Reakce na článek v týdeníku Euro

Minulý týden, 3. 12. 2012, vyšel v týdeníku Euro článek „Pomoc pro Babiše odložena. Zatím“. Ministerstvo zemědělství na tento článek reagovalo, protože v něm bylo opomenuto několik významných skutečností. Z vyjádření, které MZe zaslalo redakci týdeníku, však byla zveřejněna pouze nepatrná část, proto reakci MZe přinášíme v plném znění.

Předně platí, že zápůjčka, případně prodej maximálně 100 tisíc tun obilí, o níž se v článku píše, je součástí balíku opatření na podporu zemědělců postižených letošním jarním suchem zejména na jižní Moravě. Tomu je také uzpůsoben okruh příjemců. Už 24. srpna ministerstvo tiskovou zprávou zveřejnilo informaci, že podmínkou přístupu zemědělce k této zápůjčce je, že více než 30 % jím obhospodařovaných pozemků se nachází v oblasti postižené suchem. Zápůjčka se pak vztahuje k přesně vyčíslenému počtu zvířat, konkrétně ve výši 1 tuny na přežvýkavce a 2 tuny na prase. Z toho plyne, že uvedená možnost se netýká všech zemědělců, ale jen těch, kteří se věnují jak rostlinné, tak i živočišné výrobě. Ti by totiž kvůli špatné úrodě přišli o krmivo, které si jinak sami vypěstují, a byli by proto nuceni ho kupovat za tržní cenu, což by na ně nepochybně mělo významný finanční dopad. Postiženým zemědělcům je úplně jedno, kolik obilí je na trhu, když je za ceny, které jsou pro ně nedostupné!

Je to tedy přesně naopak, než píše Euro – akce se nekoná proto, aby někdo mohl ze státních rezerv získat obilí za nižší než tržní cenu, aby ho dráž (za tržní) prodal. Ve skutečnosti jde o to, aby zemědělci provozující živočišnou výrobu nemuseli platit zvýšenou cenu, což by je mohlo finančně poškodit. (A jestli je v našich podmínkách něco hodno zvláštní péče, protože jde už tak o ohrožený druh, je to právě živočišná výroba.)

Další ochranou proti podvodům, které Euro naznačuje, je povinnost zemědělců obilí vrátit.  Proto za něj také neplatí, předkládají pouze bankovní garanci pro případ, která bude použita v případě, že by zemědělec příslušný objem obilí nevrátil. Příjemce se však navíc podpisem smlouvy zaváže, že v takovém případě doplatí rozdíl mezi zvýhodněnou cenou a tržní cenou v okamžiku převzetí obilí.

Euro dále naznačuje, že něco děláme tajně. To je nesmysl jednak proto, že podmínky půjčky průběžně projednáváme se všemi klíčovými neziskovými organizacemi v oboru, které ostatně jednotlivá opatření ve prospěch postižených zemědělců iniciovaly. Nesmysl to pak je i proto, že základní podmínky půjček byly zveřejněny již zmíněného 24. srpna, některé údaje pak byly doplněny 29. října – obě tiskové zprávy jsou k nalezení na webu ministerstva. Ano, těsně před vydáním článku jsme žádné nové informace poskytnout nemohli – změna ve vedení Správy státních hmotných rezerv vyvolala odklad finálního projednání, její nový ředitel se logicky musí s věcí seznámit a případně do ní promítnout své představy. Prostě jsme neměli co nového říci, omlouvat se za to ale Euru nebudeme.

A co říci k obvinění, že uvedeným opatřením „jdeme na ruku“ Andreji Babišovi, který část těch postižených zemědělských podniků ovládá? Některé ano, ale mnohé ne. Stačí se zamyslet, co by se stalo, kdyby stát postiženým zemědělcům pomocnou ruku nepodal. Krmivo by jim chybělo tak jako tak, museli by tedy jít k velkým skladovatelům. Lépe řečeno k tomu jednomu největšímu, víme všichni, kdo to je. On by jim jistě krmivo za tržní ceny dodal. Anebo lacino získal opci na jejich budoucí úrodu. Jistě by byl radši, kdyby přišli za ním, než když jim za předem jasně daných podmínek pomůže stát.