Vše pro rozvoj venkova

Koncem ledna dostal každý ze senátorů od svého kolegy Jana Veleby dokument nazvaný Novoroční balíček. Prezident Agrární komory ČR a nezávislý senátor v něm názorně vysvětluje, v jakém stavu se nachází české zemědělství, jaké kroky by tento stav ovlivnily a kde lze čekat nápravu.

* Co Novoroční balíček adresovaný vašim senátorským kolegům ve stručnosti obsahuje?

Tímto dokumentem reaguji především na dva základní problémy, jedním je setrvalé snižování rozměru našeho zemědělství a druhým prohřešky s dopadem na český venkov.

* Na co v balíčku kladete důraz?

Za posledních dvacet let bylo utlumeno odvětví živočišné výroby a obory speciálních plodin. Například stavy hospodářských zvířat postupně klesly na úroveň meziválečného období, některé bohužel i níž. Třeba nynější stavy skotu 1,3 milionu kusů jsou na čtyřiceti procentech roku 1935. Podobné je to se stavy prasat, jsou na necelých šedesáti procentech. Když vezmeme celkovou zemědělskou produkci, tak ta byla mezi válkami na úrovni 80 miliard korun a my ji máme za sedmdesát let sotva takovou. Nechci se utápět v číslech, ale ještě jedno uvést musím. Pomyslným účtem celého zemědělství je nesporně agrární zahraniční obchod. Jeho saldo se postupně propracovalo od kladných hodnot z poloviny devadesátých let do nynějších minus 35 miliard korun. Jenom masa dovážíme už téměř za dvacet miliard korun ročně. Každý jistě uzná, a nemusí být zrovna ekonom, že to není rozumné hospodaření. Jednoduše řečeno, nevyužíváme zdroje této země. Přírodní i lidské.

* Takový propad, zejména v živočišné produkci, musí mít nutně vliv i na zaměstnanost na venkově. A to nejen na ni. V zemědělství do roku 1990 pracovalo přes půl milionu lidí, dnes je to něco přes sto třicet tisíc. Někteří z nich nemohou najít práci a pobírají sociální dávky, jak se na tento stav díváte?

Ano, skutečně dnes mnohem méně lidí pracuje v zemědělství. Moc se ale taky neví, že když k zemědělské prvovýrobě připočteme navazující obory – jako třeba potravinářství, dopravu, zemědělské strojírenství, chemii a další, tak tento segment naší ekonomiky zaměstnává minimálně patnáct procent pracující populace. Hlavní výsledek naznačeného trendu je klesající potravinová soběstačnost a snižující se zaměstnanost na venkově. Chci tím říci, že i když v samotném zemědělství pracuje mnohem méně lidí, mnohem více lidí než dřív je na tento obor navázáno a ti, co nenašli v těchto přidružených oborech zaměstnání, nechodí do práce, pobírají sociální dávky a stojí ročně náš stát obrovské částky. A to by se dalo právě tím, jak naznačuji, změnit.

* V minulých dnech představil ministr zemědělství Petr Bendl Strategii pro růst. Na změně agrární strategie se agrární komora spolupodílela. O co především jde?

Jedná se o koncepci do roku 2020, která má za cíl změnit doposud nedobrý vývoj českého zemědělství a potravinářství.

* Co na této vizi oceňujete a jak byste ji definoval?

Pokud budu velmi stručný, tak na polích méně obilí a řepky, více pícnin, brambor, cukrovky, luskovin, chmele a zeleniny. Ve stájích více skotu, prasat a drůbeže. Na venkově méně nezaměstnaných a v obchodech více našich potravin. K tomu starost o půdu, o novou generaci. Co je ale těžké, je způsob, jak tyto jednoduché a ve staré Evropě fungující vize dopravit do hlav českých politiků.

* Mluvíte o politicích, kteří se podle vás víc k zemědělcům a venkovu staví zády. Jak si myslíte, že se zachová k tomuto stavu právě zvolený prezident Miloš Zeman?

Věřím, že s naplněním zmiňované Strategie pro růst nás nově zvolený prezident republiky Miloš Zeman podpoří. Nemám důvod tomu nevěřit, protože v době, kdy byl premiérem, se problémy českého zemědělství braly vážně a řešily se. Resort se tehdy dostal do kladných čísel, byla zpracovaná koncepce českého zemědělství, tehdejší katastrofální sucho bylo odškodněno. Premiér pravidelně přijímal mého předchůdce Václava Hlaváčka. Jako ekonom si byl plně vědom významu resortu pro ekonomiku, krajinu a venkov. O tom všem se nám nyní může jenom zdát.

zdroj: Eugenie Línková