Černobyl stále škodí, šumavští divočáci v sobě mají radioaktivní cesium

Ještě po více než čtvrt století od havárie jaderné elektrárny v ukrajinském Černobylu škodí na Šumavě radioaktivita. Z posledních údajů Státní veterinární správy vyplývá, že prasata zastřelená na území Prášil a Srní, což jsou obce na území Národního parku Šumava, jsou kontaminovaná radioaktivním zářením.

„Jedná se o cesium, jež bylo součástí radioaktivního mraku, který se po výbuchu uvolnil a postupoval Evropou,“ řekl Právu mluvčí Správy NP a CHKO Šumava Pavel Pechoušek s tím, že během letoška lesníci na Prášilsku a Srnsku zastřelili 44 divočáků a u 33 z nich vyšetření ukázalo nadlimitní hodnotu radioaktivního cesia.

„Divoká prasata se na území Národního parku Šumava loví kvůli v evropském měřítku ojedinělé populaci tetřevovitých ptáků, zejména tetřeva hlušce a tetřívka obecného, neboť černá zvěř tyto ptáky loví a její přítomnost ve vysokém počtu ohrožuje tetřevovité především v raných stadiích jejich života,“ shrnul důvody výrazného odstřelu divočáků na území šumavského parku.

V letošním roce se vyšplhaly už náklady na vyšetření a likvidaci kontaminovaných zvířat bezmála na 100 tisíc korunnáměstek ředitele NPŠ Jan Kozel

„Divočáci vyhledávají snůšky tetřevů a tetřívků, případně loví jejich kuřata,“ dodal.

Kozel dále uvedl, že ulovená zvěř je pravděpodobně kontaminována černobylským cesiem, ale že jiná část Šumavy se naštěstí s takovým problémem nepotýká. To Právu potvrdili i myslivci z několika jihočeských mysliveckých sdružení (MS).

„To slyším od vás poprvé. Ročně střílíme několik desítek kusů černé zvěře, ale zatím nikdy jsme se s podobným případem nesetkali,“ uvedl předseda MS v Jílovicích na Českobudějovicku Josef Netrefa.

Maso se musí likvidovat

Nadlimitní přítomnost radioaktivních látek Cesium 134 a Cesium 137 se ve vzorcích svaloviny divokých prasat objevila na Srnsku a Prášilsku v průběhu loňského roku, a proto v září 2011 bylo Správě NP a CHKO Šumava nařízeno mimořádné veterinární opatření.

Kontaminace divočáků pak komplikuje zdejším lesníkům značně situaci s jejich likvidací, neboť mimořádné veterinární opatření ukládá povinnost nechat vyšetřit každý střelený kus, což stojí okolo 1400 korun za jedno prase.

Pokud se u zvířete zjistí nadlimitní hodnota radioaktivního Cesia, musí jej správa zlikvidovat a to ji stojí zhruba dalších asi 500 korun. „V letošním roce se vyšplhaly už náklady na vyšetření a likvidaci kontaminovaných zvířat bezmála na 100 tisíc korun,“ zdůraznil náměstek.

Vedení parku proto uvažovalo o využití pro člověka nebezpečného masa např. jako krmení zraněného mláděte rysa ostrovida, v současnosti umístěného v Záchranné stanici pro handicapovaná zvířata v Klášterci u Vimperka.

„Bohužel je míra kontaminace masa tak vysoká, že jej nelze použít ani jako krmení rysa či jiných zvířat,“ uzavírá náměstek ředitele NPŠ Kozel.

Cesium

lehký žlutozlatý kov, měkčí než vosk. Jeho izotopy (atomy téhož prvku, ale s nižším počtem neutronů) jsou silně radioaktivní. Izotop 137 s poločasem rozpadu 33 let se používá například při ozařování rakovinných nádorů nebo při defektoskopii, což je zkoušení materiálů a výrobků.