Farma roku 2012: Nelehké rozhodování odborné komise

Ani v letošním roce neměla pětičlenná odborná komise soutěže Farma roku jednoduché rozhodování. Nejprve musela vybrat pět nominovaných farem a u těchto finalistů pak určit pořadí. Vodítkem jí byla tato hodnotící kritéria – celkový vzhled farmy, organizace práce, ekonomické výsledky, zamýšlený rozvoj a zapojení rodiny do chodu farmy. Čím nominované farmy nejvíce zaujaly předsedu komise Zdeňka Brožka a její členy Jana Staňka, Romana Nolla, Arnošta Pleskota a Jaroslava Bačinu? 

1. místo - Kozí farma Pěnčín – názor předsedy komise Zdeňka Brožka

Je pozoruhodné, že Jizerské hory, část Libereckého kraje, jsou z pohledu produkčního zemědělství téměř bezvýznamné, a přesto v rozmezí pěti let dokázaly vygenerovat dva vítěze prestižní celostátní soutěže Farma roku - obě mléčné farmy v ekologickém režimu s finalizací produkce a dalšími aktivitami.

V době, kdy slyšíme nářky nad poklesem a útlumem zemědělské výroby, si farma Pulíčkových na trhu našla své místo a řeší opačný problém. Každoroční nárůst prodaných mléčných a uzenářských výrobků od 1000 ovcí a koz činí 20 %, stále však nestačí plně pokrýt požadavky svých zákazníků.

Oceňuji ekologické myšlení hospodáře, který nejen že vyrábí zdravé a chutné potraviny, ale energii k jejich výrobě získává ze sluneční energie na střechách farmy a rozvozová chladicí auta pohání zemní plyn. Rodina Pulíčkových je také originální tím, že dvě historicky tradiční činnosti tohoto podhorského regionu - zemědělství a sklářství, dokázala spojit a ukázat i v moderním pojetí, ve stylu výletního areálu, který každoročně navštíví cca 25 tisíc návštěvníků.

Z návštěvy jsem si odnesl dojem, že spokojený zákazník je pro hospodáře hlavním motorem jeho podnikání a zárukou prosperity farmy.

2. místo - Smetanův statek, Svobodné Dvory – názor Jana Staňka  

Farma rodiny Smetanových je ukázkou toho, že i poměrně malá výměra zemědělské půdy může zabezpečit spokojený život celé rodiny. Část produkce zeleniny se na farmě zpracovává za pomoci rodinných příslušníků na finální produkt podle vlastní receptury. Místo živočišné produkce vybudoval mladý farmář penzion, který zaměstnává další členy rodiny a vytváří příjemný vzhled farmy.

Prosperitu se snaží David Smetana zajistit také s pomocí médií, takže se o dění na zdejší farmě můžeme dozvědět nejen z internetu, ale i z místního tisku, rozhlasu a televize.

3. místo - Farma Pavla Vokála, Hliniště – názor Romana Nolla

Pavel Vokál obhospodařuje 1200 ha zemědělské půdy, která je zařazena do ekologického zemědělství, což je pro tuto krajinu v těsné blízkosti Národního parku Šumava důležité. Na této farmě jsem ocenil propracovanou agroturistiku spojenou s rybařením a lovem. Rybářská bašta s rybníčkem nabízí možnost chytání pstruhů a jejich úpravu. Lovecký srub u jelení obory skýtá možnost loveckého vyžití.

Jsem přesvědčen, že promyšlené podnikání pana Vokála zvyšuje úroveň života v této horské oblasti.

4. místo - Farma rodiny Ondruchových, Valašská Bystřice – názor Arnošta Pleskota

Klid a pohoda, to byl můj první dojem z farmy rodiny Ondruchových, zaměřené na ekologický chov ovcí a výrobu sýra. Čas tady plyne klidným tempem, které určuje jen příroda, potřeby ovcí a sezónní výroba výborného sýra. V jednoduchosti je prý síla, ale za zdánlivou jednoduchostí farmy je spousta poctivé práce, životních osudů a zkušeností dřívějších generací.

Za respektování tradic a jejich předávání dál, za chuť a schopnost poznávat nové věci a dělit se o vlastní poznatky, za ochotu starat se o krajinu, žít a uživit se i ve složitějších přírodních podmínkách - za to vše si Ondruchovi zaslouží být mezi oceněnými farmami. Blahopřeji a přeji radost a uspokojení z jejich práce.

5. místo - Statek Vodňanský, Blíževedly – názor Jaroslava Bačiny

Historie statku zvaného Stranné sahá až do roku 1057. Od roku 1921 je statek rodinným majetkem Vodňanských, jimž byl dvakrát zabrán. Poprvé Němci, podruhé komunisty, kteří ho neskutečně zdevastovali. Od roku 1992 zde opět hospodaří rodina Vodňanských a na statku je cítit rodinná tradice, která ovlivnila rozhodnutí mladého hospodáře stát se sedlákem, místo toho, aby šel snazší cestou komerčního právníka v Rakousku.

Velkou výzvou pro dnešního mladého hospodáře kromě efektivního hospodaření na 380 ha pozemků zůstává oprava a rekonstrukce hospodářských i obytných budov zničených minulým režimem. Celá rodina Vodňanských nevnímá statek jen jako podnikatelskou činnost, ale především jako příjemné zázemí pro spokojený a smysluplný život.