Brambor a cibule je méně

Tentokrát se v sídle Agrární komory ČR v Praze sešli novináři na tiskové konferenci, aby se dozvěděli víc o dvou donedávna dominantních komoditách. Jsou to brambory a cibule, které vládly českým a moravským polím. Zejména Vysočina mohla mít dříve ve znaku krásný bramborový květ, zatímco Polabí se zase pyšnilo nádhernou cibulí. Už skoro dvě desítky let je tomu ale jinak a čísla Českého statistického úřadu vypovídají o něčem opačném.

Pěstování brambor v českých zemích bylo významné již ve druhé polovině 19. století a v prvních letech dvacátého století. České země zajišťovaly téměř 40 % produkce tehdejšího RakouskaUherska. Plocha osázená bramborami zaujímala například v roce 1921 celkem 404 tisíc hektarů, v roce 1937 dokonce přes 500 tisíc hektarů. Plochy nad 300 tisíc hektarů se udržely až do roku 1966, hranice 100 tisíc hektarů byla prolomena v roce 1994.

Letošní produkce brambor je nižší

„V letošním roce se brambory pěstovaly na 30 652 ha, v roce 2011 to bylo 33 580 ha. Jedná se o devítiprocentní pokles, což rozhodně není zanedbatelné. Z regionů je dlouhodobě nejvýznamnější Vysočina, střední Čechy, jižní Čechy a jižní Morava. Naopak na Karlovarsku, Plzeňsku, Liberecku a Zlínsku brambory hrají okrajovou roli,“ říká Josef Králíček, tajemník Ústředního bramborářského svazu.

„Pokud jde o pěstování, letošní rok můžeme hodnotit jako průměrný, bez významnějších výkyvů. Při srovnání s rokem 2011 musím konstatovat, že produkce bude nižší. Alespoň tak hovoří dosavadní odhady Českého statistického úřadu. Loňský rok byl nejen u nás, ale i v celé Evropě z pohledu výnosů mimořádně příznivý. Ze zprávy úřadu vyplývá, že produkce poklesne o 18,8 %, a to jak z důvodu nižšího výnosu, tak samozřejmě nižší osázené plochy. Konečná čísla prozatím nejsou k dispozici,“ říká Josef Králíček, tajemník Ústředního bramborářského svazu.

Pokud jde o náklady a rentabilitu pěstování brambor, tajemník svazu na to říká: „To byl právě problém minulého roku. Na jedné straně rekordní výnosy, na druhé straně farmářské ceny pod hranicí nákladů. Rekordní výnos bramboráře nezachrání, ti potřebují rentabilitu a stabilitu produkce. Nákladově konzumní brambory kolísají okolo tří korun na kilogram. V loňském roce pěstitelé prodávali často i za 2 Kč/kg, ale i méně. Nyní se zdá, že konečně dochází k oživení farmářských cen. Současná farmářská cena překročila úroveň 3 Kč a lze předpokládat její pozvolný nárůst. Dovolím si tvrdit, že za kvalitní brambory dostanou v této sezóně bramboráři slušně zaplaceno,“ uvedl.

U brambor je větší pěstitelské riziko

Plochy konzumních brambor jsou v porovnání s plochami škrobárenských odrůd asi šestkrát větší (23 000 ha). Je ale pravda, že plochy pro produkci škrobu narostly přibližně o 600 ha na celkových 3700 ha. Je jisté, že někteří pěstitelé, kteří brambory pro škrob dosud nepěstovali, letos na jaře určitou plochu osázeli. Tento trend může pokračovat i v roce 2013. Jinak ekonomika má na pěstování brambor zcela zásadní vliv. „Všichni teď vidíme, že ostatní plodiny, hlavně řepka a obilniny, zažívají, pokud jde o ceny, velmi dobré časy. Bohužel, v případě brambor to říci nemůžeme. Brambory jsou vysoce náročné na vstupy, je u nich vyšší pěstitelské riziko. Pokud by se nyní cenově opakovala sezóna 2011/2012, konstatovali bychom na jaře 2013 zřejmě další citelný pokles produkčních i množitelských ploch,“ posteskl si.

Jak vzniklo jednoduché značení brambor

Mezi bramboráři je velmi uctívané příjmení rodiny Rasochových a není proto divu, že na tiskové konferenci k této plodině nemohla chybět Ing. Marie Rasochová, která po roce 1990 spolu s manželem založila rodinou firmu Medipo Agras H. B., spol. s r. o., se sídlem v Havlíčkově Brodě. Vznikla v první polovině devadesátých let. Mottem této rodinné, privátní firmy je Vše pro brambory. Naplnit toto heslo plně zaměstnává rodinu Rasochových i všechny spolupracovníky. A právě se jménem Rasochových je spojeno i jasné a jednoduché značení brambor v obchodní síti.

„V devadesátých letech se do pěstování v České republice dostalo mnoho evropských odrůd. Lidé je neznali a v obchodě nastal velký zmatek v jejich použití. Měli jsme přehled o odrůdách brambor, znali jsme klasifikaci konzumních odrůd podle varných typů a rozhodli jsme se, že pro spotřebitele použijeme jednak toto označení, jednak zavedeme i výrazné viditelné grafické odlišení různých typů odrůd – barevně a jednoduchými písmeny. Připravili jsme první obaly na Konzumní brambory z Vysočiny pod označením: A – salátové = zelený pruh na obalu, B – přílohové = červený pruh na obalu, C – pyré = modrý pruh na obalu. Inspirace vznikla například u podobně označeného tvarohu – obal a označení zeleně, červeně, modře napsaný text, nebo mouky – hrubá, polohrubá, hladká, na jejichž obalech jsou také různé barvy textů. Postupně se naše označení včetně popisu, co si pod ním představujeme, ujalo a dnes jsou tak označovány základní varné typy konzumních brambor běžně všemi dodavateli,“ sdělila novinářům Marie Rasochová.

Všestarská cibule je unikátní

Obdobnou osobností v zemědělském podnikání s další komoditou, cibulí, je Ing. Monika Nebeská, předsedkyně představenstva zemědělské společnosti Všestary. Tam na rozdíl od celkové výměry této plodiny v ČR, která šla také dost prudce dolů, výměra naopak narostla. „Všestarskou cibuli pěstujeme na 182 hektarech, což znamená, že od roku 2004, tedy od vstupu ČR do Evropské unie, stouply plochy všestarské cibule z původních 83 hektarů na více než dvojnásobek,“ uvedla.

„Všestarská cibule je držitelem ochranného zeměpisného označení Evropské unie. Evropská komise (EK) v roce 2007 oficiálně uznala specifika této plodiny, zejména její pozitivní vlastnosti, které jsou podle verdiktu komise dány souvislostí s prostředím a způsobem jejího pěstování.

Unikátnost Všestarské cibule je dána vyrovnaností jejích nutričních parametrů, vysokou hodnotou železa, velmi vysokou hodnotou vitamínu B3 (niacinu) a absencí, respektive nízkými hodnotami škodlivých látek,“ přiblížila novinářům přednosti Všestarské cibule Monika Nebeská. Vzhledem k vysoké kvalitě tamní cibule pokračuje tradice pěstování dodnes, s dobrým výhledem do budoucnosti. Všestarská cibule, odrůda Festival, byla v roce 2002 na výstavě ovoce, zeleniny a školkařských výpěstků Hortikomplex Olomouc 2002 oceněna pevním místem jako nejlepší výpěstek roku.

Soběstačnost v produkci cibule je jen padesátiprocentní

Zatímco v cibuli jsme bývali soběstační, dnes je to zhruba jen padesátiprocentní krytí spotřeby. Z grafů Zelinářské unie ČR totiž vyplývá, že největší plocha cibule byla v Čechách a na Moravě v roce 1978, kdy to bylo 6760 hektarů a z této plochy se sklidilo 108 398 tun. Ještě víc se historicky sklidilo cibule v roce 1968, kdy byla na výměře 4246 hektarů a z této výměry se dokonce sklidilo 125 923 tun. Vloni už byla cibule jen na výměře 2340 hektarů a produkce byla na úrovni 53 568 tun. Bylo proto nutné dovézt 59 653 tun. Přitom, jak se ukazuje, naše cibule má velké přednosti, potvrdila Monika Nebeská.

zdroj: Eugenie Línková