatím

Čtvrt roku se ministerstvo zemědělství domlouvá se Správou státních hmotných rezerv na mimořádném uvolnění sto tisíc tun obilí. Protože strategické zásoby se tím sníží pod bezpečnostní limit, musí jejich přesypání na trh schválit vláda. Státní zrní má zachránit jihomoravské zemědělce zasažené suchem. V branži je každému jasné, že ve skutečnosti jde hlavně o přihrávku pro Agrofert Andreje Babiše. Něco zřejmě tuší i na vládě.

O výjimečnou výpomoc se agrární ministr Petr Bendl (ODS) odhodlal požádat Nečasův kabinet po časově náročné přípravě. Ministři měli půjčku a prodej státního obilí posvětit minulou středu. Během jednání vlády byl ovšem tento bod jako jediný z programu stažen. Jedním z důvodů mohla být nepřítomnost Bendla, kterého ve Strakově akademii zastupoval první náměstek Vilém Žák.

Kde je zádrhel

Plán na dočasné upuštění strategických zásob obilí je přísně utajovaný. Správa státních hmotných rezerv i Bendlovo ministerstvo nechávají dotazy bez odpovědí. Víc prý sdělí až poté, co věc projedná vláda. Ta má přímo ve svých řadách oponenty, kterým se nezdá, jak Správa ochraňující zásoby za čtyřicet miliard korun funguje.

Nejhlasitějším kritikem Správy státních hmotných rezerv je ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba (ODS). „Je to instituce, která má dnes několik stovek zaměstnanců a disponuje velkými obraty zboží, navíc netransparentními,“ prohlásil Kuba na adresu Správy v nedávném rozhovoru pro časopis Týden. Organizaci plnou utajených informací a neprůhledných transakcí by chtěl stáhnout pod své ministerstvo, zásadně ji zeštíhlit a ušetřit řádově stovky milionů korun. Kubova kritika ale nebude hlavní příčinou, proč se chystaná obilní operace, která neprošla standardním připomínkovým řízením, minulý týden na vládě zadrhla.

Protože oficiální zdroje mlčí, vycházíme z neoficiálních. Výhrady o čerpání obilí pod minimální limit má údajně nový předseda Správy státních hmotných rezerv Ondrej Páleník. Jako šéf vojenské rozvědky skončil posledního října, nové funkce se ujal 1. listopadu. Že by nechtěl velet šachům s obilím, dlouhodobě oblíbené hře ve státních rezervách? Některé pozoruhodné tahy týdeník Euro představil již dříve. Oč se hraje nyní?

Bída, a přece se vyváží

„Na základě současného vývoje na tuzemském trhu s obilovinami a kvůli nepříznivému suchu je reálný předpoklad, že dojde k nedostatku obilovin, zejména krmných,“ uvádí předkládací zpráva z ministerstva zemědělství pro vládu.

Nedostatek navrhuje řešit snížením minimálního limitu státních rezerv o sto tisíc tun, a to dočasně do konce příštího roku. Jenže s hladem po obilí to na českém trhu není nijak dramatické. Urodilo se ho sice o pětinu méně než v minulém roce, jenže loňská sklizeň byla nadprůměrná (viz Žňová bilance). Obchodníci přitom počítají, že z letošní úrody šest a půl milionu tun se až třetina odveze za hranice. Do potravin se uplatní zhruba dva miliony tun, pro zvířata postačí kolem dvou a půl milionu tun.

Ještě méně obilí než letos se v České republice sklidilo v roce 2006. Tehdejší úroda se ovšem považovala spíš za průměrnou a přebytečný téměř jeden a půl milionu tun se z republiky ještě vyvezl. Žádné půjčování nebo rozprodej státního obilí nebylo třeba. Tenkrát se ovšem pšenice prodávala za poloviční cenu než dnes, a v tom je hlavní příčina „nedostatku“. Kdo by odolal příležitosti prodat zrno za lukrativní cenu a pak natahovat ruku po levnějším státním?